Na stovce kilometrů může elektromobil proti benzinovému autu ušetřit téměř stokorunu. Alespoň tak vychází nové srovnání Ministerstva průmyslu a obchodu, v němž se rozdíl mezi oběma druhy pohonu výrazně zvětšil. Zatímco benzinová a naftová auta doplácejí na dražší paliva, elektromobilům pomohla také úprava způsobu výpočtu. Skutečný účet za jízdu ovšem určuje především cena dobíjení. U drahých veřejných stanic se může výhoda elektrického pohonu zcela vytratit.
O tom, kolik stojí jízda elektromobilem, nerozhoduje jen jeho spotřeba. Stejně důležité je, odkud odebírá elektřinu. Majitel, který většinu energie doplňuje doma, může na každém kilometru výrazně ušetřit. Řidič odkázaný na drahé veřejné dobíjení se naopak snadno dostane na částky, které překonají výdaje za benzin. Právě tento rozdíl je podstatný při čtení nových ministerských statistik.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje srovnání nákladů na jízdu dvakrát ročně. Nejnovější přehled, založený na údajích za první pololetí roku 2026, ukazuje další rozevírání nůžek mezi spalovacími a elektrickými automobily. U benzinových vozů stouply vypočtené náklady na ujetí 100 kilometrů přibližně o desetinu. Naftová auta zaznamenala ještě výraznější nárůst. Elektromobily se vydaly opačným směrem: v tabulkách jejich náklady klesly zhruba o 16 procent.
Za těmito výsledky však nestojí pouze vývoj cen paliv a elektřiny. Do srovnání tentokrát promluvila také změna metodiky, která elektrickému pohonu pomohla k příznivějším číslům.
U malých aut se rozdíl přiblížil stokoruně
Dobře je posun vidět na osobních automobilech segmentu B. V předchozím pololetí vycházelo u benzinových modelů této kategorie ujetí 100 kilometrů přibližně na 172 až 189 korun. Nový přehled už uvádí rozmezí 190 až 209 korun.
Mohlo by vás zajímat
U stejně velkých elektromobilů se naopak vypočtená částka snížila. Z dřívějších přibližně 112 až 115 korun za 100 kilometrů klesla na 93 až 96 korun. Při porovnání nejnižších hodnot obou pohonů tak dřívější rozdíl kolem 60 korun narostl na 97 korun. Výhoda elektromobilu se tím v tomto konkrétním srovnání zvětšila přibližně o 60 procent.
Jde ovšem o modelové výdaje za energii potřebnou k jízdě. Samy o sobě tedy neříkají, kolik majitele stojí automobil celkově. A především předpokládají určitou cenu paliva nebo elektřiny, která se od skutečné částky placené konkrétním řidičem může lišit.
Část úspory přinesl jiný výpočet
Za pozornost stojí zejména cena elektřiny, s níž ministerstvo nově pracuje. Dříve ji přebíralo z vyhlášky o cestovních náhradách. Nyní používá průměrné ceny sledované Českým statistickým úřadem.
Pokud by MPO zůstalo u původního postupu, letos by do výpočtu vstupovala částka 7,20 koruny za kilowatthodinu. Podle nové metodiky však počítá s 6,43 koruny za kilowatthodinu. To je téměř o 11 procent méně, aniž by samotná změna tohoto vstupu znamenala stejnou úsporu na účtu každého majitele elektromobilu.
Nově použitá hodnota odpovídá průměrné ceníkové ceně elektřiny v běžné domácí distribuční sazbě D02d. Ta od začátku roku klesla především díky tomu, že placení poplatku za podporované zdroje energie převzal stát.
Deklarované zlevnění jízdy elektromobilem přibližně o 16 procent je proto potřeba vnímat i v tomto kontextu. Část zlepšení souvisí s tím, že ministerstvo začalo cenu elektřiny určovat jiným způsobem. Nelze z něj automaticky vyvozovat, že všichni řidiči elektrických aut nyní za dobíjení platí o šestinu méně.
Domácí zásuvka a veřejná stanice mohou znamenat úplně jiný účet
Skutečné výdaje se od ministerského modelu mohou odchýlit oběma směry. Výhodněji může jezdit například člověk, který při domácím dobíjení využívá vlastní fotovoltaiku. Náklady může snížit také vhodnější distribuční sazba určená pro elektromobily.
Zcela jiná situace nastává u veřejných dobíjecích stanic. Tam bývá elektřina podstatně dražší než v domácnosti a výslednou cenu ovlivňuje konkrétní síť, druh dobíjení i způsob, jakým řidič službu využívá.
Rozpětí ilustruje Damir Duraković ze společnosti Axigon, autorizovaného distributora tankovacích karet a karet pro dobíjení bateriových vozidel. Jako příklad uvádí Energokartu, která umožňuje dobíjet u různých provozovatelů v Česku i v zahraničí. V síti PRE s ní podle něj stojí elektřina u běžných AC stanic 8 korun za kilowatthodinu. U ultrarychlého dobíjení však cena dosahuje 13 korun za kilowatthodinu a při roamingu v partnerských sítích může vystoupat až na dvojnásobek této částky.
Při modelové spotřebě 15 kWh na 100 kilometrů to představuje značný rozdíl. S cenou 8 korun za kilowatthodinu vyjde energie pro stokilometrovou trasu na 120 korun. Při sazbě 13 korun už jde o 195 korun a při ceně 26 korun za kilowatthodinu dosáhne účet 390 korun.
Jak upozorňuje Duraković, při dražším veřejném dobíjení tak mohou výdaje za energii téměř dvojnásobně překonat náklady benzinového auta. Elektrický pohon tedy sám o sobě levné cestování nezaručuje. Rozhodující je také to, jak velkou část energie řidič doplňuje doma a kolik jí musí nakoupit u dražších veřejných stanic.
Zdražování paliv se do přehledu dostává postupně
Také údaje o benzinových a naftových automobilech mají důležitou souvislost: ministerský přehled zachycuje cenový vývoj se zpožděním. Nejde o okamžitý obrázek situace na čerpacích stanicích, ale o výpočet založený na průměrech za uplynulé pololetí.
Ještě srovnání zveřejněné letos v dubnu pracovalo s cenami z druhé poloviny loňského roku. Průměrná cena benzinu v tomto období nepřesáhla 35 korun za litr. Tehdejší tabulky proto nemohly ukázat plný dopad letošního zdražování.
Současný přehled už růst cen v roce 2026 zahrnuje, stále se však vztahuje pouze k prvnímu pololetí. Další výrazné zdražování benzinu a nafty ve druhé části roku se do něj zatím nepromítlo. Jeho dopad bude patrný až v následujícím vydání.
Duraković proto upozorňuje, že nynější rozdíl mezi spalovacími auty a elektromobily ještě nemusí být konečný. Pokud se vyšší ceny pohonných hmot udrží, mohou benzinové a naftové vozy v příštím srovnání vycházet ještě dráž.
Mohlo by vás zajímat
Ministerská čísla tak ukazují rostoucí rozdíl ve výdajích za energii, ale pro konkrétního řidiče zůstává zásadní jeho vlastní způsob používání auta. U spalovacího vozu rozhodují spotřeba a cena u stojanu. U elektromobilu k tomu přistupují výrazné rozdíly mezi jednotlivými možnostmi dobíjení. Stejné auto proto může jednomu majiteli přinášet citelnou úsporu, zatímco druhého bude samotná energie stát více než benzin.
