Opel Grandland vstoupil do druhé generace s výrazně sebevědomějším vystupováním. Nenápadný rodinný vůz vystřídalo SUV, které si na parkovišti jen tak nespletete a za kterým se lidé skutečně otáčejí. Důležitá proměna se však odehrála také pod kapotou. Hybridní tříválec příjemně překvapuje kultivovaností, chutí zrychlovat i spotřebou a zbavil se rozvodového řemenu pracujícího v oleji. Po přibližně tisíci kilometrech je ovšem jasné i to, kde má velký Opel stále prostor ke zlepšení.
U rodinného SUV se obvykle probírá především prostor, objem zavazadelníku, spotřeba a pořizovací cena. Jenže než zájemce začne porovnávat technické tabulky, musí ho automobil vůbec přimět k tomu, aby se jím zabýval. A právě v tomto ohledu neměl předchozí Grandland snadnou pozici. Jeho vzhled byl spíše zdrženlivý a mezi podobně zaměřenými vozy se hledal důvod, proč si zapamatovat zrovna jeho.
Do nepříliš lichotivého světla jej postavila také statistika společnosti AAA AUTO, podle níž na trhu ojetin čekal na kupce v průměru 275 dnů. To odpovídá přibližně devíti měsícům. Samotné číslo samozřejmě nevysvětluje, proč prodej trval tak dlouho, a připisovat všechno pouze designu by bylo zjednodušující. Přesto dobře ilustruje, že Grandland nebyl autem, po kterém by zákazníci bez váhání sahali.
Nástupce proto dostal mnohem výraznější podobu. Opel se nesnažil pouze uhladit dosavadní tvary a přidat několik módních detailů. Karoserii navrhl tak, aby nová generace působila jako svébytný automobil, který se za minulostí nemusí ohlížet. Značka už ostatně v minulosti několikrát ukázala, že se výrazných změn mezi jednotlivými generacemi nebojí.
Auto, kterého si okolí konečně všímá
Novému Grandlandu sluší ostřejší linie i celkově důraznější pojetí karoserie. Zvlášť v měděném odstínu, s nímž se představoval při uvedení na trh, jeho tvary dobře vyniknou. Výsledkem není pouze další velké SUV, ale automobil, který dokáže přitáhnout pozornost i mezi lidmi, kteří jinak kolem zaparkovaných aut procházejí bez povšimnutí.
Během testování se to potvrzovalo opakovaně. Kolemjdoucí si vůz prohlíželi, zajímali se o něj a nechyběla ani pochvalná gesta. Takové reakce sice nelze přepsat do kolonky technických parametrů, pro úspěch nového modelu však mohou znamenat hodně. Grandland tentokrát dokáže zákazníka oslovit ještě před otevřením dveří.
O něco menší nadšení budí samotné jméno. Opel má v historii celou řadu krátkých a zapamatovatelných názvů. Astra, Corsa, Vectra, Calibra nebo Monza znějí přirozeně a bez zbytečné těžkopádnosti. Grandland vedle nich působí poněkud neohrabaně. Je to samozřejmě věc vkusu, ale k jinak povedené proměně by se možná hodilo i označení s podobnou lehkostí, jakou měly některé slavné modely značky.
V kabině vítězí přehlednost a příjemné detaily
Interiér navazuje na směr, který Opel ukázal už u současné Astry. Palubní deska stojí na jednoduchých tvarech a vodorovných liniích, takže působí uspořádaně a opticky zdůrazňuje šířku kabiny. Není tu potřeba přeskakovat očima mezi množstvím samoúčelných ozdob. Hlavní pozornost na sebe přirozeně strhává centrální obrazovka.
Ta má v testovaném provedení úhlopříčku 16 palců. Díky širokému a relativně nízkému formátu přitom nepůsobí jako vysoká stěna postavená doprostřed palubní desky. Potěší jemná grafika i rychlost reakcí. Při používání není nutné po každém dotyku čekat, zda systém pokyn skutečně zaznamenal, což je při každodenním provozu důležitější než efektní úvodní animace.
Velká zobrazovací plocha navíc umožnila vyhradit část prostředí spolujezdci. Ten tak má po ruce například nastavení teploty nebo ovládání hudby. Nechybí ani bezdrátové propojení telefonu prostřednictvím Apple CarPlay a Android Auto. Vyzkoušené CarPlay se připojilo bez komplikací a během testu fungovalo plynule, bez nepříjemného zadrhávání.
Řidič sleduje jízdní údaje na samostatném desetipalcovém displeji. Vedle základních informací na něm může mít také navigaci, takže nemusí kvůli každému pokynu přesouvat pohled na střed palubní desky. Kdo chce další údaje přímo v zorném poli, může sáhnout po příplatkovém průhledovém displeji Intelli-HUD. Ten dokáže zobrazovat i upozornění související s blízkostí překážek.
Užitečné jsou rovněž některé drobnosti v grafice přístrojového štítu. Před křižovatkou se například objevuje výrazné trojúhelníkové upozornění. Takový prvek samozřejmě nenahrazuje sledování provozu, ale dokáže řidiče nenásilně upozornit, že se blíží místo vyžadující větší pozornost.
Pochvalu si zaslouží zachování fyzických ovladačů klimatizace. Požadovanou teplotu sice odečítáte na centrální obrazovce, samotné ovládání však není odkázáno výhradně na dotykové prostředí. Podobně praktická je bezdrátová nabíječka telefonu s průhledným krytem. Mobil zůstává na očích, a tak je menší pravděpodobnost, že jej po vystoupení necháte uvnitř. Atmosféru v kabině pak lze upravit ambientním osvětlením se sedmi barevnými odstíny.
Sedadla patří k nejsilnějším stránkám Opelu
Zatímco některé prvky výbavy zaujmou hlavně při prvním usednutí, kvalitu sedadel člověk ocení tím více, čím déle cestuje. Právě tady má Opel tradičně co nabídnout a Grandland v tomto ohledu nezklamal.
Sedadla s certifikací AGR, která souvisí s požadavky na ergonomii a zdravé sezení, poskytují velmi příjemné podmínky i pro delší cestování. Dobře se v nich hledá přirozená poloha a jejich komfort patří k věcem, na které si zvyknete velmi rychle. Není to pouze položka, která dobře vypadá v seznamu výbavy. Přínos je znát přímo za jízdy.
Podle zvolené konfigurace mohou nabídnout také ventilaci, vyhřívání nebo pět masážních režimů. Vyhřívání lze mít i na zadních sedadlech, takže zvýšený komfort nemusí zůstat výsadou přední části kabiny. Jednotlivé funkce se nastavují přes centrální displej.
Celkově interiér působí jako místo navržené pro běžné používání. Moderní techniku kombinuje s několika jednoduchými řešeními, která řidiči skutečně usnadňují život. O to více pak zamrzí, že stejnou míru pohodlí za všech okolností nenabídne také podvozek.
Měkké odpružení má jednu nepříjemnou slabinu
Od velkého rodinného Opelu lze oprávněně očekávat především klidné a pohodlné cestování. Značka umí podvozky, které spojují příjemné odpružení s jistotou v zatáčkách, což připomíná například současná Astra. Grandland však podobně přesvědčivý dojem nezanechal.
Testovaný vůz jezdil na devatenáctipalcových kolech a největší výhrady směřují k chování na krátkých příčných nerovnostech. Spáry, ostré hrany nebo příčné opravy asfaltu dokážou především od zadní nápravy poslat do kabiny poměrně výraznou ránu. Místo nenápadného překonání překážky se ozve tvrdší úder, který naruší jinak poklidnou jízdu.
Nejde přitom o automobil s celkově tuhým, sportovně laděným odpružením. Naopak, Grandland je nastavený spíše měkce. Právě proto působí jeho reakce na některé nerovnosti trochu nečekaně. Posádka si zvykne na pohodové pohyby karoserie, aby jí následně obyčejná příčná spára připomněla, že schopnosti podvozku mají své hranice.
Měkčí naladění se projevuje také v zatáčkách. Při plném obsazení se karoserie naklání poměrně výrazně, ani tehdy ale vůz neztrácí potřebnou jistotu. Zvolenou stopu drží spolehlivě a svižnější tempo nevyvolává pocit, že by se Grandland dostával mimo svou komfortní oblast.
Výsledný dojem je tedy spíše průměrný. Řízení a podvozek nevybízejí k tomu, abyste si kvůli samotné jízdě prodlužovali cestu domů, současně ale není důvod obávat se rychlejšího průjezdu zatáčkou. U podobně zaměřeného SUV by to samo o sobě nevadilo. Zábavu za volantem umějí v této kategorii nabídnout spíše výjimky typu Alfy Romeo Stelvio. Od Grandlandu bychom však výměnou za jeho klidnější povahu očekávali důslednější filtrování nerovností.
Tříválec, který si zaslouží novou šanci
Mnohem lepší hodnocení získává pohonné ústrojí. Testovaná verze kombinuje přeplňovaný benzinový tříválec o objemu 1,2 litru s elektromotorem a šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou e-DCT. Jde o 48V hybrid, který nevyžaduje připojování k zásuvce. Vedle něj Grandland nabízí také plug-in hybridní a čistě elektrický pohon.
Označovat zkoušenou variantu za čistě spalovací by proto nebylo přesné. Elektrická část tu neplní pouze okrajovou roli a za vhodných podmínek dokáže automobil krátce pohánět i bez běžícího benzinového motoru.
Právě původ spalovací jednotky může u některých zájemců vyvolat pochybnosti. Opel dnes patří do skupiny Stellantis a využívá techniku sdílenou s dalšími jejími značkami. Přeplňované dvanáctistovky spojené se jménem PureTech si přitom v minulosti získaly nepříjemnou pověst kvůli problémům s rozvodovým řemenem pracujícím v oleji. Jeho degradace mohla vést k závažným potížím, takže obezřetnost kupujících je pochopitelná.
U testovaného hybridu je však podstatné, že používá novější konstrukční provedení s rozvodovým řetězem. Problematický řemen v olejové lázni zde tedy nenajdete. To samo o sobě není zárukou neomezené životnosti celého motoru, ale konkrétní slabé místo staršího řešení tím odpadá.
Změny se navíc netýkají pouze rozvodů. Tříválec o objemu 1199 cm³ pracuje v Millerově cyklu, využívá upravené vysokotlaké vstřikování a doplňuje jej elektrická část 48V soustavy. Samotný spalovací motor poskytuje 100 kW, elektromotor má výkon 21 kW a výsledný systémový výkon činí 107 kW. Jednotlivá maxima nelze jednoduše sečíst, protože nejsou v soustavě dostupná stejným způsobem a ve stejném okamžiku.
Při ověřování konkrétního automobilu je proto důležitější přesná specifikace pohonu než samotný obchodní název nebo objem motoru. U příbuzných jednotek se mohou technická označení lišit a spolehlivou odpověď poskytne dokumentace vztahující se k danému vozu, případně ověření podle VIN. Rozhodující informací pro tento test zůstává, že zkoušený hybrid má novější provedení s řetězovými rozvody.
V provozu překvapí hlavně tichostí a chutí zrychlovat
Technické změny by byly málo platné, kdyby motor ve velkém SUV působil utrápeně. Nic takového se ale nekoná. Grandland reaguje ochotně, zrychluje příjemně svižně a elektrická pomoc mu prospívá zejména při požadavku na bezprostřední záběr. Svůj podíl má také turbodmychadlo s rychlejší odezvou.
Ani na dálnici nepůsobí malý objem jako zásadní omezení. K běžnému předjíždění je výkonu dost a řidič nemá pocit, že by musel každý manévr připravovat s mimořádným předstihem. Od rodinného SUV s tímto zaměřením lze těžko požadovat více než dostatečnou pružnost a nenucený projev, což testovaná soustava splňuje.
Mohlo by vás zajímat
Ještě příjemnějším překvapením je odhlučnění. Charakteristický zvuk tříválce, který u starších provedení dokázal být poměrně výrazný, zůstává dobře potlačený. Posádka si dokonce chvílemi nebyla jistá, zda se právě veze v hybridu, nebo v elektromobilu. Taková zkušenost vypovídá o kultivovanosti víc než samotné konstatování, že motor neruší.
Na elektrickou jízdu upozorňuje nenápadná změna přístrojového štítu. Číslice rychloměru se při ní přebarví z bílé na modrou. Je to příjemný detail, který nemusíte zaznamenat hned při první jízdě. Právě nenápadnost přechodů mezi jednotlivými režimy pohonu ale patří k přednostem celého systému. Řidič nemusí neustále přemýšlet, co zrovna automobil pohání.
Spotřeba zůstává rozumná i bez přehnaného šetření
Po přibližně tisíci ujetých kilometrech vyšla kombinovaná spotřeba na 6,4 litru benzinu na 100 kilometrů. Vzhledem k velikosti vozu jde o příjemný výsledek, zvlášť když jeho dosažení nevyžadovalo úzkostlivé zacházení s plynovým pedálem.
Dobře dopadla také svižnější jízda. Na trase s průměrnou rychlostí 104 km/h činila spotřeba 6,2 litru na 100 kilometrů. Pohonné soustavě pomáhá vhodné zpřevodování šestistupňového automatu. Při dálničních 130 km/h motor pracuje přibližně s 2800 otáčkami za minutu, takže zůstává v rozumném provozním režimu.
Opel navíc umí otáčky zobrazovat přímo číslem. Pro řidiče, kteří se o činnost pohonu zajímají podrobněji, je to milá drobnost. Nemusejí odhadovat hodnotu z grafického ukazatele a mohou si snadno všimnout, jak převodovka a motor reagují na různé jízdní situace.
Při klidnějším tempu lze spotřebu stáhnout pod šest litrů. Hybrid přitom využívá elektrickou jízdu i mimo město, za vhodných podmínek například kolem rychlosti 90 km/h. Když při této rychlosti pracuje spalovací motor, pohybuje se přibližně na 1900 otáčkách za minutu. Nejde samozřejmě o dlouhé elektrické přesuny jako u vozu s velkou trakční baterií, ale o krátké úseky, které průběžně pomáhají snižovat spotřebu.
Ve městě se naměřená hodnota pohybovala kolem 6,8 litru na 100 kilometrů, a to i tehdy, když byla úroveň nabití hybridního akumulátoru nízká. Přes sedmilitrovou hranici se spotřeba během testu nedostala. Pro rodinné SUV, které nemusíte pravidelně nabíjet, je to solidní vizitka.
Méně přesvědčivé byly rozdíly mezi jízdními režimy. Ty se volí kolébkovým ovladačem poblíž voliče převodovky, ale přepínání mezi nastavením Eco a Sport nepřinášelo v pozorovaných situacích výraznou změnu otáček. Z toho nelze vyvozovat, že se nemění vůbec nic, protože jednotlivé režimy mohou upravovat i další reakce pohonu. Z pohledu běžného používání však nebyl důvod se jejich volbou příliš zabývat. Nastavení Normal fungovalo přirozeně a dobře po celou dobu.
Cena dává větší smysl, když přihlédnete k rozměrům
Při posuzování pořizovací ceny záleží především na tom, vedle jakého konkurenta Grandland postavíte. V cenovém srovnání z doby testu vycházel základ přibližně na 750 tisíc korun, tedy asi o 50 tisíc více než u Škody Karoq. Na první pohled to pro Opel nevypadá zvlášť příznivě. Jenže rozměrově jde o podstatně větší automobil.
Karoserie Grandlandu je proti Karoqu přibližně o 26 centimetrů delší. Délkou se tak dostává mnohem blíže ke Kodiaqu, na který ztrácí zhruba deset centimetrů. Ještě zajímavější je rozvor náprav. Ten je proti Kodiaqu kratší pouze o přibližně pět milimetrů, zatímco Karoq za Opelem zaostává asi o 15 centimetrů.
Samotný rozvor samozřejmě nezaručuje shodné množství místa v kabině. Záleží i na konstrukci sedadel, uspořádání interiéru a dalších okolnostech. Přesto uvedené hodnoty dobře ukazují, že Grandland není přímým rozměrovým protějškem menšího českého SUV. Také šířkou, která Kodiaq překonává přibližně o čtyři centimetry, naznačuje ambice nabídnout velkorysé rodinné zázemí.
Zavazadlový prostor má objem 550 litrů. Proti Karoqu tak přidává přibližně třicet litrů, zatímco větší Kodiaq nabídne pro zavazadla více místa. Grandland tedy stojí mezi oběma škodovkami, přičemž v některých důležitých rozměrech má podstatně blíže k té větší.
A právě srovnání s Kodiaqem staví cenu Opelu do příznivějšího světla. Velké české SUV v době uvedeného porovnání začínalo na 995 tisících korun, tedy o 245 tisíc výše. Nejde automaticky o vozy se shodnou výbavou a pohonem, ale rozdíl dobře vysvětluje, proč nelze Grandland hodnotit jen jako dražší alternativu Karoqu.
Silná konkurence zůstává, Opel už ale má čím odpovědět
Ani příznivější pohled přes rozměry neznamená, že má Grandland vyhráno. Hyundai Tucson a Kia Sportage představují velmi silné soupeře a v porovnávaných nabídkách dokázaly vyjít přibližně o 80 tisíc korun levněji. Právě proti nim bude muset Opel vysvětlit, proč by si zákazník měl připlatit.
Do rozhodování stále výrazněji vstupují také čínské značky. Například Jaecoo 7 se v uvedeném cenovém srovnání pohybovalo na podobné úrovni, přestože je menší. Opel proti němu může těžit mimo jiné ze zavedeného prodejního a servisního zázemí. Pro zákazníka, který plánuje dlouhodobé rodinné používání, může mít dostupnost servisu stejně velkou váhu jako některé položky výbavy.
Grandland má především mnohem přesvědčivější vlastní charakter než dříve. Dobře vypadá, uvnitř nabízí příjemné prostředí a jeho hybridní pohon funguje kultivovaně, svižně a s rozumnou spotřebou. Přechod na řetězové rozvody zároveň odstraňuje konkrétní konstrukční řešení, které u starších příbuzných motorů oprávněně vyvolávalo obavy.
Mohlo by vás zajímat
Největší výhrada proto nakonec nesměřuje k malé dvanáctistovce, ale k podvozku. Od velkého rodinného SUV s měkkým odpružením bychom čekali citlivější reakce na ostré příčné nerovnosti. Před nákupem se tak vyplatí vyzkoušet vůz nejen na hladké silnici, ale i na běžném rozbitém městském asfaltu.
Pokud vám jeho naladění bude vyhovovat, dostanete prostorný a úsporný automobil, u kterého nemusíte vzhled přijímat jen jako nutný kompromis. Nový Grandland už není SUV, které v provozu snadno přehlédnete. A příjemné je, že po prvním zaujetí karoserií má co nabídnout i při každodenním soužití.
