Když se před pár lety ukázala poprvé, udělala Kia EV6 na trhu pořádný rozruch. Nabídla design, který nešlo přehlédnout, techniku schopnou konkurovat těm nejlepším a jízdní vlastnosti, které překvapily i skeptiky. Dnes přichází její modernizovaná verze – a i když se navenek tváří spíše zdrženlivě, skutečné změny se odehrávají v detailech a technice.
Design: svěží úpravy, stejný charakter
Od začátku hrála EV6 na notu futuristického vzhledu. Facelift tuhle roli ještě zdůraznil. Přední část dostala nové světelné motivy inspirované souhvězdím – podobné těm, které známe z větší EV9. Nárazníky jsou čistší a celek působí širším a sportovnějším dojmem. Zadní LED lišta zůstává dominantním prvkem, ale její grafika je lehce přepracovaná, aby ladila s novou přídí. Kdo EV6 zná, pozná evoluci. Kdo ji vidí poprvé, bude mít před sebou crossover, který rozhodně nezapadne do šedi provozu.
Interiér: technologie z vyšší ligy
Uvnitř se největší změny týkají digitální výbavy. Dvojice zakřivených displejů zůstává, ale software je rychlejší, přehlednější a konečně zvládne i bezdrátové CarPlay a Android Auto. Přibyla čtečka otisku prstu, která řidiči okamžitě nastaví uložený profil, a také funkce V2G, umožňující dodávat elektřinu zpět do sítě. Tyto prvky EV6 přebírá přímo z vlajkového modelu EV9.
Volant má novou podobu a senzory, které eliminují neustálé připomínky asistentů. Odhlučnění je lepší než dřív, materiály působí hodnotně a kabina si udržuje pocit prostornosti. Vpředu díky široké konzoli, vzadu díky rozvoru. Jediným slabším místem zůstává zavazadelník – něco přes 500 litrů není špatné, ale skosená záď jeho praktičnost omezuje. Naštěstí je tu ještě asi 45 litrů pod kapotou vpředu, ideální prostor pro kabely.
Technika: nová baterie, delší výdrž
Skutečné novinky se ukrývají pod podlahou. Dosavadní akumulátor s kapacitou 77,4 kWh nahradil nový 84kWh článek. V praxi to znamená více než 500 kilometrů dojezdu dle WLTP, u varianty s pohonem zadních kol. V reálném světě se dá očekávat okolo 450 kilometrů, což je na crossover této velikosti velmi solidní hodnota.
Architektura zůstává 800voltová, což je pro Kiu velká výhoda. Nabíjení z 10 na 80 % zvládne EV6 za pouhých 18 minut, a to výkonem až 258 kW. Pro dálkové cestování jde o zásadní argument, který staví EV6 mezi absolutní špičku současné elektromobility.
Spotřeba se reálně pohybovala kolem 16 kWh/100 km, což by odpovídalo dojezdu asi 480 kilometrů. V ideálních podmínkách se tedy papírová čísla od reality neliší tolik, jak jsme u elektromobilů zvyklí.
Jízdní projev: kultivovanost a klid
Zadokolková verze nabízí výkon 228 koní a 350 Nm. Sprint na stovku zvládne za něco přes sedm sekund – tedy nic rekordního, ale v provozu bohatě dostačující. Elektromotor reaguje okamžitě, takže auto působí lehce a přirozeně, a to jak ve městě, tak i při dálničním tempu.
Podvozek prošel jemným přepracováním. Tlumení je kultivovanější, karoserie pevnější a v zatáčkách se auto chová vyrovnaněji než dřív. Nehledá extrémní sportovní limity, ale kombinuje stabilitu s pohodlím. V kabině vládne ticho a plynulý chod jen posilují pocit, že EV6 byla navržena pro dlouhé cesty.
Komfort patří mezi silné stránky. Podvozek si hravě poradí s nerovnostmi, ale přitom nepůsobí houpavě. Odhlučnění patří k nejlepším v segmentu – po zabouchnutí dveří se ocitnete v klidu, do něhož neproniká hluk okolí ani ruchy od podvozku. A když dostanete chuť na svižnější jízdu, auto nabídne dostatek jistoty, přesné řízení a brzdy, které odpovídají výkonu.
Celkové dojmy: chytrá evoluce
Facelift EV6 nepřináší revoluci, ale soubor promyšlených vylepšení. Ostřejší vzhled, modernizovaný interiér, nové technologie a větší baterie posouvají už tak povedený model ještě výš.
Varianta s pohonem zadních kol a větší baterií je ideální volbou pro řidiče, kteří hledají kompromis mezi efektivitou a dynamikou. A pokud někdo stále pochybuje, zda se Kia může měřit s evropskými nebo japonskými značkami, odpověď je jasná: může – a to bez nutnosti dělat jakékoli ústupky.
Nabízím jednu historickou paralelu. V 90. letech 19. století Benz vyrobil první automobil. A jeho manželka se rozhodla, že auto využije k návštěvě přítelkyně, která slavila narozeniny. Do auta si dala dort a kanystry s benzínem (neexistovaly pochopitelně žádné pumpy). Na cestě k přítelkyni se vyděšené ženy křižovaliy když viděly auto, které jelo rychlostí 40 km v hodině, což mírně převyšovalo rychlost splašeného koňského povozu. Ale někteří pokrokoví kněží žehnaly autu jako budoucnosti dopravy. S přítelkyní to oslavily, paní Benzová dolila benzín pro zpáteční cestu a odjela. Rychle se to rozkřiklo a na zpáteční cestě už musela paní Benzová odpovídat na dotazy zvědavých novinářů a jeden starosta města jí dokonce jmenoval čestnou občankou svého města. Spalovací auta potřebovala téměř 100 let vývoje a teprve zdokonalení motorů a nové prvky jako ABS a automatická převodovka dostaly auta na současnou úroveň. Když budeme předpokládat, že elektromobily reálně vstoupily na scénu kolem roku 2015, tak za jedenáct let už překonávají spalovací motory. Už jezdí elektromobily s bateriemi v pevné fázi, asistenti řidičů se implementují daleko snadněji než u spalovacích motorů, auto má menší proozní náklady a prodeje i v Evropě v době ropné kriza už překonávají rekordy. Navíc automobilky dlouhodobě spoléhaly na kartelovou dohodu s ropnými těžeři a prakticky vůbec nevyvíjely splalovací motory. Naopak výrobci elektromobilů způsobiliy i revoluci ve spalovacích motorech plugin hybridů a dosáhly dříve nevídanou účinnost spalovacího motoru 43%.A na závěr bych připomněl citát Alberta Einsteina. „Nové věci se neprosazují tak, že přesvědčí své odpůrce, ale tak že odpůrci odejdou do penze a další generace je považuje za samozřejmé“
V počátcích automobilismu byla většina aut na elektrický pohon, spalovací auta se ale vyvíjela rychleji a elektromobily skončily na nepraktické baterii, to se změnilo nástupem li-ion baterií. Dnes jsou oba pohony na trhu vedle sebe a každý má své výhody a nevýhody, protlačovat ale něco silou žádné technologii nikdy neprospělo. Chápu zákaz spalovacích vozů ve velkých městech ale spalováky by mohly jezdit po silnicích ještě dlouhé desítky let. Dnes stejně nikdo neví, jak bude doprava vypadat za dalších 100 let, je dost možné, že (sdílená, autonomní, …) auta ošéfují dopravu jen v okolí uzlů nadzvukových hyperloopů, které obstarají dopravu na delší vzdálenosti po státu, kontinentu, nebo planetě. Auta (a letadla) pak budou mít podobné využití, jako dnes motorky, které v drtivé většině slouží především k zábavě.