Evropský automobilový trh prochází výraznou proměnou. Elektromobily už dávno nejsou výsadou bohatých zákazníků a technologických nadšenců. V září letošního roku dosáhly na dvanácti významných evropských trzích třetinového podílu na registracích nových vozidel. Zatímco prodej elektrických aut prudce roste, tradiční spalovací motory se dostávají pod stále větší tlak. Pomáhají tomu levnější baterie, širší nabídka dostupných modelů i vysoké ceny pohonných hmot.
Ještě nedávno se o elektromobilech mluvilo především jako o drahé alternativě ke klasickým automobilům. Jejich nákup dával ekonomický smysl hlavně lidem, kteří měli dostatek peněz, vlastní garáž a možnost pohodlného domácího nabíjení. Pro běžného motoristu představoval elektrický pohon spíše zajímavou technologickou novinku než skutečnou alternativu k benzinovému nebo naftovému autu.
Jenže situace se poměrně rychle mění. Automobilky uvádějí na trh cenově dostupnější modely, technologie baterií se neustále vyvíjejí a zájem zákazníků o elektrický pohon roste. Nejnovější evropské statistiky naznačují, že nejde pouze o krátkodobý výkyv, ale o výraznější změnu v rozhodování kupujících.
Zářijové výsledky roku 2026 jsou v tomto směru obzvlášť zajímavé. Na dvanácti sledovaných evropských trzích totiž meziročně přibylo 62 % registrací čistě elektrických automobilů. Jejich podíl na nových registracích přitom dosáhl přibližně 33 %.
Každý třetí nový automobil byl elektrický
Takto výrazná čísla by ještě před několika lety působila téměř neuvěřitelně. Dnes se však elektromobily na řadě evropských trhů postupně stávají běžnou součástí nabídky a zákazníci je stále častěji považují za plnohodnotnou alternativu ke spalovacím vozům.
Mohlo by vás zajímat
Je ovšem potřeba zdůraznit, že uvedený třetinový podíl se netýká celé Evropy. Statistiky vycházejí z výsledků dvanácti významných evropských automobilových trhů, které společně představují více než 83 % regionálních prodejů nových osobních automobilů. Jde tedy o poměrně reprezentativní vzorek, nikoliv však o konečné výsledky všech evropských zemí.
Stejně důležité je rozlišovat mezi registracemi nových automobilů a celkovým počtem vozidel v provozu. Skutečnost, že elektromobily dosáhly v jednom měsíci třetinového podílu na nových registracích, samozřejmě neznamená, že každé třetí auto na evropských silnicích už jezdí na elektřinu.
Vozový park se obměňuje postupně a spalovací automobily v něm stále výrazně převažují. Zářijová čísla nicméně ukazují, že poměr sil mezi jednotlivými druhy pohonu se při nákupu nových vozidel mění.
Za pozornost stojí také meziroční srovnání. Zatímco v září 2025 připadalo na elektromobily přibližně 22 % nových registrací ve sledovaných zemích, letos už jejich podíl dosáhl 33 %. Takový posun během jediného roku představuje pro automobilový průmysl významný signál.
Drahé tankování začíná měnit rozhodování řidičů
Jedním z faktorů, které mohou zákazníky přimět k nákupu elektrického automobilu, jsou provozní náklady. Především ceny benzinu a nafty totiž v poslední době ukazují, jak výrazně mohou ovlivnit rodinný rozpočet.
Pro názorné srovnání si vezměme běžný dieselový automobil se spotřebou pěti litrů na 100 kilometrů. Pokud by litr nafty stál přibližně 36,50 až 39 korun, znamenalo by to výdaje kolem 183 až 195 korun na každých sto ujetých kilometrů.
Při ročním nájezdu 20 tisíc kilometrů by tak motorista jen za naftu zaplatil přibližně 36 600 až 39 000 korun. A to samozřejmě nezahrnujeme pravidelný servis, pneumatiky, pojištění ani další výdaje spojené s provozem automobilu.
U elektromobilu může být situace podstatně příznivější. Pokud například spotřebuje 18 až 20 kWh na 100 kilometrů a jeho majitel nabíjí doma za čtyři koruny za kilowatthodinu, vychází samotná spotřebovaná elektřina přibližně na 72 až 80 korun na sto kilometrů.
Při stejném ročním nájezdu by tak náklady na elektřinu činily zhruba 14 400 až 16 000 korun. Rozdíl oproti uvedenému dieselovému automobilu by mohl přesáhnout dvacet tisíc korun ročně.
Takto příznivá kalkulace má ovšem jednu zásadní podmínku. Majitel musí mít přístup k dostatečně levnému nabíjení.
Bez domácí nabíječky už úspory nemusí být tak výrazné
Právě možnost nabíjet automobil doma představuje jednu z největších výhod elektromobility. Řidič přijede večer domů, připojí vůz k nabíječce a ráno může odjíždět s nabitou baterií. Nemusí pravidelně navštěvovat čerpací stanice a zároveň může využívat výhodnější ceny elektřiny. Takové podmínky však rozhodně nemají všichni motoristé.
Zatímco majitel rodinného domu si může nechat nainstalovat vlastní wallbox, obyvatel panelového domu je často odkázán na veřejnou nabíjecí infrastrukturu. A právě zde se ekonomika provozu elektrického automobilu může zásadně změnit.
Veřejné rychlonabíjecí stanice bývají výrazně dražší než domácí elektřina. Pokud by například jedna kilowatthodina stála 12 korun, elektromobil se spotřebou 20 kWh na sto kilometrů by za stejnou vzdálenost spotřeboval elektřinu v hodnotě 240 korun.
V takovém případě už by jeho provoz mohl být dokonce dražší než u úsporného dieselového automobilu. Navíc je potřeba počítat také se ztrátami při nabíjení, případnými poplatky provozovatelů a rozdíly mezi jednotlivými tarify.
Elektromobil proto nelze automaticky označit za levnější dopravní prostředek pro každého. Záleží především na způsobu používání, možnostech nabíjení, cenách energií a samozřejmě také na pořizovací ceně samotného vozidla.
Pro člověka, který většinu kilometrů ujede v okolí domova a má vlastní nabíječku, může být elektrický pohon ekonomicky velmi zajímavý. Motorista odkázaný výhradně na drahé veřejné rychlonabíječky už však tak výrazné úspory očekávat nemůže.
Elektromobily už nemusí stát přes milion korun
Dalším důvodem rostoucího zájmu je proměna nabídky nových automobilů. Ještě před několika lety dominovaly elektromobilům především drahé modely, často velká SUV nebo luxusní sedany.
Automobilky se soustředily hlavně na zákazníky ochotné zaplatit za nový vůz více než milion korun. Takové automobily sice pomáhaly rozvíjet technologii a budovat image jednotlivých značek, pro většinu evropských domácností však zůstávaly finančně nedostupné.
Dnes výrobci stále více obracejí pozornost také k menším automobilům. Do nabídky přicházejí kompaktní hatchbacky, městské vozy a další modely, jejichž hlavním cílem je nabídnout elektrický pohon za přijatelnější cenu.
Jedním z příkladů je Renault 5 E-Tech, který ukazuje, že moderní elektromobil nemusí být velký, těžký ani přehnaně luxusní. Podobným směrem se vydávají i další automobilky, které připravují cenově dostupnější elektrické modely určené především pro každodenní používání.
Právě tato kategorie může v následujících letech představovat pro tradiční spalovací automobily největší konkurenci.
Zákazník, který vybírá běžný rodinný nebo městský automobil, totiž obvykle neřeší pouze maximální výkon či dojezd. Zajímá ho především pořizovací cena, prostor pro posádku, provozní náklady a spolehlivost.
Pokud mu výrobce dokáže nabídnout elektromobil za podobné peníze jako srovnatelný benzinový vůz, může se dosavadní rozhodování výrazně změnit.
Argument, že elektrická auta jsou příliš drahá, totiž postupně ztrácí na přesvědčivosti, pokud se cenový rozdíl mezi jednotlivými druhy pohonu zmenšuje.
Levnější baterie mohou změnit celý automobilový průmysl
Velkou roli v dalším vývoji elektromobility hrají samotné baterie. Ty dlouhodobě představují jednu z nejdražších součástí elektrického automobilu a jejich cena má zásadní vliv na konečnou částku, kterou zákazník za nové vozidlo zaplatí.
Výrobci proto investují značné prostředky do vývoje nových technologií a zároveň hledají způsoby, jak snížit náklady na výrobu současných akumulátorů.
Stále větší pozornost přitahují především baterie typu LFP, tedy lithium-železo-fosfátové akumulátory. Jejich hlavní výhodou je chemické složení, které nevyžaduje drahý nikl ani kobalt používaný v některých jiných typech baterií.
Díky tomu mohou být levnější na výrobu a zároveň nabízejí velmi dobrou životnost. Při vhodném používání zvládají vysoký počet nabíjecích cyklů, což je důležité zejména u automobilů určených pro dlouhodobý provoz.
Samozřejmě ani tato technologie není bez nedostatků. Ve srovnání s některými bateriemi typu NMC mají LFP akumulátory nižší energetickou hustotu. Pro uložení stejného množství energie tak mohou vyžadovat větší prostor nebo vyšší hmotnost.
Jejich vlastnosti při nízkých teplotách navíc mohou být méně příznivé, což se může projevit například při zimním nabíjení.
Přesto jde o technologii, která má pro rozšíření dostupných elektromobilů zásadní význam. Výrobci totiž nemusí u každého modelu usilovat o co nejdelší dojezd nebo nejvyšší možný výkon.
U menšího městského automobilu může být mnohem důležitější přijatelná pořizovací cena, dostatečný dojezd pro každodenní používání a dlouhá životnost baterie.
Pokud se podaří výrobní náklady dále snižovat, mohou se elektromobily postupně cenově přibližovat klasickým automobilům. Samotné zlevnění baterií ovšem automaticky neznamená stejně výrazný pokles cen celých vozidel. Do výsledné částky se promítají také náklady na výrobu, vývoj, dopravu a obchodní strategie automobilek.
Za úspěchem elektromobilů nejsou jen státní dotace
Rostoucí registrace elektrických automobilů bývají často spojovány se státní podporou. A nelze popřít, že finanční pobídky v některých zemích sehrávají důležitou roli.
Zákazníci mohou využívat přímé příspěvky na nákup, daňové úlevy nebo jiná zvýhodnění. Významným faktorem jsou také firemní vozové parky, jejichž provozovatelé mohou mít pro pořizování elektrických automobilů výhodnější podmínky. Bylo by však příliš jednoduché přisuzovat celý růst elektromobility pouze dotacím.
Automobilový průmysl totiž do elektrického pohonu dlouhodobě investuje obrovské prostředky. Výrobci vyvíjejí specializované platformy, stavějí nové výrobní kapacity, modernizují továrny a postupně rozšiřují nabídku jednotlivých modelů.
S rostoucí výrobou se navíc otevírá prostor pro snižování nákladů. Technologie, které byly ještě nedávno vyhrazeny drahým automobilům, se postupně dostávají také do dostupnějších kategorií.
Důležitá je rovněž konkurence. Evropské automobilky už nesoutěží pouze mezi sebou, ale musejí reagovat také na rostoucí nabídku čínských výrobců, kteří dokážou přicházet s cenově zajímavými elektrickými automobily.
Právě konkurenční tlak může být jedním z nejsilnějších impulsů k dalšímu zlevňování. Pokud chtějí tradiční značky zákazníky udržet, musejí nabídnout nejen odpovídající techniku a výbavu, ale také konkurenceschopnou cenu.
Spalovací motory ještě nekončí, jejich pozice však slábne
Přes výrazný růst registrací elektromobilů by bylo předčasné tvrdit, že benzinová a naftová auta mají své dny definitivně sečtené.
Spalovací pohon má stále řadu výhod. Patří mezi ně především rychlé tankování, hustá síť čerpacích stanic a v mnoha případech také nižší pořizovací cena automobilu.
Pro řidiče, kteří pravidelně absolvují dlouhé trasy, nemají možnost domácího nabíjení nebo potřebují automobil s vysokou mírou flexibility, může být klasický spalovací motor nadále vhodnější volbou.
Elektromobily na druhou stranu získávají stále silnější postavení především v každodenním provozu. Nabízejí tichou jízdu, okamžitou odezvu na plynový pedál, jednodušší mechanickou konstrukci pohonného ústrojí a při vhodných podmínkách také nízké náklady na energii.
Zářijové výsledky navíc ukazují, že evropský trh se mění rychleji, než mnozí ještě nedávno očekávali. Jestliže čistě elektrické automobily dokážou na významné části evropského trhu obsadit třetinu nových registrací, nelze je už považovat za okrajovou záležitost.
Rozhodující přitom nemusí být další technologický průlom ani nové emisní předpisy. Mnohem větší význam může mít okamžik, kdy si běžný zákazník bude moci vybrat mezi cenově srovnatelným benzinovým a elektrickým automobilem, aniž by musel kvůli druhému z nich dělat zásadní kompromisy.
Mohlo by vás zajímat
A právě k tomuto bodu se automobilový průmysl postupně přibližuje. Elektromobily sice ještě spalovací motory z evropských silnic nevytlačily, ale nejnovější registrační statistiky jasně ukazují, že se jejich postavení mění. Pro tradiční benzinová a naftová auta to znamená jediné. V souboji o nové zákazníky mají stále silnějšího soupeře.
