Statistiky hovoří neúprosně. Zatímco v celé EU činí podíl elektromobilů na prodejích nových osobních vozů už 13,2 %, v ČR je to pouhých 2,7 %. Tedy pětkrát méně. Konkrétně se za tři čtvrtletí letošního roku prodalo v EU přes 1,1 milionu osobních elektromobilů, v ČR pouze 4,6 tisíce. Vyplývá to za aktuálních statistik serveru Čistá doprava a České leasingové a finanční asociace (ČLFA). Více než čtvrtinu nově prodaných elektromobilů v ČR financovaly členské společnosti ČLFA.
„Čeští zákazníci si i v důsledku malé státní podpory elektromobility ve srovnání s vyspělými zeměmi trnitě hledají cestu k oblibě těchto bezemisních dopravních prostředků. Věříme, že se situace i u nás začne obracet k lepšímu. Podle průzkumu poradenské společnosti EY se 40 % firem zajímá o ekologický dopad svého vozového parku a 20 % je ochotno akceptovat vyšší ceny za elektromobily
s nižším dopadem na životní prostředí,“ uvedla Jana Hanušová, předsedkyně představenstva ČLFA. Jak dále doplnila: „Již nyní financujeme nákup každého čtvrtého elektromobilu v ČR. S rostoucím zájmem firemních klientů a plánovanou státní podporou poroste i příspěvek našich členů při přechodu na bezemisní dopravu.“
Hlavním produktem, který využívají klienti finančních společností ČLFA k financování nákupu nových elektromobilů, je podnikatelský úvěr (54 %). Na operativní leasing připadá 39 %, zbytek tvoří finanční leasing (2 %) a spotřebitelské úvěry, které se podílejí na financování elektromobilů 5 %.
ČLFA vítá daňová zvýhodnění k podpoře elektromobility obsažená ve vládním konsolidačním balíčku, zejména prodloužení mimořádných odpisů u bezemisních vozidel pro dalších 5 let nebo nižší zdanění soukromého užívání služebního bezemisního automobilu pro zaměstnance v úrovni 0,25 % vstupní ceny vozidla a předpokládá, že Česká republika postoupí i v přípravě podpory prodejů ekologických vozidel. Věří, že stát, například i po vzoru Polska, přistoupí časem i k finanční podpoře domácností při nákupu elektromobilů.


Ale jeden blok Temelína má elektrický výkon 1000 MW, takže by dovedl utáhnout jen 100 takovýchhle dobíjecích stanic.
Nestrašte, stačí si to umět spočítat. Při výkonu jednoho bloku 1000MW (1GW) je denní výroba 24 GWh (24 000 000kWh). To v přepočtu vychází na cca 120 milionů kilometrů ujetých elektromobilem s mírně nadprůměrnou spotřebou 20kWh/100km (dá se jezdit i za 14). Stejných 120 milionů km ujetých benzínovým vozidlem se spotřebou 7l/100km odpovídá spotřebě kolem 8 milionů litrů benzínu. Tedy jeden blok temelína, pokud by byl využit čistě pro elektromobilitu, vyrobí denně ekvivalent 8 milionů litrů benzínu
Denní spotřeba benzínu v ČR je ale jen asi milion litrů denně. Tedy i kdyby jsme všechna benzínová auta nahradili elektromobily pokryje to 1/8 výkonu bloku Temelína. U nafty je situace horší, té se spotřebuje o dost víc, cca 2,7 milionů litrů denně. Myslím že se dá bezpečně říct, že jeden jaderný blok by nám v pohodě pokryl v podstatě kompletní elektrifikaci vozového parku. Problémy jsou někde jinde – a to jak zajistit že se 100% výkonu využije – poptávka po nabíjení se totiž v průběhu dne mění. Ale i to má své řešení, zejména ve finanční motivaci (dynamické ceny elektřiny) které umožní nabít levněji pokud mi nevadí že to nebude hned (což často nevadí – pokud auto zaparkuji u nabíječky před domem a odjíždím zítra je mi úplně jedno jestli se nabije hned, a nebo v noci)
Uvedených 10MW není na nabíjení jednoho vozidla (a i kdyby bylo.. takové vozidlo by se nabilo za pár desítek vteřin.. větší výkon -> rychlejší nabití) ale pro celou instalaci která dokáže vozidel nabíjet přes sto najednou (dle článku)