Český trh s elektromobily se viditelně mění. Zatímco ještě před několika lety byla elektrická auta vnímána hlavně jako záležitost firem, dražších nových vozů a nadšenců, dnes se stále výrazněji prosazují také na trhu s ojetinami. Právě dovážené použité elektromobily se začínají stávat jednou z nejdůležitějších cest, jak se elektrický pohon dostává k širšímu okruhu českých řidičů.
Za první tři měsíce letošního roku dorazilo do České republiky přibližně 2,6 tisíce ojetých osobních bateriových elektromobilů. Vyplývá to z analýz Centra dopravního výzkumu, které pracují s údaji portálu cistadoprava.cz a se zdrojovými daty Ministerstva dopravy. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst přesahující 60 procent. Samotný březen byl navíc mimořádný, protože se dovoz ojetých elektromobilů poprvé dostal nad hranici jednoho tisíce vozů za jediný měsíc.
Celkový počet dovezených ojetých elektromobilů provozovaných v Česku tím překročil hranici 20 tisíc kusů. K 31. březnu 2026 bylo v tuzemsku registrováno více než 63 tisíc osobních bateriových elektromobilů a právě dovezené ojetiny z nich tvořily téměř třetinu. Konkrétně šlo o 31,7 procenta.
Ojetiny mají na registracích stále větší podíl
Význam sekundárního trhu je patrný také při pohledu na nové registrace elektromobilů v letošním roce. Ojeté elektromobily se na nich v prvním čtvrtletí podílely 43,4 procenta. Loni ve stejném období to bylo 35 procent a před dvěma lety 31,5 procenta. Vývoj tedy ukazuje poměrně jasný trend. Elektrická auta se do Česka stále častěji dostávají nikoli jako zcela nová vozidla, ale jako dostupnější vozy z druhé ruky.
Tento posun je důležitý hlavně proto, že cena stále patří mezi hlavní překážky širšího rozšíření elektromobility. Ojeté vozy mohou tuto bariéru výrazně snížit. Řidič, který by si nový elektromobil kvůli vysoké pořizovací ceně nekoupil, může na sekundárním trhu najít dostupnější alternativu. Vedle domácností to platí také pro menší podnikatele nebo firmy, které chtějí začít elektrifikovat svůj vozový park, ale nechtějí hned investovat do nových aut.
Elektromobilita se přesouvá blíž k běžným řidičům
Proměnu trhu dobře dokládá také struktura registrací. Více než polovina dovezených ojetých elektromobilů, přesněji 52,6 procenta, byla letos registrována na soukromé osoby. To naznačuje, že elektromobilita už není jen tématem velkých firemních flotil. Postupně se dostává i k běžným motoristům, kteří při výběru auta řeší nejen ekologii, ale především pořizovací cenu, provozní náklady a praktickou použitelnost.
Podle Pavla Havránka, ředitele divize mobility a bezpečnosti Centra dopravního výzkumu, český sekundární trh s elektromobily postupně dospívá a stává se významnou součástí rozvoje bezemisní dopravy. Ojeté elektromobily podle něj dnes představují dostupnější vstupní cestu k elektrické mobilitě pro domácnosti i menší firmy. Důležitá je především kombinace nižší pořizovací ceny a úspor při provozu, která může změnit rozhodování řady motoristů.
Centrum dopravního výzkumu zároveň upozorňuje, že Česká republika se tímto vývojem přibližuje západoevropským trhům. V zemích, kde je elektromobilů v provozu více, přirozeně vzniká také širší nabídka použitých vozů. Ty se pak postupně dostávají i do dalších zemí včetně Česka.
Hlavním zdrojem zůstává Německo
Největší část dovážených ojetých elektromobilů pochází z Německa. To si drží dominantní pozici s podílem 45 procent. Druhým nejvýznamnějším zdrojem je Nizozemsko s podílem 28 procent. S větším odstupem následují Francie, Rakousko a Belgie.
Toto rozložení není překvapivé. Právě západoevropské země patří mezi trhy, kde se elektromobilita rozvíjela dříve a rychleji než v Česku. Díky vyššímu počtu prodaných nových elektromobilů se tam dnes objevuje větší nabídka použitých aut. Rychlejší obměna vozových parků pak vytváří prostor pro jejich dovoz na český trh.
Podle Pavla Havránka dostupná data potvrzují silné napojení českého trhu na vyspělé západoevropské ekonomiky. Vývoj elektromobility v těchto zemích tak má přímý vliv na to, jaká auta a za jaké ceny jsou následně dostupná českým řidičům i firmám. S rostoucí nabídkou ojetých elektromobilů se navíc elektrický pohon stále častěji stává ekonomicky rozumnou volbou, nikoli pouze ekologickým gestem.
Mezi značkami vede Tesla
Z pohledu značek mají mezi dováženými ojetými elektromobily nejsilnější postavení Tesla, Volkswagen a Škoda. Samotná Tesla letos tvořila 27 procent všech dovezených ojetých bateriových elektromobilů. Její výrazný podíl souvisí nejen s popularitou značky, ale také s tím, že vozy Tesla patří na západoevropských trzích k rozšířeným elektromobilům a po několika letech provozu se přirozeně dostávají do nabídky ojetin.
V celkovém českém vozovém parku bateriových elektromobilů patří Tesla rovněž mezi nejsilnější značky. V České republice je aktuálně registrováno více než 65 tisíc osobních bateriových elektromobilů. Největší zastoupení má Tesla s přibližně 14,4 tisíce vozy. Následuje Škoda s 12,7 tisíce auty, Volkswagen s 6,8 tisíce, BMW se 4,8 tisíce a Hyundai se 3,4 tisíce registrovanými elektromobily.
Dostupnější auta mění i nároky na infrastrukturu
Růst počtu ojetých elektromobilů má dopad nejen na samotný automobilový trh, ale také na infrastrukturu a energetiku. Pro řidiče znamená širší nabídka ojetin nižší vstupní náklady a větší možnost výběru. Pro firmy může být cestou k levnější elektrifikaci flotil. Pro provozovatele dobíjecích sítí a energetický sektor však zároveň znamená postupně rostoucí poptávku po veřejném i soukromém dobíjení.
V Česku je nyní řidičům k dispozici 7 731 veřejných dobíjecích bodů. Z toho 1 040 bodů, tedy 13,5 procenta, nabízí výkon vyšší než 150 kW a umožňuje rychlé dobíjení. Právě kvalita a hustota dobíjecí sítě bude společně s dostupností vozidel rozhodovat o tom, jak rychle se elektromobilita rozšíří mezi běžné uživatele.
Samotné auto totiž nestačí. Aby elektromobil dával smysl i mimo městský provoz nebo pravidelné domácí dobíjení, musí mít řidič jistotu, že najde funkční a dostatečně rychlou dobíječku tam, kde ji potřebuje. Čím více elektromobilů bude přibývat, tím důležitější bude další rozvoj celé sítě.
Data sleduje portál Čistá doprava
Podrobné statistiky o vozovém parku, registracích elektromobilů i rozvoji dobíjecí infrastruktury dlouhodobě zveřejňuje portál cistadoprava.cz, který provozuje Centrum dopravního výzkumu. Nabízí přehledy za Českou republiku i další země Evropské unie a jeho data jsou pravidelně aktualizována.
Tyto informace slouží nejen veřejnosti, ale také státu, samosprávám a soukromému sektoru. Pomáhají při plánování dopravní politiky, rozvoje infrastruktury i investic do služeb spojených s elektromobilitou.
Projektový web cistadoprava.cz vzniká s finanční podporou Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací. Na jeho financování se podílejí také komerční partneři, konkrétně Pražská energetika, ORLEN Unipetrol RPA prostřednictvím odštěpného závodu BENZINA a společnost E.ON Drive Infrastructure CZ.
Hezká pohádka na dobrou noc….
ESG?
A jak to tedy je, jste předpokládám odborník na baterie a elektroauta
50-ti litrová nádrž s naftou váží asi 60 kg.
Kdybychom chtěli uložit do LiIon baterie stejné množství energie, vážila by 1,3 tuny.
O ceně ani nemluvím.
To se CATL bude muset hodně snažit…
Množství energie v naftě vypovídá o dost smutné (a dávno známé) neefektivitě spalovacích motorů. Protože v 50litrech nafty je cca 500kWh energie. Ale samozřejmě na samotnou jízdu jí spalovací auto využije mnohem méně. Takže z ní využije 35-40% takže využije v lepším případě z 500kWh pouze 200kWh. V kontextu toho, že průměrný nájezd OA v Evropě je někde kolem 50km denně, je mantra 1000km nájezdu dost mimo, ale pokud bychom na ní trvali, tak dle aktuálního vývoje lze očekávat baterie o kapacitě 200kWh někdy po roce 2030 i když vzhledem k rychlosti nabíjení a normálnímu používání EV asi nikdy taková kapacita u běžného OA nutná nebude.
Bohužel, získávání energie z tepla spalování čehokoliv je vždy těžce ztrátové – obelstít Carnotův cyklus se zatím nikomu nepodařilo. Ale používat to jako argument o nehospodárnosti je trochu mimo. Energie uložená ve fosilních palivech je totiž řádově levnější, než elektrická energie nacpaná do baterie a vyrobená z čehokoli, často i z fosilních paliv.
50 litrů nádrž je přibližně 500 kwh energie. Na to ujede nafťák cca 1 000 km. Na stejné množství energie ujede elektromobil 2 500 – 3000 km.
Je to pouze otázka času.
Je to tak
Tak technicky vzato pokud si odvezu třeba přebytečných 30kWh, tak mam na cca 10 hodin provozu 3kW bitcoin mineru. A je mi jedno, že pojede jen 10 hodin denně, pokud je to zdarma….. Zvrácenej svět.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
To je mozne a i pravdive, ale podle elektrohujeru baterie prezije auto 😀 …. A nikde neni receno, ze to auto cele platil. POZOR – pokud zvazim dotace, klidne baterii zlikviduji. Sveho casu u nas takto vychazela dacia spring po dotacich tak, ze se vyplatilo vyndat baterii a pouzit ji k fve a v aute nechat bydlet slepice. Treba to maji ve Svedsku stejne a kazdej pracujici chudak prispiva ze svych dani temhle smejdum na auta.
Degradace baterií je otázka chemie a degradace v čase. Nabíjení a vybíjení s dobrou BMS spíš baterii udržuje v dobré kondici. Dnešním LFP bateriím ani nevadí nabíjení do 100%
Je víc než pravděpodobné, že na cestě z laboratoře do reálného provozu se objeví ještě nejeden problém.
Mimochodem, délka dojezdu není jediný faktor ke kterému nutno přihlížet. 50 L nafty natankuju, zaplatím a jedu dál za 5 minut. Kolik trvá nabíjení nové zázračné baterie? Kolik nabíjecích míst je potřeba aby se nahradila jedna benzinová pumpa s osmi stojany když se vezme v potaz doba nabíjení/doba tankování?
pokud řešíte rychlost nabíjení, je jisté, že o elektromobilech nic nevíte. Totéž platí o dojezdu.
Kdyby jste o tom něco věděl, věděl by jste, že potřebujete vědět, kde budete nabíjet na ježdění kolem komína. V práci je to ideální a proto to Švédské řešení.
Kolik GW elektráren se musí v EU postavit, když se přejde jen na elektřinu.
Autem se nejezdí jen do práce ale i dlouhé pracovní cesty. Takže stanice určitě pokud chtěji přejít úplně a nemluvě pak o nákladní dopravě. Pokud vezmeme v úvahu VODÍK tak zase kolik GW elektráren se pro jeho výrobu musí postavit.
Tak že větrníky a solar je malinko málo – geotermální vrt 10-20km v plenkách v USA.
Fůzní reaktor v plenkách ve Francii. Můj odhad je ne rok2050 ale 2100.
Na plný přechod. Spalováky se budou muset nechat déle jinak to nepůjde.
Nejde spoléhat na technologie které zatím nefungují.
Věřím, že pak Číňani vyrobí i tyto baterie do současných vozů TESLA. Musk stále slibuje ale Tesla už nemá léta žádnou novou technologii a naprosto s bateriemi zaostává. tak to pak KONEČNĚ budu s vozem Tesla rád jezdit. Ono dojezd současné prakticky nové TESLA Y na dálnici je katastrofických cca 300 km navíc při jízdě POMALU tedy 120 km/hod.
Tyhle zprávy jsou na internetu přinejmenším jednou za měsíc. A pořád nic…
Ide aj o to, že cez den sú prebytky zelenej elektriny. Týmto spôsobom by sa zužitkovali a nenastávala by situácia záporných cien elektriny. Teoreticky v prípade spotových cien, by firmy poskytujúce zdarna nabíjanie EV zamestnancov cez den, by na tom získali.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
CATL a BYD prinesú nove typy bateriek a to na 1200V a 1500V
BYD ide v UK Stavať svoje výkonné nabíjačky na 1500V
V počte cez 1600 ks nove nabijacky nová výstavba do roku 2029
Baterky v aute budú nove druhý
Baterky teraz montovane technologia na 400V baterky je zla volba v autách budu za 3 roky historickou chybou ako chyba motory 3 válce HTP
Tusk se šel oběsit….
Elektromobilitě držím palce, ale už to trvá nějak moc dlouho 🙁
Pavel
Nabíjení v práci zdarma od 1. července rozděluje lidi na dva tábory
Je to jen statistika aby stát zjistil kde zvýšit daně
Stát tímto zjišťuje kolik lidí tankuje ve firmě a neplatí daně.
Já také tankuju elektřinu ve firmě s dovolením majitele a je to velmi výhodné.
Veřejné nabíjení je nehorázně drahé
Nebudu psát konkretní ceny.
Jednoduše jezdím (nabíjím) zdarma protože to co firmě vydělám tak na elektřině je to zanedbatelná částka
Naopak pokud bych měl dobíjet u ČEZ nebo EON tak se nedoplatím.
Po zdražení u nabíjecích stanic je tam vždy volno (také tam nenabíjím)
nejprve je uvedeno osvobozeni od dane a pak do toho michaji elektrinu zdarma, ono to neni zdarma, jenom tam neni dan z prijmu
Jděte už s těmi bateriofágy k čertu! 🙂