Západ ztrácí na Čínu, což je v mnoha ohledech nešťastná skutečnost, kterou musíme bez váhání přijmout. Automobilový průmysl je u nás tradičním pilířem a má nepopiratelný význam, zejména pro Německo, ale i Česko. Čína se však stává silným hráčem v tomto odvětví a zdá se, že má potenciál dominovat. Nyní se provádí vyšetřování týkající se dotací, které Čína poskytuje elektromobilům, a očekává se, že budou zavedena cla ve výši 40 %.
Paradoxně tvrzení ze strany Evropské unie a Spojených států amerických jsou do značné míry rozporuplná. Na jedné straně tyto západní mocností tvrdí, že Čína nedělá dost v oblasti ochrany životního prostředí. Ale jakmile Čína začne vyvíjet zelené technologie, západní země zavádějí cla. Tento paradox má však svůj původ v ekonomických zájmech a snaze chránit západní podniky.
Ursula von der Leyen a její slova o vyšetřování čínských dotací naznačují, že obchodní válka s Čínou může být nevyhnutelná. Desetiletí růstu v automobilovém průmyslu jsou dávno minulostí, a místo toho tento průmysl čelí poklesu. Čína investovala obrovské sumy do technologií, ačkoli to bylo spíše z obchodního než z ekologického hlediska. Zelené plány evropských lídrů jsou nyní v ohrožení. Evropa není schopna konkurovat v oblasti technologií a Čína je schopna tyto technologie nabízet za mnohem nižší ceny než kterákoli jiná země. To jí umožňuje získávat zákazníky a bohatnout, což přesně činí.
Čína vlastní celý dodavatelský řetězec, což je pro Evropu prakticky nepřekonatelný problém. Ursula von der Leyen pravděpodobně chápe, že snaha o snižování emisí přímo pomáhá Číně. Stejně to bylo i s solárními elektrárnami, kde mnoho komponent pochází z této velmoci.
Průzkum z roku 2018 od Centra pro strategická a mezinárodní studia ukazuje, že Čína v letech 2009 až 2017 věnovala elektromobilům dotace ve výši 60 miliard dolarů. Toto číslo je ohromující. Pokud Brusel věří, že Západ může Čínu dohnat, je pravděpodobně na velkém omylu. Lidí už nyní ztrácí víru v pohádky o úspěšné budoucnosti evropského automobilového průmyslu.


Ale jeden blok Temelína má elektrický výkon 1000 MW, takže by dovedl utáhnout jen 100 takovýchhle dobíjecích stanic.
Nestrašte, stačí si to umět spočítat. Při výkonu jednoho bloku 1000MW (1GW) je denní výroba 24 GWh (24 000 000kWh). To v přepočtu vychází na cca 120 milionů kilometrů ujetých elektromobilem s mírně nadprůměrnou spotřebou 20kWh/100km (dá se jezdit i za 14). Stejných 120 milionů km ujetých benzínovým vozidlem se spotřebou 7l/100km odpovídá spotřebě kolem 8 milionů litrů benzínu. Tedy jeden blok temelína, pokud by byl využit čistě pro elektromobilitu, vyrobí denně ekvivalent 8 milionů litrů benzínu
Denní spotřeba benzínu v ČR je ale jen asi milion litrů denně. Tedy i kdyby jsme všechna benzínová auta nahradili elektromobily pokryje to 1/8 výkonu bloku Temelína. U nafty je situace horší, té se spotřebuje o dost víc, cca 2,7 milionů litrů denně. Myslím že se dá bezpečně říct, že jeden jaderný blok by nám v pohodě pokryl v podstatě kompletní elektrifikaci vozového parku. Problémy jsou někde jinde – a to jak zajistit že se 100% výkonu využije – poptávka po nabíjení se totiž v průběhu dne mění. Ale i to má své řešení, zejména ve finanční motivaci (dynamické ceny elektřiny) které umožní nabít levněji pokud mi nevadí že to nebude hned (což často nevadí – pokud auto zaparkuji u nabíječky před domem a odjíždím zítra je mi úplně jedno jestli se nabije hned, a nebo v noci)
Uvedených 10MW není na nabíjení jednoho vozidla (a i kdyby bylo.. takové vozidlo by se nabilo za pár desítek vteřin.. větší výkon -> rychlejší nabití) ale pro celou instalaci která dokáže vozidel nabíjet přes sto najednou (dle článku)