Elektromobilita bojuje na desítkách front. Zájem o elektroauta na jedné straně zatím není takový, jak si výrobci, a hlavně EU, představují, ale také s ní souvisí mnohé další problémy, o kterých se prakticky vůbec nemluví.

Zloději kabelů paralyzují nabíjení

Provozovatelé nabíjecích stanic napříč Evropou doslova zápasí s jedním problémem. Jde o krádeže kabelů, což přímo ovlivňuje dostupnost služeb. Provozovatelé jsou tak nuceni podnikat kroky na ochranu své infrastruktury a minimalizaci ztrát. Poměrně nedávno medializovaný případ je od našich severních sousedů.

Příklad z Vratislavi a varování z Německa

Elektromobilita tam doslova zůstala paralyzovaná. V září během jediné noci, v jediném městě – ve Vratislavi – ukradli až 12 nabíjecích kabelů z veřejných nabíjecích stanic. Němečtí provozovatelé nabíječek letos hlásí extrémní nárůst krádeží nabíjecích kabelů a cílených sabotáží stojanů. Informuje o tom například německý deník Die Welt. Největší sítě mluví o stovkách takových případů a upozorňují, že oproti minulým rokům jde o obrovský skok.

Ochrana infrastruktury: kamery, alarmy i „barvící“ kabely

Elektromobilita jako odvětví investuje do nových řešení, jako jsou monitorovací a poplachové systémy, které mají pomoci policii při zatýkání pachatelů. Samotná technická opatření však nedokážou krádeže úplně zastavit. Přesto jejich použití zvyšuje šance na dopadení pachatelů.

Rychlonabíječky začínají využívat kabely s tlakovým obalem naplněným barvicí tekutinou. Stačí jeden řez, vložka s barvou praskne, pachatele okamžitě zabarví a zanechá viditelnou stopu – podobně jako u trezorů. Některé jsou vybavené i GPS trackery.

Švédské řešení a praktické nevýhody

Například švédský Brandfokus volí potravinářská barviva, která lze namíchat do libovolného odstínu, a přidává malé množství alkoholu, aby systém nezklamal ani při silných mrazech. Takto upravené kabely jsou ale výrazně robustnější a těžší než standardní, s nimiž se už tak kvůli hmotnosti a horší ohebnosti často manipuluje obtížně.

Problém sběren a právní rizika

Dalším problémem jsou sběrny kovového šrotu, které nelegálně přijímají ukradené kabely. Tato činnost s sebou nese značné právní riziko, protože přijímání ukradených kabelů může mít za následek trest odnětí svobody.

Tisíce eur za jeden kabel

Finanční následky jsou dost výrazné. U rychlonabíječek, kde se používají tlusté kapalinou chlazené kabely, se náklady na výměnu ukradeného kabelu spolu s bezpečnostní kontrolou stanice pohybují v tisících eur. Ionity například odhaduje přímé náklady na jeden ukradený kabel včetně výměny a následných bezpečnostních kontrol stanice na dva a půl až pět tisíc eur, přičemž v Německu takto v průměru přichází měsíčně o tři kabely.