Drahé akumulátory s velkou kapacitou umí při výběru elektromobilu uklidnit – člověk má pocit, že s tímhle dojedu všude. Jenže dostupné analýzy naznačují, že v reálném každodenním provozu řidiči sahají jen na malou část toho, co auto teoreticky zvládne ujet. Z toho plyne jednoduchý závěr: při koupi se často můžete bez stresu rozhodnout pro skromnější baterii a rozdíl v ceně si nechat v kapse.

Data: většina dojezdu zůstává ležet ladem

Americký startup Recurent, který zpracovává provozní informace z více než 40 000 elektromobilů, došel k tomu, že průměrný řidič využívá z dostupného dojezdu zhruba 12,6 %. Přesto mnoho kupujících volí největší nabízenou baterii – hlavně kvůli obavám, že jim dojezd nebude stačit. Ve výsledku ale velká část „rezervy“ zůstává běžně nevyužitá.

Dojezdová úzkost je často spíš v hlavě

Celé to vypadá tak, že strach z krátkého dojezdu je častěji psychologický než technický problém. Jakmile majitel s elektromobilem nějakou dobu žije, nejistota obvykle rychle slábne. Z praxe totiž zjistí, že pro jeho režim fungování stačí výrazně menší dojezd, než si původně myslel. A čím déle jezdí, tím méně to řeší.

Příklad z praxe: drahá jistota v konfigurátoru

Typický scénář: konfigurátor nabízí větší baterii, tak ji kupující pro jistotu zaškrtne. U Volkswagenu ID.3 například navýšení dojezdu o zhruba 180 km znamená příplatek okolo 250 000 korun. To je hodně peněz za „pojistku“, kterou při běžném denním používání využijete jen občas. Důvod je ale pochopitelný – vyšší dojezd působí uklidňujícím dojmem.

Nejde jen o cenu: větší baterie má i vedlejší efekty

Příplatek je jen jedna část příběhu. Větší baterie zpravidla přidá autu kila navíc, může prodloužit dobu nabíjení a často se podepíše i na účinnosti. A pokud někdo elektromobil vnímá i jako „zelenější“ volbu, pak je fér připomenout, že zbytečně velká kapacita k ekologické bilanci zrovna nepřispívá.

Více kWh znamená více surovin a energie na výrobu

Každá další kilowatthodina navíc obnáší další materiály – mimo jiné lithium, kobalt nebo nikl – a jejich získávání i zpracování není zrovna nenáročné. Paradoxně tak snaha o maximální flexibilitu může vést k horší „zelené“ stopě auta, protože kupující pořídí potenciál, který pak využívá jen minimálně.

Než začnete vybírat, ujasněte si vlastní provoz

Před nákupem dává smysl realisticky promyslet, jak budete auto používat. Pokud jde o typické auto na každý den – odvoz dětí do školy a na kroužky, nákupy, dojíždění do práce – a denně najedete kolem 100 km, menší baterie vám často bohatě stačí.

Stejně tak je praktické podívat se na mapu: projít si nejčastější trasy a ověřit, kde po cestě máte (nebo nemáte) nabíjecí možnosti.

Kolik stojí malé elektromobily a co za to dostanete

Kompaktní elektromobily už dnes začínají zhruba kolem 400 tisíc korun. Hyundai Inster stojí přibližně 550 000 Kč a nabízí baterii o kapacitě 42 kWh. Renault 5 E-Tech je s 40kWh baterií dostupný asi za 675 000 Kč. Úplně nejníž míří Dacia Spring Electric 45 – s baterií 26,8 kWh a podle konfigurátoru startuje zhruba na 419 tisících.

Slevy, akce a další nové modely

Když se do výběru ponoříte víc, narazíte i na akční ceny a různé slevy u konkrétních prodejců. Navíc přibývají další zajímavé malé modely, například Dongfeng Box, Citroën ë-C3 nebo Fiat 500e. Podle výbavy a aktuálních nabídek počítejte typicky s cenami zhruba mezi 500 a 650 tisíci korunami.