Tesla usiluje o to, aby mohla v Evropě spustit svůj systém plně autonomního řízení (FSD – Full Self-Driving). Zatímco však Elon Musk vyvíjí tlak na evropské úřady, v USA automobilka čelí novému vyšetřování. Americký úřad pro bezpečnost silničního provozu NHTSA totiž prověřuje téměř tři miliony vozů Tesla kvůli podezření, že systém FSD během provozu opakovaně porušuje dopravní předpisy.
Tesla a FSD: nejpokročilejší autopilot značky
Plně autonomní řízení FSD představuje vrchol nabídky asistenčních systémů Tesly. V USA ho výrobce prodává jako volitelnou funkci, která umožňuje vozu jezdit zcela samostatně – zvládá rozjezdy, zatáčení, brzdění i reakce na dopravní situace. Řidič může nechat volant být a vůz si poradí i v městském provozu nebo při objíždění překážek.
V Evropě je ale zatím tato technologie stále na čekací listině. Regulátoři schválili pouze tzv. hands-free systémy, které fungují jen v přesně zmapovaných úsecích – typicky jde o Ford BlueCruise. Tesla proto zatím čeká, až se otevře prostor i pro její řešení.
Tlak na Brusel a demonstrace schopností
Od loňského léta se Elon Musk snaží přesvědčit Evropskou unii, aby povolila testování a nasazení FSD na evropských silnicích. Na síti X (dříve Twitter) dokonce vyzval fanoušky, aby vyvinuli tlak na úředníky, a prohlásil, že jeho technologie „zachraňuje životy“.
Na podporu svých slov zveřejnila Tesla několik videí, kde vozy s FSD samostatně projíždějí centry evropských měst – například Římem či Paříží. V jednom z nich dokonce vůz hladce zvládá chaotický provoz u Vítězného oblouku.
Vyšetřování v USA: systém porušuje pravidla
Zatímco Tesla buduje tlak na Evropu, doma čelí dalšímu problému. Úřad NHTSA zahájil předběžné šetření téměř tří milionů aut vybavených FSD kvůli podezření, že systém sám o sobě porušuje dopravní pravidla.
Podle agentury Reuters bylo nahlášeno přes padesát případů, kdy vozy řízené FSD projely na červenou, zůstaly stát na zelenou nebo vjely do křižovatky bez ohledu na ostatní účastníky provozu. Přibližně dvacet incidentů se týkalo situací, které mohly vést k nehodě.
Pro Teslu to není novinka – jde už o třetí případ, kdy americké úřady zkoumají její asistenční systémy kvůli jejich chování v reálném provozu.
Chová se jako člověk – a to je problém
Vozy Tesla jsou podle Muska navrženy tak, aby se chovaly „co nejvíce jako lidský řidič“. Právě to má být jejich výhoda – díky miliardám kilometrů dat, které vozy posílají do centrály, se systém neustále učí z reálných situací.
Jenže právě tento „lidský“ způsob řízení může být i Achillovou patou systému. Některé testy naznačují, že FSD se občas chová podobně jako nepozorný řidič – třeba mírně překročí rychlost, projede křižovatkou těsně na oranžovou, nebo zbytečně reaguje na policejní vůz. To sice působí přirozeně, ale v praxi to znamená porušování předpisů.
Přísná Evropa a její limity
Evropské předpisy pro autonomní řízení patří k nejpřísnějším na světě. Unie vyžaduje rozsáhlé testování, jasné prokázání bezpečnosti a hlavně možnost, aby lidský řidič mohl kdykoli převzít kontrolu nad vozidlem. Tesla se tak musí vypořádat s mnohem komplikovanější legislativou než v USA.
Získání povolení pro systém FSD bude proto v Evropě dlouhý proces. Regulátoři chtějí mít jistotu, že technologie je naprosto spolehlivá a nezpůsobí více problémů než užitku.
Autonomní budoucnost: příležitost i riziko
Autonomní řízení má potenciál výrazně změnit svět dopravy – může snížit počet nehod, omezit dopravní zácpy a zvýšit efektivitu přepravy. Zároveň ale přináší zcela nové otázky: kdo ponese odpovědnost za nehodu? Jak se má vůz zachovat v krizové situaci? A co miliony pracovních míst v dopravě a logistice, která by automatizace mohla ohrozit?
Na druhé straně vzniknou nové obory – vývoj softwaru, údržba autonomních systémů či kybernetická bezpečnost. Jisté je jediné: cesta k plně autonomním vozidlům bude ještě dlouhá a vyžádá si rovnováhu mezi technologickým pokrokem a bezpečností.
Tesla se snaží přesvědčit Evropu, že její technologie je připravena, ale současné vyšetřování v USA naznačuje, že FSD má k dokonalosti ještě daleko. Pokud chce Elon Musk splnit svůj sen o vozech, které skutečně jezdí samy, bude muset jeho firma prokázat, že dokáže zvládnout nejen software a senzory, ale i zodpovědnost, která s tím přichází.
Hezká pohádka na dobrou noc….
ESG?
A jak to tedy je, jste předpokládám odborník na baterie a elektroauta
50-ti litrová nádrž s naftou váží asi 60 kg.
Kdybychom chtěli uložit do LiIon baterie stejné množství energie, vážila by 1,3 tuny.
O ceně ani nemluvím.
To se CATL bude muset hodně snažit…
Množství energie v naftě vypovídá o dost smutné (a dávno známé) neefektivitě spalovacích motorů. Protože v 50litrech nafty je cca 500kWh energie. Ale samozřejmě na samotnou jízdu jí spalovací auto využije mnohem méně. Takže z ní využije 35-40% takže využije v lepším případě z 500kWh pouze 200kWh. V kontextu toho, že průměrný nájezd OA v Evropě je někde kolem 50km denně, je mantra 1000km nájezdu dost mimo, ale pokud bychom na ní trvali, tak dle aktuálního vývoje lze očekávat baterie o kapacitě 200kWh někdy po roce 2030 i když vzhledem k rychlosti nabíjení a normálnímu používání EV asi nikdy taková kapacita u běžného OA nutná nebude.
Bohužel, získávání energie z tepla spalování čehokoliv je vždy těžce ztrátové – obelstít Carnotův cyklus se zatím nikomu nepodařilo. Ale používat to jako argument o nehospodárnosti je trochu mimo. Energie uložená ve fosilních palivech je totiž řádově levnější, než elektrická energie nacpaná do baterie a vyrobená z čehokoli, často i z fosilních paliv.
50 litrů nádrž je přibližně 500 kwh energie. Na to ujede nafťák cca 1 000 km. Na stejné množství energie ujede elektromobil 2 500 – 3000 km.
Je to pouze otázka času.
Je to tak
Tak technicky vzato pokud si odvezu třeba přebytečných 30kWh, tak mam na cca 10 hodin provozu 3kW bitcoin mineru. A je mi jedno, že pojede jen 10 hodin denně, pokud je to zdarma….. Zvrácenej svět.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
To je mozne a i pravdive, ale podle elektrohujeru baterie prezije auto 😀 …. A nikde neni receno, ze to auto cele platil. POZOR – pokud zvazim dotace, klidne baterii zlikviduji. Sveho casu u nas takto vychazela dacia spring po dotacich tak, ze se vyplatilo vyndat baterii a pouzit ji k fve a v aute nechat bydlet slepice. Treba to maji ve Svedsku stejne a kazdej pracujici chudak prispiva ze svych dani temhle smejdum na auta.
Degradace baterií je otázka chemie a degradace v čase. Nabíjení a vybíjení s dobrou BMS spíš baterii udržuje v dobré kondici. Dnešním LFP bateriím ani nevadí nabíjení do 100%
Je víc než pravděpodobné, že na cestě z laboratoře do reálného provozu se objeví ještě nejeden problém.
Mimochodem, délka dojezdu není jediný faktor ke kterému nutno přihlížet. 50 L nafty natankuju, zaplatím a jedu dál za 5 minut. Kolik trvá nabíjení nové zázračné baterie? Kolik nabíjecích míst je potřeba aby se nahradila jedna benzinová pumpa s osmi stojany když se vezme v potaz doba nabíjení/doba tankování?
pokud řešíte rychlost nabíjení, je jisté, že o elektromobilech nic nevíte. Totéž platí o dojezdu.
Kdyby jste o tom něco věděl, věděl by jste, že potřebujete vědět, kde budete nabíjet na ježdění kolem komína. V práci je to ideální a proto to Švédské řešení.
Kolik GW elektráren se musí v EU postavit, když se přejde jen na elektřinu.
Autem se nejezdí jen do práce ale i dlouhé pracovní cesty. Takže stanice určitě pokud chtěji přejít úplně a nemluvě pak o nákladní dopravě. Pokud vezmeme v úvahu VODÍK tak zase kolik GW elektráren se pro jeho výrobu musí postavit.
Tak že větrníky a solar je malinko málo – geotermální vrt 10-20km v plenkách v USA.
Fůzní reaktor v plenkách ve Francii. Můj odhad je ne rok2050 ale 2100.
Na plný přechod. Spalováky se budou muset nechat déle jinak to nepůjde.
Nejde spoléhat na technologie které zatím nefungují.
Věřím, že pak Číňani vyrobí i tyto baterie do současných vozů TESLA. Musk stále slibuje ale Tesla už nemá léta žádnou novou technologii a naprosto s bateriemi zaostává. tak to pak KONEČNĚ budu s vozem Tesla rád jezdit. Ono dojezd současné prakticky nové TESLA Y na dálnici je katastrofických cca 300 km navíc při jízdě POMALU tedy 120 km/hod.
Tyhle zprávy jsou na internetu přinejmenším jednou za měsíc. A pořád nic…
Ide aj o to, že cez den sú prebytky zelenej elektriny. Týmto spôsobom by sa zužitkovali a nenastávala by situácia záporných cien elektriny. Teoreticky v prípade spotových cien, by firmy poskytujúce zdarna nabíjanie EV zamestnancov cez den, by na tom získali.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
CATL a BYD prinesú nove typy bateriek a to na 1200V a 1500V
BYD ide v UK Stavať svoje výkonné nabíjačky na 1500V
V počte cez 1600 ks nove nabijacky nová výstavba do roku 2029
Baterky v aute budú nove druhý
Baterky teraz montovane technologia na 400V baterky je zla volba v autách budu za 3 roky historickou chybou ako chyba motory 3 válce HTP
Tusk se šel oběsit….
Elektromobilitě držím palce, ale už to trvá nějak moc dlouho 🙁
Pavel
Nabíjení v práci zdarma od 1. července rozděluje lidi na dva tábory
Je to jen statistika aby stát zjistil kde zvýšit daně
Stát tímto zjišťuje kolik lidí tankuje ve firmě a neplatí daně.
Já také tankuju elektřinu ve firmě s dovolením majitele a je to velmi výhodné.
Veřejné nabíjení je nehorázně drahé
Nebudu psát konkretní ceny.
Jednoduše jezdím (nabíjím) zdarma protože to co firmě vydělám tak na elektřině je to zanedbatelná částka
Naopak pokud bych měl dobíjet u ČEZ nebo EON tak se nedoplatím.
Po zdražení u nabíjecích stanic je tam vždy volno (také tam nenabíjím)
nejprve je uvedeno osvobozeni od dane a pak do toho michaji elektrinu zdarma, ono to neni zdarma, jenom tam neni dan z prijmu
Jděte už s těmi bateriofágy k čertu! 🙂