V cenách za rychlonabíjení panuje chaos. Motoristé na to doplácejí

Autor:

Foto: Shutterstock. Zdroj: ADAC

Nabít si auto na německé dálnici není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Hlavní problém představuje cenotvorba, která je matoucí, a spotřebitelé jsou u některých poskytovatelů nuceni k registraci, aby mohli dobíjet za výhodnější sazby.

Německý autoklub ADAC se věnuje různým oblastem života motoristů. Tentokrát se jeho experti zaměřili na jednu z klíčových oblastí pro uživatele elektromobilů – veřejné rychlonabíjení na dálnicích. Mapovali situaci v Německu, ale výsledky jejich šetření jsou relevantní pro celou Evropskou unii.

Hlavní problém spočívá v nedostatku transparentnosti při dobíjení na veřejných rychlonabíjecích stanicích podél dálnic. Zákazníci dopředu nevědí, jaká je jednotková cena za dobíjení. Navíc se ceny neliší jen podle poskytovatele, ale také podle toho, zda je zákazník u daného poskytovatele registrován prostřednictvím aplikace nebo nabíjecí karty.

Z jedenácti prověřovaných značek nabíjecích stanic nabízely jen čtyři stejnou cenu bez ohledu na registraci zákazníka. V ostatních případech se cenové rozdíly pohybovaly od 7 až do 62 procent. Ve srovnání s tankováním fosilních paliv jde o absurdní situaci, která řadu motoristů odrazuje od elektromobility.

Situaci má zlepšit evropské nařízení AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation), schválené v dubnu 2024. To má do nabíjení vnést větší přehlednost a zajistit možnost platit na stojanech platební kartou za předem známou cenu za kilowatthodinu. Do konce roku 2026 však platí přechodné období, během nějž mohou nabíjecí stanice stále fungovat bez platebních terminálů.

Dalším nepříjemným zjištěním, na které odborníci z ADAC narazili, je nutnost uhradit tzv. vinkulační poplatek, pokud zákazník není u poskytovatele registrován. Jde o proces ověření dostatku finančních prostředků na platební kartě. Pro spotřebitele to však představuje zátěž, protože tento poplatek může činit až 150 eur a jeho navrácení trvá i několik dní.

ADAC rovněž upozorňuje, že i když je zákazník registrovaný, nemusí vždy vědět, kolik za dobíjení zaplatí. Někteří poskytovatelé totiž neuvádějí konkrétní cenu, ale pouze slevu v procentech oproti běžné sazbě bez registrace. Než vyprší přechodné období dané nařízením AFIR, radí ADAC řidičům, aby si před cestou zjistili, kteří poskytovatelé rychlonabíjení mají nejširší pokrytí a umožňují roaming, a registrovali se u nich. Tak mohou za dobíjení platit co nejnižší cenu.

Přehled cen za rychlonabíjení dle poskytovatele (včetně rozdílů při registraci)

Poskytovatel Cena za 1 kWh bez registrace (€) Cena za 1 kWh s registrací (€) Rozdíl (€) Rozdíl (%)
EWE GO 0,84 0,52 0,32 62 %
EnBW 0,87 0,59 0,28 47 %
MER 0,79 0,57 0,22 39 %
E.ON 0,79 0,61 0,18 30 %
Aral Pulse 0,79 0,69 0,10 14 %
Citywatt 0,64 0,59 0,05 8 %
IONITY 0,75 0,70 0,05 7 %
Allego 0,73 0,73 0,00 0 %
Circle K 0,79 0,79 0,00 0 %
EAM 0,64 0,64 0,00 0 %
Fastned 0,73 0,73 0,00 0 %

Tato tabulka ukazuje, jak výrazně se mohou lišit ceny za rychlonabíjení v závislosti na registraci u konkrétního poskytovatele. Největší rozdíl eviduje EWE GO – až 62 % mezi cenou s a bez registrace.

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY