Otázka, jestli nastal čas uvažovat o elektromobilu, vás určitě už napadla. A to ať už máte na elektromobilitu pozitivní nebo i negativní pohled. Prostě elektromobilita je tady a každý z nás máme v tuto chvíli na výběr. Ponechme v rámci této úvahy stranou otázku ekologie a podívejme se na problematiku čistě z praktického hlediska.

Na trhu je široká nabídka aut se spalovacími motory i elektromobilů a obě kategorie mají svá objektivní pro a proti. Co většinu lidí napadne v první řadě? Pravděpodobně to, že ve prospěch volby spalovacího motoru hovoří především snadná dostupnost paliva kdekoliv na cestách a rychlost jeho doplnění. S tím úzce souvisí otázka dojezdu. Elektromobily mají naproti tomu výhodu v mnohem jednodušší konstrukci pohonné jednotky a s tím souvisejícím jednodušším a levnějším servisem. Zkuste se na chvíli povznést a zamyslet se nad tématem z nadhledu. Pojďme si postupně rozebrat klíčové body z pohledu praktické volby.

Dynamika jízdy: V téhle oblasti naplní obě varianty podle zvoleného modelu individuální požadavky uživatelů. Spalovací motory nabízí ve výkonnějších přeplňovaných motorizacích od určitých otáček výrazný turbo zátah, elektrická auta přenášejí plný výkon motoru na kola už od samého rozjezdu a proto je auto zpravidla živější. Pokud jste si jízdu s elektromobilem vyzkoušeli, pravděpodobně souhlasíte, že z pohledu dynamiky je jízda s ním velmi zábavná. V obou skupinách najdeme nicméně škálu od základních modelů s nízkým výkonem až po sportovní až supersportovní varianty.

Běh a kultivovanost motoru: Tady záleží hodně na subjektivním pohledu. Spalovací motory dávají konzervativnímu řidiči tradiční pocit z jízdy díky tomu, že „cítí motor“, tedy jeho vibrace a zvukový projev. To vytváří dojem síly a mnoha řidičům to přirozeně imponuje. Motor elektromobilu naopak nevytváří  vibrace, to oceňují často ti, kteří ho již měli možnost vyzkoušet na delších cestách. Zrychlování je velice plynulé díky jednostupňové redukční převodovce A pro řadu majitelů elektromobilů je silně návyková možnost řídit auto většinu času jedním, pravým “plynovým” pedálem, kdy při jeho povolení auto plynule brzdí a přitom rekuperuje (zpětně získává pomocí brzdění energii do baterie).

Servisní náklady: Zde už se dostáváme k ekonomickému pohledu na věc. Zmíněné hledisko hraje jednoznačně ve prospěch elektromobilů. Jejich motor je totiž oproti tradičním spalovákům mnohonásobně jednodušší. V zásadě ho tvoří stator, rotor, baterie a zmíněná jednoduchá převodovka. Díky tomu se elektromobily snáze udržují a tento fakt se promítá i do frekvence i finančních nákladů servisních prohlídek. Uvedený rozdíl si uvědomují i samotné automobilky a některé z nich nastavují adekvátní záruční podmínky. Například Tesla pravidelné servisní prohlídky vůbec nevyžaduje, jen doporučuje. Většina konvenčních výrobců dnes předepisuje u elektromobilů prohlídky jednou za dva roky nebo 30 000 km, přičemž jejich auta se spalovacími motory musí na výrazně pracnější prohlídku obvykle každých 15 000 km.  Náklady na údržbu motoru pak rostou u spalovacích vozů i s jejich věkem. Zarytí odpůrci elektromobility namítnou, že do servisních nákladů elektromobilu je třeba počítat řádově statisícové náklady na výměnu baterie. Na tohle téma se brzy zaměřím samostatně, nicméně faktem je, že moderní baterie používané v elektromobilech si po 10 letech / 200 000 kilometrech udržují při správné údržbě stále asi 80 % plně využitelné kapacity baterky. Výměna baterie je tak obdobně nepravděpodobná jako potřeba výměny motoru u spalovacího vozu. Ani jednu z variant nelze v rámci používání vozu vyloučit.

Cena „paliva“: Čistě z tohoto pohledu vedou aktuálně elektromobily, a to i přesto, že cena elektřiny v posledních měsících a letech vlivem politické i celosvětové situace značně kolísá. Nejúspornější spalovací motory spotřebují zpravidla  5 až 6 litrů dle typu paliva na sto kilometrů, což je v přepočtu na současnou cenu paliv na českých čerpacích stanicích  (cca 36-38 Kč/litr)  180 až 225 korun. Nejúspornější elektrická auta si naproti tomu „vezmou“  z baterie kolem 15 kWh/100 km. Při aktuální ceně elektřiny rychlodobíjení dostupného na relativně hustě pokryté dálnici D1 za ceny od 10 do 14 Kč/kWh to dělá 150 až 210 Kč. Tady však musíme zmínit jeden důležitý aspekt, který hraje u přibližně poloviny  populace významnou roli, a to je možnost nabíjení doma nebo v práci. Výhodu v tomto ohledu mají přirozeně obyvatelé rodinných domů a ti, kteří mají možnost instalovat nebo využít wallbox (třífázovou nabíječku na elektromobil). Dobíjení je sice oproti rychlodobíječkám řádově pomalejší, ale je možné ho spustit přes noc a náklady na provoz automobilu jsou významně nižší. V průměrných ročních nákladech se tak dostane majitel úsporného elektromobilu snadno pod 100 Kč / 100 km. A to už vůbec nemluvíme o těch, kteří mají instalovanou fotovoltaiku, „palivo“ si zhruba po dobu 3/4 roku vyrábí sami a v zimě mohou nabíjet v době nízkých či záporných cen elektřiny na spotovém trhu.

Dostupnost „paliva“ a rychlost čerpání: Pokud vezmeme v úvahu nutnost dobíjení výhradně mimo domov, jsou ve výhodě majitelé automobilů se spalovacími motory. Oproti přibližně 2 550 veřejným dobíjecím místům pro elektromobily mohou využít kteroukoli z 2 845 čerpacích stanic na území České republiky. Pro řadu lidí je také významným rozhodovacím faktorem rychlost doplnění „paliva“. V případě benzínu nebo dieselu lze doplnit plnou nádrž jakéhokoli auta včetně zaplacení do 7 až 10 minut podle aktuálního provozu na čerpací stanici. U elektromobilu se při využití ultrarychlého dobíjení dostáváme podle modelu vozu a jeho schopnosti využít maximální možný výkon dobíječky na 18 až 32 minut.  Faktem je, že majitelé elektromobilů se musí naučit přemýšlet jinak – „mám čas, tak se zastavím a dobiju, nebudu čekat, až budu mít skoro prázdnou baterii“. Na první pohled se to může zdát složité, ale podle zkušeností přijde tahle změna myšlení relativně rychle a samovolně. Řidiči elektromobilů, kteří mají doma nebo v práci k dispozici zásuvku pak mohou každé ráno či odpoledne vyjíždět “s plnou”.

Cena vozu: Teď jsme se dostali k bodu, který je pro většinu populace rozhodující. U automobilů nad milion korun je dnes již cena stejné kategorie elektromobilu a vozu se spalovacím motorem srovnatelná. U levnějších aut hraje ale cena obvykle ve prospěch tradičních aut. Firmám ceny letos dost srovnávají státní dotace 200 000 Kč na pořízení elektromobilu. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že řádově do 3 let se situace změní a ceny obou platforem se vyrovnají. Až k tomu dojde, změní většina lidí svůj pohled na věc, a to i s přihlédnutím na předpokládaný rozvoj technologií elektromobilů i jejich baterií, které se posouvají každoročně kupředu mílovými kroky. Současně také poroste počet dobíjecích míst.

A závěr? Pokud tedy nejste zákazník, který si může dovolit koupit elektromobil nad milion korun, nemáte doma nebo v práci přístup k dobíjecímu místu a najezdíte méně než deset tisíc kilometrů ročně, doporučuji vyčkat. Na jednom ale trvám – jakmile si vyzkoušíte řízení elektromobilu, je velká pravděpodobnost, že nebudete chtít zpět. Jen budete uvažovat, kdy nastane ten správný čas. Pochopíte, že elektromobily jsou výrazně tišší a díky tomu, že jejich motor táhle od nejnižších otáček, jsou i živější. Jízda s nimi je plynulejší a čas strávený za volantem je pro většinu lidí ve srovnání se spalovacími vozy příjemnější. Díky lepšímu rozložení hmotnosti a rekuperačnímu brzdění jsou navíc bezpečnější. To je nicméně kapitola sama pro sebe.