Do premiéry elektromobilu VW ID Polo, který odborná i laická veřejnost mimořádně netrpělivě očekává, zbývá už jen několik měsíců. V mnoha zemích světa je možné na silnicích zahlédnout maskované prototypy, ve kterých testovací jezdci ladí poslední nastavení. Automobilka Volkswagen zároveň zveřejnila první podrobnější informace o použité technice. Tohle je vše, co zatím víme.
První z nové malé elektrické rodiny od roku 2026
Volkswagen ID Polo je prvním ze čtyř nových elektrických modelů značky VW v segmentu malých a kompaktních automobilů, které budou uvedeny na trh od roku 2026. Vůz je postaven na koncernové platformě MEB+, díky čemuž nabídne pohon předních kol a na poměry třídy i štědrý objem zavazadlového prostoru (435 l). Cílem Volkswagenu je, aby se tento model v mnoha evropských zemích prodával se startovní cenou 25 000 €. „ID Polo představuje začátek nové generace Volkswagenu: se svěžím designem, intuitivním ovládáním, špičkovou kvalitou a prvotřídními jízdními vlastnostmi a konečně opět se skutečným jménem. Se základní cenou od 25 000 eur zpřístupňujeme elektrickou mobilitu mnoha lidem v Evropě. V roce 2026 uvedeme na trh celkem šest nových elektrických modelů,“ prozradil Thomas Schäfer, generální ředitel značky Volkswagen.
Platforma MEB+ a nový elektromotor APP 290
Mezi klíčové moduly nové platformy MEB+ patří vysoce účinný elektromotor nejnovější generace s názvem APP 290. Ve spodní části karoserie je integrována plochá baterie nové generace, která využívá technologii cell-to-pack. Tím se snižuje cena, zástavbový prostor i hmotnost a zároveň se zvyšuje hustota energie přibližně o 10 procent, což prodlužuje dojezd.
Výkony a plánované verze včetně GTI
Volkswagen uvedl, že při svém debutu na jaře 2026 bude elektromobil ID Polo dostupný ve třech výkonových stupních: 85 kW (116 k), 99 kW (135 k) a 155 kW (211 k). Sportovní ID. Polo GTI s výkonem 166 kW (226 k) bude následovat ve druhé polovině roku 2026.
Baterie LFP pro základ, NMC pro silnější varianty
Verze s výkonem 85 kW a 99 kW budou standardně vybavené vysokonapěťovou baterií s chemií LFP (lithium-železo-fosfát) a kapacitou 37 kWh (netto). Tuto baterii bude možné nabíjet na rychlonabíjecích stanicích stejnosměrným proudem o výkonu 90 kW.
Verze s výkonem 155 kW a 166 kW budou využívat NMC (nikl-mangan-kobalt) baterii PowerCo s energetickým obsahem 52 kWh (netto), která umožní dojezd 450 km a stejnosměrné nabíjení výkonem až 130 kW.
Rozměry, prostor a výroba v Martorellu
Volkswagen ID Polo bude na délku měřit 4 053 mm, na šířku 1 816 mm a na výšku 1 530 mm. Rozvor náprav bude dlouhý 2 600 mm. Volkswagen navzdory kompaktním rozměrům slibuje štědřejší vnitřní i zavazadlový prostor než u modelu Polo se spalovacími motory.
Vůz se bude vyrábět v závodě SEAT a CUPRA ve španělském Martorellu. Na tomto místě vznikla také velká baterkárna s roční produkcí 300 000 baterií.








Nabízím jednu historickou paralelu. V 90. letech 19. století Benz vyrobil první automobil. A jeho manželka se rozhodla, že auto využije k návštěvě přítelkyně, která slavila narozeniny. Do auta si dala dort a kanystry s benzínem (neexistovaly pochopitelně žádné pumpy). Na cestě k přítelkyni se vyděšené ženy křižovaliy když viděly auto, které jelo rychlostí 40 km v hodině, což mírně převyšovalo rychlost splašeného koňského povozu. Ale někteří pokrokoví kněží žehnaly autu jako budoucnosti dopravy. S přítelkyní to oslavily, paní Benzová dolila benzín pro zpáteční cestu a odjela. Rychle se to rozkřiklo a na zpáteční cestě už musela paní Benzová odpovídat na dotazy zvědavých novinářů a jeden starosta města jí dokonce jmenoval čestnou občankou svého města. Spalovací auta potřebovala téměř 100 let vývoje a teprve zdokonalení motorů a nové prvky jako ABS a automatická převodovka dostaly auta na současnou úroveň. Když budeme předpokládat, že elektromobily reálně vstoupily na scénu kolem roku 2015, tak za jedenáct let už překonávají spalovací motory. Už jezdí elektromobily s bateriemi v pevné fázi, asistenti řidičů se implementují daleko snadněji než u spalovacích motorů, auto má menší proozní náklady a prodeje i v Evropě v době ropné kriza už překonávají rekordy. Navíc automobilky dlouhodobě spoléhaly na kartelovou dohodu s ropnými těžeři a prakticky vůbec nevyvíjely splalovací motory. Naopak výrobci elektromobilů způsobiliy i revoluci ve spalovacích motorech plugin hybridů a dosáhly dříve nevídanou účinnost spalovacího motoru 43%.A na závěr bych připomněl citát Alberta Einsteina. „Nové věci se neprosazují tak, že přesvědčí své odpůrce, ale tak že odpůrci odejdou do penze a další generace je považuje za samozřejmé“
V počátcích automobilismu byla většina aut na elektrický pohon, spalovací auta se ale vyvíjela rychleji a elektromobily skončily na nepraktické baterii, to se změnilo nástupem li-ion baterií. Dnes jsou oba pohony na trhu vedle sebe a každý má své výhody a nevýhody, protlačovat ale něco silou žádné technologii nikdy neprospělo. Chápu zákaz spalovacích vozů ve velkých městech ale spalováky by mohly jezdit po silnicích ještě dlouhé desítky let. Dnes stejně nikdo neví, jak bude doprava vypadat za dalších 100 let, je dost možné, že (sdílená, autonomní, …) auta ošéfují dopravu jen v okolí uzlů nadzvukových hyperloopů, které obstarají dopravu na delší vzdálenosti po státu, kontinentu, nebo planetě. Auta (a letadla) pak budou mít podobné využití, jako dnes motorky, které v drtivé většině slouží především k zábavě.