Čeští vědci se opět zapsali do mezinárodní vědecké mapy — tentokrát objevem nové látky, která může významně vylepšit výkon i životnost baterií. Jejich inovace spočívá v takzvaném suspenzním elektrolytu, což je polopevná směs obsahující drobné částečky soli. Právě tyto mikroskopické částice stojí za tím, že se kolem elektrod v baterii vytváří stabilní a koncentrovaná vrstva, která zajišťuje efektivnější a dlouhodobější provoz.
Podrobnosti o tomto objevu publikoval prestižní časopis Journal of Materials Chemistry, a o výzkumu informoval i Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Nová technologie je podle vědců slibnou cestou k výrobě levnějších, snadno vyrobitelných baterií, které by mohly najít uplatnění v elektromobilech, přístrojích pro uchovávání energie z obnovitelných zdrojů, ale i v běžné elektronice.
Tradiční baterie fungují na principu chemické reakce mezi dvěma elektrodami a elektrolytem – látkou, která umožňuje pohyb iontů a tedy vznik elektrického proudu. V tomto případě se vědcům podařilo vytvořit elektrolyt, v němž se sůl zcela nerozpouští, ale místo toho se koncentruje u povrchu elektrody. Výsledkem je větší stabilita a lepší výkon baterie.
„Tato nová forma elektrolytu má obrovský potenciál. Díky ní se dvouiontové baterie – které místo jednoho typu využívají hned dva různé ionty – posouvají blíž k reálnému nasazení,“ vysvětluje Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu. Právě dvouiontové baterie jsou považovány za slibnou alternativu ke klasickým lithium-iontovým článkům. Nabízejí vyšší napětí i kapacitu, ale dosud narážely na technický problém — ionty se z elektrod příliš rychle vyčerpávaly.
Nově vyvinutý elektrolyt však tento problém elegantně řeší. Je stabilní i na vzduchu, má kapalnou konzistenci a dobře se s ním manipuluje. Přestože potřebuje malé množství vody, jeho spolehlivost to nijak neovlivňuje. V laboratorních podmínkách navíc prokázal kompatibilitu s běžnými materiály, jako jsou zinek nebo grafit.
Objev tak otevírá nové možnosti pro budoucnost bateriových technologií — a to nejen v laboratořích, ale brzy možná i v našich autech, domech nebo kapsách.