Evropa do přechodu na elektromobilitu vložila obrovské množství peněz. Země Evropského hospodářského prostoru společně se Švýcarskem už na tento účel vyčlenily, přislíbily nebo přímo nasměrovaly téměř 200 miliard eur. Přesto se ukazuje, že samotné investice k rychlé proměně automobilového trhu nestačí. Rozvoj elektromobility totiž v Evropě zatím postupuje pomaleji, než se původně očekávalo.

Podle výzkumné skupiny New Automotive připadá největší část těchto prostředků na bateriový dodavatelský řetězec. Ten má pohltit zhruba 109 miliard eur. Dalších přibližně 60 miliard eur míří do samotné výroby elektromobilů, zatímco veřejná nabíjecí infrastruktura si vyžádá částku v rozmezí 23 až 46 miliard eur. Nabíjecí síť přitom už v Evropě není zdaleka zanedbatelná. Na kontinentu funguje více než milion veřejných nabíjecích bodů.

Nejcitlivějším místem zůstávají baterie

Právě baterie jsou jednou z klíčových součástí každého elektromobilu. Zároveň patří k nejdražším a technologicky nejnáročnějším komponentům celého vozu. A právě v této oblasti má Evropa stále největší slabinu. Dokáže sice baterie kompletovat, jenže samotná výroba článků, tedy technologicky zásadní část celého procesu, jí stále uniká.

Evropský průmysl proto i přes obrovské investice zůstává výrazně závislý na výrobcích z Asie. Peníze sice proudí do produkce článků, modulů a bateriových paketů, stejně jako do zpracování surovin, vývoje softwaru nebo recyklace akumulátorů, jenže evropským baterkárnám se zatím nepodařilo prosadit tak, jak se očekávalo. Evropa dnes sice kompletuje baterie přibližně pro každý třetí elektromobil prodaný na domácím trhu, rozhodující část výroby v podobě článků však zůstává problémem.

Továrny procházejí zásadní proměnou

Velké finanční částky míří také do přestaveb existujících továren. Mnohé z nich byly dlouhá léta zaměřené hlavně na výrobu aut se spalovacími motory, nyní se však musí přizpůsobit zcela odlišné technice. Přechod na elektromobily neznamená jen výměnu jednoho typu pohonu za jiný. Vyžaduje nové výrobní linky, jiné podlahové platformy pro uložení baterií, vysokonapěťové systémy, elektromotory, výkonovou elektroniku a také jinak nastavenou logistiku.

Důvod je jednoduchý. Bateriový paket může vážit několik stovek kilogramů a jeho výroba, manipulace i montáž kladou na továrny úplně jiné nároky než klasický spalovací motor. Hlavním evropským centrem elektromobility zůstává Německo, kam směřuje téměř čtvrtina všech evropských investic v této oblasti.

Ambiciózní plán naráží na realitu

Přestože se do elektromobility v Evropě investují mimořádně vysoké částky, výsledky zatím za očekáváním zaostávají. Evropská komise ve své strategii udržitelné mobility počítá s tím, že do roku 2030 bude po evropských silnicích jezdit nejméně 30 milionů bezemisních automobilů. Současný stav je ale od tohoto cíle stále velmi vzdálený.

V roce 2024 bylo v Evropské unii v provozu přibližně šest milionů elektrických vozidel. To odpovídá zhruba jedné pětině cíle, kterého má být dosaženo do konce desetiletí. Rozdíl mezi politickými plány a skutečným tempem trhu je tedy značný.

Registrace rostou, ale ne dost rychle

Vývoj nových registrací ukazuje, že zájem o elektromobily roste, tempo však stále nemusí stačit. V roce 2025 bylo v Evropské unii zaregistrováno 1 880 370 bateriových elektromobilů. Jejich podíl na trhu s novými auty tehdy dosáhl 17,4 procenta. V prvním čtvrtletí roku 2026 přibylo dalších 546 937 bateriových elektromobilů a jejich tržní podíl vzrostl na 19,4 procenta.

Na první pohled jde o pozitivní vývoj. Elektromobily si postupně ukrajují větší část trhu a jejich počet na silnicích roste. Jenže při porovnání s cílem pro rok 2030 je zřejmé, že aktuální tempo stále nestačí.

Do roku 2030 bude potřeba výrazně zrychlit

Pokud by se tempo z prvního čtvrtletí roku 2026 jednoduše přepočítalo na celý rok, znamenalo by to přibližně 2,2 milionu nových bateriových elektromobilů ročně. To je vysoké číslo, ale z pohledu evropských plánů stále nedostatečné.

Aby se Evropa do konce desetiletí přiblížila hranici 30 milionů bezemisních aut v provozu, musela by po roce 2025 každoročně přidávat přibližně 4 až 4,5 milionu dalších bezemisních vozů. Jinými slovy, současné tempo by se muselo výrazně zvýšit. Dosavadní vývoj tak ukazuje, že peníze samy o sobě elektromobilovou revoluci nezajistí. Vedle investic bude rozhodující také schopnost Evropy zvládnout výrobu baterií, rozšířit nabídku dostupnějších modelů a přesvědčit zákazníky, že přechod na elektrický pohon pro ně dává praktický i ekonomický smysl.