Elektromobil po nehodě může skrývat drahý problém. Nové zařízení odhalí, co se stalo s baterií

Po srážce není vždy jasné, co se stalo s baterií uloženou v podlaze elektromobilu. Zvenčí může vypadat neporušeně, přesto se uvnitř mohly posunout nebo zdeformovat články. Výzkumníci vyvíjejí zařízení, které akumulátor prohlédne rentgenem, aniž by ho bylo nutné rozebrat.

Poškozená karoserie je vidět na první pohled. U trakční baterie je situace složitější. Její pevný obal může po nehodě působit neporušeně, ale sám o sobě neprozradí, zda náraz nezměnil uspořádání článků uvnitř. Posouzení stavu akumulátoru proto může vyžadovat další kontroly.

Výzkumníci z Fraunhoferova institutu IIS a Mnichovské vysoké školy aplikovaných věd pracují na způsobu, jak jednu část této kontroly urychlit. V rámci projektu AIR vyvinuli systém, který pořizuje rentgenové snímky baterie a pomocí softwaru v nich hledá známky mechanického poškození.

Auto projede zařízením podobným mycí lince

Představit si ho lze jako průjezdnou linku. Nad vozidlem je rentgenový zdroj, pod ním detektor. Úzký paprsek prochází autem i baterií zabudovanou v podlaze a vzniká dvourozměrný obraz její vnitřní konstrukce. Podle uspořádání zařízení lze stejným způsobem prohlédnout také samostatně vyjmutý bateriový komplet.

Snímky následně vyhodnocuje software. Rozpoznává běžně používané typy článků a sleduje, zda se některé neposunuly, nezdeformovaly nebo nevyduly. Při zkouškách trvala automatická analýza jednoho bateriového kompletu přibližně pět minut. To však není celková doba prohlídky: ta se mění podle velikosti baterie, podoby zařízení a počtu potřebných snímků.

Po nárazu v rychlosti 79 km/h baterie obstála

Možnosti systému výzkumníci ověřovali mimo jiné na Volkswagenu ID.3. Elektromobil při laboratorním testu společnosti DEKRA narazil rychlostí 79 km/h do zadní části stojícího Volkswagenu Tiguan. Jeho přední část se výrazně zdeformovala.

Rentgenová kontrola devíti modulů trakční baterie ale neukázala konstrukční odchylky, které by byly kritické z hlediska bezpečnosti. Články zůstaly rovnoměrně uspořádané, jejich okraje byly rovnoběžné a analýza neodhalila překrývání ani vydutí.

Samotný snímek ovšem k rozhodnutí nestačil. Odborníci zohlednili také data ze záznamníku nehody a systému řízení baterie, provedli elektrické zkoušky a řídili se hodnoticími pravidly společnosti DEKRA. Teprve na základě všech těchto podkladů zařadili akumulátor do stupně EUCAR Hazard Level 0, nejnižší kategorie nebezpečí. V tomto konkrétním případě jej označili za vhodný k dalšímu používání.

Jiná havarovaná baterie už kontrolou neprošla

Při zkoumání dalšího akumulátoru, tentokrát s válcovými články, byl výsledek odlišný. Software našel výrazně zdeformovanou oblast a několik posunutých článků. Známky jejich vydutí sice neodhalil, mechanické poškození však bylo natolik závažné, že výzkumníci další používání baterie nedoporučili.

Právě v takových situacích by rentgen mohl usnadnit práci servisům a pojišťovnám. Pomohl by jim rychleji určit, zda má smysl pokračovat v podrobnější diagnostice, zda může baterie zůstat v provozu, nebo zda je nutné řešit její recyklaci. Využití by mohl najít i při kontrole akumulátorů z ojetých elektromobilů nebo baterií určených k druhotnému využití ve stacionárních úložištích. Výzkumníci zmiňují také možnost budoucího nasazení při pravidelných technických kontrolách.