Když jsem s elektrickým Fordem E-Tourneo Custom vyrážel z Prahy k mosteckému autodromu, měl jsem v baterii přes 90 procent a palubní počítač mi sliboval zhruba 230 kilometrů. Na cestu tam a zpátky to podle všeho mělo stačit i se slušnou rezervou. O pár hodin později jsem byl rád, že hned na kraji Prahy můžu odbočit k nabíječce. Škoda, protože osmimístný Ford v provedení MS-RT mi do té doby dělal radost. Málokterá dodávka umí takhle vyrazit z místa a ještě méně jich dokáže přitáhnout tolik pohledů.
Most byl pro svezení s tímhle autem docela příhodný cíl. Se širokým bodykitem, na antracitových devatenáctkách a hlavně ve fialovém laku Turini Purple vypadá E-Tourneo jako model od Hot Wheels, který někdo nechal vyrobit ve skutečné velikosti. Během testu jsem mu ostatně říkal „Hotwheelsák“. Kamkoli jsem přijel, lidé se za ním otáčeli. Naživo mě na něm bavilo hlavně to, že si někdo dovolil takhle odvážnou kombinaci právě na velké osobní dodávce.
K mosteckému okruhu jsem se jel jen podívat. Za bránou autodromu tedy žádné vysvětlení pro rychle ubývající kilometry nehledejte. Mnohem víc o nich vypověděla obyčejná cesta po dálnici.
Padesát kilometrů, které mi měly zbýt
Podle vzdálenosti z místa, odkud jsem v Praze vyrážel, a dojezdu na displeji mi mělo po návratu zbývat ještě přibližně 50 kilometrů. Jenže na zpáteční cestě se původně docela velkorysá rezerva postupně vytratila. Když jsem po D7 přijížděl k letišti, zamířil jsem rovnou k nabíjecí stanici u obchodního centra Šestka. Leží dobře po cestě a já už v tu chvíli neměl chuť zjišťovat, kam dál bych ještě dojel.
Ford pro elektrické Tourneo uváděl homologovaný dojezd podle metodiky WLTP v rozmezí 304 až 338 kilometrů. Už odhad při odjezdu z Prahy byl podstatně skromnější a nakonec se i těch zobrazených 230 kilometrů ukázalo jako příliš optimistických. Na dálnici jsem se totiž dostával se spotřebou přes 30 kWh na 100 kilometrů. Právě na delší trase si člověk nejvíc uvědomí, jaký je rozdíl mezi celkovou kapacitou baterie a tím, kolik energie má skutečně k dispozici.
Akumulátor má celkovou kapacitu 82,5 kWh a používá články s chemií NMC, kterou Ford využívá také v elektrickém pick-upu F-150 Lightning. K jízdě se ovšem dá využít necelých 70 kWh. Zastávka u stojanu pak zabere dost času na to, aby ji člověk při plánování delší cesty musel brát vážně. E-Tourneo pracuje se 400voltovou architekturou a při stejnosměrném nabíjení zvládá výkon až 125 kW. Teoreticky by doplnění energie z deseti na osmdesát procent mělo vyjít na necelou půlhodinu. Mně stejný úkon u odpovídající rychlonabíječky zabral spíš tři čtvrtě hodiny.
Při rozjezdu dá o sobě čtyřkolka pořádně vědět
Přitom kdybych měl pohon hodnotit jen podle toho, jak se s ním jezdí, měl bych k němu výhrad podstatně méně. Technický základ Tournea posloužil také sedmé generaci Volkswagenu Transporter, a to včetně elektrického provedení. Testovaný Ford měl silnější verzi s pohonem všech kol. Hlavní elektromotor pohání zadní nápravu, zatímco přední kola mají vlastní elektrickou jednotku označovanou jako Drive Unit. Elektronika kontroluje prokluz kol až padesátkrát za sekundu a podle toho upravuje, kolik točivého momentu připadne na každou nápravu.
Dohromady mají oba motory výkon 210 kW, tedy 285 koní. Za volantem ale daleko lépe poznáte druhý údaj. K dispozici je 630 Nm, o polovinu víc než u zadokolky, a celou tuhle sílu máte pod pravou nohou už při rozjezdu. Ford vážící přibližně 2 514 kilogramů se po důraznějším sešlápnutí akcelerátoru sebere s takovou vervou, že mě to v autě těchto rozměrů upřímně bavilo. Závodní speciál z něj samotný zátah pochopitelně neudělá. A čím častěji si ostrý nástup obou motorů dopřejete, tím dřív začnete na displeji sledovat zase dojezd.
Příjemným překvapením pro mě byly zatáčky. Baterie leží v podlaze, elektromotory jsou rozdělené mezi nápravy a celá dodávka působí hezky vyváženě. Na pneumatikách o rozměru 235/50 R19 držela zvolenou stopu a na pohyb volantem reagovala tak, jak jsem čekal. Ještě víc jsem ocenil, že jsem za tuhle jistotu nemusel platit pohodlím posádky. Na rozdíl od pick-upu Ranger MS-RT má totiž Tourneo ve fialovém kabátě standardní světlou výšku i tlumiče.
Podíl na tom má také změna, kterou přinesla už samotná generační výměna. Zatímco předchozí Tourneo vozilo cestující nad tuhou zadní nápravou s listovými pery, u současného modelu jsou zadní kola zavěšená nezávisle. Právě u auta, kde část posádky sedí až ve třetí řadě, mi dává takové řešení mnohem větší smysl než snaha za každou cenu přitvrdit podvozek.
Osm míst, která si můžete uspořádat po svém
Za volantem poznáte verzi MS-RT i bez pohledu na fialovou kapotu. Přední sportovní sedadla mají osvětlená loga úpravce a jejich čalounění kombinuje ekokůži se semišem a modrým prošíváním. Stejný motiv najdete i na sedadlech pro cestující vzadu, takže úpravy nekončí u řidiče a spolujezdce. Modrá se objevuje také na horní části věnce sportovního volantu. Značka v poloze dvanácti hodin vám napoví, jak moc máte volant právě natočený. V osmimístném autě s elektrickými bočními dveřmi je to trochu úsměvný odkaz na závodní svět, ale přesně takové drobnosti k téhle verzi patří.
Co jsem ovšem na Tourneu ocenil nejvíc, dostanete i bez sportovních doplňků. Zadní sedadla se pohybují v podlahových kolejnicích. Můžete tedy posádce přidat místo na nohy, případně sedadla posunout tak, aby se za poslední řadu vešlo víc zavazadel. V základním uspořádání má kufr 672 litrů, a to při měření pouze po horní hranu opěradel. Pokud potřebujete odvézt něco opravdu rozměrného, můžete zadní sedadla z pojezdů uvolnit a vyndat je z auta úplně. Pak je k dispozici až 5 472 litrů prostoru. Mezi těmito dvěma krajními možnostmi si interiér snadno přizpůsobíte tomu, kolik lidí a zavazadel zrovna vezete.
Zástavba trakční baterie si přitom nevyžádala zvýšení podlahy, takže cestující mají i v elektrické variantě dost prostoru a sedí přirozeně. Nastupování usnadňují elektricky ovládané boční dveře a v jejich oknech jsou sluneční clony. Z pohledu řidiče potěší digitální zpětné zrcátko. Právě u takhle dlouhého auta se třemi řadami sedadel patří k výbavě, pro kterou snadno najdete využití.
Palubní desce vévodí třináctipalcová dotyková obrazovka s rozhraním Ford SYNC 4, před řidičem je digitální přístrojový štít. K výbavě patří také audiosystém B&O a světlomety Matrix LED. Trochu stranou pozornosti zůstává funkce Pro Power Onboard. Umožňuje z auta napájet externí elektrické spotřebiče příkonem až 2,3 kW, takže velká baterie v podlaze může přijít vhod i ve chvíli, kdy Ford stojí.
Co má osobní dodávka společného s rallye
Za proměnou Tournea stojí britská společnost M-Sport Road Technology, odtud písmena MS-RT. Značka vznikla v roce 2015 spojením firmy Road Transport Engineering s týmem M-Sport Malcolma Wilsona. Jeho jméno budou dobře znát především fanoušci mistrovství světa v rallye. M-Sport se soutěžním autům věnuje přes čtyři desetiletí a patří k dlouholetým partnerům Fordu. Vedle speciálů pro WRC se jeho práce promítla také do vozů pro Global Rallycross nebo do okruhových závodů kategorie GT3.
Zatímco soutěžní oddělení řeší, jak uspět na rychlostních zkouškách či na závodním okruhu, MS-RT dostalo za úkol přenést něco z jejich atmosféry mezi užitkové vozy a pick-upy. Pro majitele má takové spojení s automobilkou jednu docela konkrétní výhodu. Tourneo Custom MS-RT i Ranger MS-RT si může objednat u autorizovaného prodejce Fordu a do stejné sítě s nimi následně jezdí na servis. Jednotlivé prvky se při finální montáži instalují ve specializovaném závodě a na hotový vůz se vztahuje plná tovární záruka Fordu včetně asistenčních služeb.
Za fialovým Fordem se otočíte. Za jeho cenu už dostanete hodně drahou dodávku
Elektrické E-Tourneo Custom s pohonem všech kol a výkonem 210 kW v době testu na českém trhu začínalo na 1 233 000 Kč bez DPH, tedy na 1 491 930 Kč včetně daně. Testovaný vůz v provedení MS-RT vyšel na 1 897 939 Kč s DPH. Od základní ceny elektrické čtyřkolky tak konkrétní fialové auto dělilo něco přes 406 tisíc korun. A to už je rozdíl, nad kterým se zastaví i člověk, kterému se výsledek opravdu líbí. Počítám se mezi ně.
Dokážu si tenhle Ford velmi dobře představit u hotelu, který vozí hosty z pražského letiště. Osm míst využije, se zavazadly si poradí a řidič svou fialovou dodávku na příjezdu k terminálu nejspíš nebude muset nikomu dlouze popisovat. Na podobných předem známých trasách se navíc dá nabíjení rozumně naplánovat. Kdybych s ním ale měl pravidelně jezdit z Prahy do Brna a zpět, nadšení by mě brzy přešlo. Po zkušenosti z cesty do Mostu a při dálniční spotřebě přes 30 kWh na 100 kilometrů bych na zpáteční výlet do Brna počítal alespoň se dvěma zastávkami u nabíječky.
Mohlo by vás zajímat
Na vzhledu bych přitom neměnil vůbec nic. Bodykit, antracitová kola a lak Turini Purple k sobě pasují a Ford si pod tím vším uchoval pohodlný podvozek i mimořádně praktický interiér. Právě proto mě mrzelo, že jsem při návratu z Mostu nakonec nejvíc myslel na nabíječku u Šestky. Při ceně téměř 1,9 milionu korun bude elektrická verze MS-RT na českých silnicích nejspíš vzácná a jednou možná zaujme i sběratele. Kdo se ovšem zakoukal hlavně do jejího vzhledu, má na výběr. Stejnou úpravu Ford nabízí také pro naftové a plug-in hybridní Tourneo Custom.
