Po vysokém nájezdu se u benzinových aut častěji objevují závady, kvůli kterým neprojdou technickou kontrolou. U elektromobilů se podíl neúspěšných prohlídek s dalšími kilometry mění jen málo. Ukázala to britská analýza 47,4 milionu kontrol. Rozdíly jsou vidět i u jednotlivých dílů. Elektromobily mívají méně závad na zavěšení kol a častěji potřebují řešit pneumatiky.
Dvě stě tisíc kilometrů na tachometru dokáže zájemce o ojetinu přimět, aby inzerát rovnou zavřel. Jak moc ale na takovém čísle záleží, když se dívá na elektromobil? Výzkumníci z New AutoMotive sáhli po záznamech z britských technických kontrol MOT, které odpovídají českým prohlídkám na STK. Pro britskou asociaci autopůjčoven a leasingových společností BVRLA porovnali výsledky aut podobného stáří a se srovnatelným nájezdem. Zaměřili se na závažné a nebezpečné závady, kvůli kterým vůz kontrolou neprojde. V záznamech tak našli například problémy s brzdami, pneumatikami či zavěšením kol.
S vyšším nájezdem se rozdíl zvětšuje
U tří- až osmiletých aut s nájezdem zhruba 32 až 64 tisíc kilometrů neprošlo kontrolou 12 procent elektromobilů a 11,7 procenta benzinových vozů. Záleží přitom na tom, zda se díváme na věk auta, nebo také na nájezd. Při první technické kontrole ve třech letech ukazoval tachometr u elektromobilů v mediánu zhruba 43 600 kilometrů, zatímco u benzinových aut přibližně 33 tisíc. Část rozdílu v prvních letech tedy souvisí s tím, kolik už toho auta mají za sebou.
Mohlo by vás zajímat
V pásmu od přibližně 64 do 97 tisíc kilometrů už elektromobily dopadly o něco lépe. Nad zhruba 97 tisíci kilometry se jejich podíl neúspěšných kontrol držel kolem 16 procent, zatímco u benzinových aut dál stoupal. Nad hranicí přibližně 193 tisíc kilometrů neprošlo kontrolou 23,5 procenta benzinových aut a 16 procent elektromobilů. Rozdíl činil 7,5 procentního bodu.
Výzkumníky zajímalo také to, kolik vozů se do 30 měsíců znovu objeví na technické. U patnáctiletých elektromobilů se vrátilo 94,6 procenta aut, u stejně starých benzinových vozů 88,1 procenta. Mezi důvody, proč auto ze záznamů zmizí, patří sešrotování, vývoz nebo dočasné odstavení mimo veřejné komunikace. Elektromobily navíc měly ve všech sledovaných věkových skupinách od čtyř do šestnácti let vyšší medián ročního nájezdu než benzinové vozy.
Slabinou byly pneumatiky, u starších aut se přidaly brzdy
Závad na pneumatikách technici u elektromobilů zaznamenali přibližně 1,8krát tolik co u benzinových vozů. Výrazný rozdíl se ukázal zejména u některých elektrických verzí aut původně vyvinutých pro spalovací motor. Typickým příkladem je Volkswagen e-Golf. V přímém srovnání devíti modelových řad se elektrické verze pětkrát umístily lépe a třikrát dopadly srovnatelně. Golf byl jediným případem, kdy jasně lépe vyšla verze se spalovacím motorem. BMW i3, zkonstruované od začátku pro elektrický pohon, si v hodnocení pneumatik vedlo příznivěji než e-Golf.
Více závad na pneumatikách měla i elektrická dodávka Nissan e-NV200 ve srovnání s naftovým NV200. Celkově ale elektrická dodávka procházela kontrolami častěji. Při nájezdu přes zhruba 145 tisíc kilometrů neuspělo 29,2 procenta elektrických dodávek a 33,4 procenta naftových. Pokud jde o zavěšení kol, elektromobily měly v jednotlivých sledovaných pásmech nájezdu méně závad než benzinová auta.
Rozdílný obrázek nabídly brzdy. U elektromobilů s vysokým nájezdem technici nacházeli výrazně méně závad na brzdách než u podobně využívaných benzinových aut. Při zpomalování totiž část práce odvede elektromotor, který zároveň vrací energii do baterie. U elektromobilů starých deset a více let s poměrně nízkým nájezdem už ale závad na brzdách přibývalo. Autoři to dávají do souvislosti s korozí kotoučů a částí třmenů při dlouhodobě méně častém používání mechanických brzd.
Kolik kapacity zbývá v baterii?
Britská kontrola MOT stav trakční baterie ani její zbývající kapacitu nezjišťuje. Na tuto otázku se zaměřila samostatná analýza společnosti AVILOO, která vycházela z více než půl milionu testů dvaceti běžných modelů. U většiny z nich se medián při nájezdu 150 tisíc kilometrů držel kolem 90 procent původní kapacity nebo výše. Například Volkswagen ID.4 se 77kWh baterií dosáhl 90,9 procenta, zatímco Nissan Leaf se 40kWh baterií vykázal 85,9 procenta. Rozdíly se přitom objevují i mezi jednotlivými vozy stejného modelu.
Mohlo by vás zajímat
Už dřívější data společnosti Geotab naznačovala, že trakční baterie může sloužit po celou dobu běžného provozu auta. Britské technické kontroly k tomu přidávají pohled na mechanický stav ojetin. U elektromobilu s vysokým nájezdem se při prohlídce vyplatí věnovat pozornost zejména pneumatikám a u staršího, málo využívaného kusu také brzdám. O zbývající kapacitě baterie pak nejlépe vypoví diagnostika konkrétního vozu.












