Elektromobily jsou považovány za jeden z nástrojů, který má pomoci zlepšit kvalitu ovzduší ve městech. Nový americký výzkum však upozorňuje na méně známý problém, který nesouvisí přímo s provozem elektrických vozů, ale s jejich nabíjením. V bezprostředním okolí některých rychlonabíjecích stanic totiž vědci naměřili zvýšené množství jemných prachových částic.
Výzkumný tým z Kalifornské univerzity v Los Angeles zjistil, že koncentrace částic PM2,5 může být u rychlonabíječek přibližně dvojnásobná ve srovnání s běžnými městskými lokalitami. Neznamená to, že by nabíjecí stanice vyráběly výfukové emise. Zdrojem problému jsou podle výzkumníků především chladicí ventilátory instalované uvnitř nabíjecích stojanů.
Jemné částice mohou proniknout hluboko do organismu
Částice označované jako PM2,5 mají průměr maximálně 2,5 mikrometru. Kvůli své nepatrné velikosti se při vdechnutí mohou dostat hluboko do plic a následně také do krevního oběhu. Dlouhodobé vystavení jejich zvýšeným koncentracím proto může představovat zdravotní riziko.
Vědci provedli měření na padesáti místech s rychlonabíjecími stanicemi v oblasti Los Angeles. Přímo u nabíjecích stojanů zaznamenali koncentrace od 7,3 do 39 mikrogramů na metr krychlový. V běžném městském prostředí bez rychlonabíječek se přitom hodnoty pohybovaly přibližně mezi 3,6 a 12,4 mikrogramu.
Průměrná koncentrace v blízkosti nabíjecích stanic dosahovala přibližně 15 mikrogramů na metr krychlový. V některých případech se však objevily také velmi krátké špičky přesahující hranici 200 mikrogramů.
U nabíječek bylo více prachu než u čerpacích stanic
Pro srovnání vědci sledovali také další místa spojená s automobilovou dopravou. V okolí klasických čerpacích stanic naměřili průměrně zhruba 12 mikrogramů částic PM2,5 na metr krychlový. V lokalitách se silným silničním provozem se hodnoty většinou pohybovaly mezi 10 a 11 mikrogramy.
Z naměřených údajů tedy vyplývá, že přímo u některých rychlonabíječek může být koncentrace jemného prachu vyšší nejen než v běžných ulicích, ale také než u benzinových a naftových čerpacích stanic.
Výzkumníci však upozorňují, že jde o velmi lokální jev. Se zvětšující se vzdáleností od nabíjecího stojanu koncentrace rychle klesá. Už po několika desítkách metrů je rozdíl výrazně menší a ve vzdálenosti několika stovek metrů se hodnoty prakticky neliší od okolního městského prostředí.
Ventilátory rozvíří prach usazený kolem stojanu
Samotná nabíjecí elektronika vytváří při rychlém dobíjení značné množství tepla. Aby mohla správně fungovat, musí být vybavena účinným chlazením. To často zajišťují výkonné ventilátory, které nasávají a vytlačují velké množství vzduchu.
Právě proudění vzduchu může podle autorů studie rozvířit nečistoty nahromaděné na zemi nebo uvnitř konstrukce nabíjecího stojanu. Do ovzduší se tak znovu dostává prach, drobné částice pocházející z pneumatik, zbytky z brzdového obložení a další materiály usazené v okolí.
Tento proces se označuje jako resuspenze. Nejde tedy o vznik nových emisí během nabíjení, ale o opětovné rozptýlení částic, které se již dříve nacházely na povrchu nebo v okolním prostředí.
Největší expozice vzniká přímo při nabíjení
Zvýšeným koncentracím mohou být nejvíce vystaveni řidiči a cestující, kteří se během nabíjení pohybují v těsné blízkosti stojanu. Riziko se týká především situací, kdy člověk čeká přímo vedle nabíječky nebo u ní tráví delší dobu.
Autoři výzkumu proto doporučují zbytečně se nezdržovat bezprostředně u zařízení. Během nabíjení je podle nich vhodnější čekat uvnitř vozu nebo se přesunout alespoň několik metrů od stojanu.
To samozřejmě neznamená, že by krátké připojení kabelu představovalo okamžité zdravotní nebezpečí. Studie spíše upozorňuje na lokální zdroj jemného prachu, který dosud nebyl při plánování nabíjecí infrastruktury příliš sledován.
Elektromobily přesto zůstávají čistší
Výzkumníci zároveň zdůrazňují, že jejich zjištění nezpochybňuje celkový přínos elektromobilů pro kvalitu ovzduší. Elektrická auta během jízdy neprodukují výfukové plyny a zejména ve městech mohou pomoci snížit množství oxidů dusíku i dalších škodlivin vznikajících spalováním benzinu a nafty.
Zvýšená koncentrace částic u rychlonabíjecích stojanů je podle autorů především technickým problémem, který lze poměrně snadno omezit. Jednou z možností je instalace filtrů do chladicích systémů. Pomoci by mohla také změna směru proudění vzduchu, úprava konstrukce stojanů nebo jejich pravidelnější čištění.
Důležitou roli může hrát rovněž výběr vhodného umístění. Rychlonabíjecí stanice by podle vědců neměly stát příliš blízko škol, nemocnic, domovů pro seniory nebo dalších míst, kde se pravidelně pohybují citlivější skupiny obyvatel.
Problém má řešení už při návrhu nabíječky
Výsledky studie ukazují, že ani technologie spojované s čistší dopravou nejsou zcela bez vedlejších dopadů. V tomto případě však nejde o zásadní překážku rozvoje elektromobility, ale spíše o upozornění pro výrobce nabíjecích zařízení a provozovatele dobíjecích sítí.
Lepší filtrace, upravené chlazení a promyšlenější umístění stanic mohou množství rozvířeného prachu výrazně snížit. Elektromobily tak mohou zůstat důležitou součástí čistší dopravy, zatímco samotná nabíjecí infrastruktura bude muset projít dalšími technickými úpravami.
Stanislav Miler 
Miloslav Krška 
Roman 
Andrej Habarta 
Zdeněk Blahna 
Ondra 
Alex 
Michal Opluštil 
Přemysl Červenka 
David
Další nesmyslný článek a útok na čistou mobilitu. Spálením 1 litru nafty v moderním vznětovém autě (splňujícím normu Euro 6) vznikne přibližně 2,64 kg CO₂, 1,4 až 1,6 gramu chemických znečišťujících látek (hlavně oxidů dusíku) a z výfuku uniknou stovky miliard až biliony ultratěsných rakovinotvorných mikročástic, které nezachytí filtr.
Moderní filtry pevných částic (DPF) pracují na principu tzv. hloubkové filtrace a jsou extrémně účinné. Dokážou zachytit více než 99 % všech částic, a to včetně těch nejmenších nanometrových (tzv. ultrafialových částic pod 100 nm).
Je dokázaný, že auta s dpf vypouštějí miliony částic okolo 10nm. To je to vaše 1%.
Ono totiž na hmotnostním podílu moc nezáleží.
Viditelná kouřivost auta je jen kosmetický problém.
Byly provedeny pokusy na zvířatech, kterým se do ovzduší pouštělo část spalin z motorů s dpf a bez.
Reakce byla právě u dpf výraznější.
Dpf je filtr, nemůže zachytit nejmenší částice, výsledek je jen ten, že naše smysly kouř nevidí.
ty miliony částic jsou samozřrejmě na 1cm² spalin,
na litr spáleného paliva to skutečně budou biliony, desítky bilionů
Tady nejde o filtry, článek manipuluje jedinou skutečnost a to že některé nabíječky víří prach který je kolem usazen na zemi pomocí výdechů chladícího systému. Totéž udělá větší poryv větru. je to naprostý nesmysl a jednoduše řešitelný přesměrováním výdechů od ventilátorů nabíječky jiným směrem. aby nevířil usazené částice kollem, ketré tam stejně jsou. Pak je bude vířit už jenom vítr a je po senzaci 🙂
Perpetum mobile.Spálením jednohob litru…….
1 litr,který je méně než 1 kg vznikne 2,64 kg Co2.Pan Miler zřejmě neukončil ani základní stupeň pomocné školy.
Pán má pravdu, je to CO2, uhlík je z paliva a 2 kyslíky ze vzduchu. Opravdu je gramáž CO2 větší než gramáž spáleného paliva
Jste si docela slušně naběhl, cože jste to psal o svém základním stupni pomocné školy? 12 předtím 44 poté, čeho -si najděte v rámci dodatečné výuky sám.
Dneska u nás sklízeli pole. Suché. To byly mračna, která se šířila stovky metrů i mimo pole. Nebo když jdete polní cestou a kolem projede auto. Nebo mladíci co driftují na šotolině…Prej prach od nabíječek 🤣 Tohle už se psalo před rokem.
zASE SE TADY EXHIBUJOU experti, co nemají páru o podstatě problému. Zato mají SVůJ pevný neotřesitelný názor. Nemá cenu něco vysvětlovat, natož vyvracet. Tak si ho mějte, ale neotravujte s ním okolí!
Naprosto manipulativní článek s clickbaitovým nadpisem
Titulek „Elektromobily mají nečekaný problém“ je nepravdivý.
Problém se týká nabíječek, ne elektromobilů.
Čtenář dostává dojem, že EV „vracejí nebezpečné částice do vzduchu“, což je technicky nesmysl.
2) Záměrné míchání dvou nesouvisejících věcí
EV nevytváří žádné nové částice při nabíjení.
Ventilátor pouze rozfouká prach, který tam už byl – stejně jako jakýkoli jiný ventilátor, klimatizace, průmyslové zařízení nebo i silný vítr.
3) Chybí kontext o skutečné závažnosti
PM2.5 hodnoty u nabíječek: 7–39 µg/m³
U čerpacích stanic: ~12 µg/m³
V běžném provozu: 10–11 µg/m³
Krátké špičky 200 µg/m³ jsou extrémně krátké a nejsou typické.
Článek ale pracuje s těmito čísly tak, aby působily dramaticky.
4) Nevysvětluje, že jde o běžný jev
Resuspenze prachu je normální:
když jede auto,
když fouká vítr,
když jede autobus,
když se zapne klimatizace,
když se otevře dveře supermarketu.
Nabíječky nejsou v tomto ohledu ničím unikátní.
5) Chybí srovnání s reálnými zdroji PM2.5
Brzdy spalováků, pneumatiky, provoz na silnici, topení v domácnostech, průmysl – to jsou řádově větší zdroje PM2.5.
Článek to ignoruje, aby problém vypadal větší.
Dobrý den,tohle nemá smysl vysvětlovat. Proste a jednoduše je spalovací motor pro osobní dopravu překonán….. Tak to bylo s koňským povozem,který překonal parní stroj………parní stroj překonal spalovací motor………a spalovací motor zcela jistě překoná el. motor. A můžete nadávat,vztekat se a mudrovat jak chcete. Tak to prostě bude. Tečka! Přeji hezký den.