Po automatickém zjištění vzestupu teploty nad kritickou hranici se baterie uvolní z rámu a pyrotechnické rozbušky ji vystřelí do vzdálenosti přibližně tří až šesti metrů od vozidla.
Princip systému
V Číně společnost MIT Group (původně mělo jít o Joyson Electronics) předvedla prototyp trochu „uletěného“ bezpečnostního systému, který má v případě hrozícího požáru elektromobilu do jedné sekundy bočně „vystřelit“ trakční baterii z vozidla. Demonstrace na upraveném SUV iCar 03, které vyrábí čínská automobilka Chery, ukázala, že po automatickém zjištění vzestupu teploty nad kritickou hranici se baterie uvolní z rámu a pyrotechnické rozbušky ji vystřelí do vzdálenosti přibližně tří až šesti metrů od vozidla, kde už neohrožuje posádku a kde ji lze zakrýt nehořlavou hasicí dekou.
Technické řešení
Základem je rychlá diagnostika nárůstu teploty/tlaku na úrovni jednotlivých článků nebo modulů baterie a mechanismus jednorázového odjištění bateriového pouzdra. Po dosažení prahových hodnot tlakových a teplotních snímačů řídicí jednotka iniciuje pyrotechnické rozbušky, které doslova „vystřelí“ akumulátor mimo vozidlo. Konstrukce rámu je upravena tak, aby se energie výstřelu koncentrovala do přesného směru a minimalizovala sekundární poškození vozidla. Vzhledem k tomu, že trakční baterie v běžných SUV dosahují hmotnosti v stovkách kilogramů, řešení musí zohledňovat i rychlost a směr vystřelení modulu.
Účel a přínosy
Koncept má řešit specifika lithium-iontových baterií, u kterých může lokální selhání článku přejít v řetězovou reakci. Cílem je zkrátit čas, po který teplo a horké plyny působí na podlahu, interiér a vysokonapěťové vedení. „Vystřelení“ baterie by v ideálním scénáři zajistilo, že oheň a toxické výpary vzniknou mimo kabinu, přičemž posádka získá dostatek času na evakuaci, pokud je samozřejmě možná. Stejně důležité je, aby systém dokázal rozlišit mezi počáteční anomálií a běžnými provozními výkyvy, jinak hrozí falešné aktivace — jejich důsledky si raději ani nepředstavovat.
Kritika a rizika
Kritici upozorňují na zásadní problémy tohoto řešení. V silničním provozu by uvolnění baterie s hmotností několika stovek kilogramů mohlo ohrozit chodce, další účastníky provozu a samozřejmě i zasahující záchranné složky.
Alternativní řešení
Automobilky z tohoto řešení také nejsou nadšené, preferují spíše méně radikální technologie. Například bateriová pouzdra s zesílenými přetlakovými kanály, které směrují horké a toxické plyny do zón mimo kabinu, nebo inteligentní diagnostiku na úrovni článků, která se snaží zaregistrovat problém baterie a aktivovat lokální chlazení či cílené hašení ještě před rozvinutím řetězové reakce.
Nabízím jednu historickou paralelu. V 90. letech 19. století Benz vyrobil první automobil. A jeho manželka se rozhodla, že auto využije k návštěvě přítelkyně, která slavila narozeniny. Do auta si dala dort a kanystry s benzínem (neexistovaly pochopitelně žádné pumpy). Na cestě k přítelkyni se vyděšené ženy křižovaliy když viděly auto, které jelo rychlostí 40 km v hodině, což mírně převyšovalo rychlost splašeného koňského povozu. Ale někteří pokrokoví kněží žehnaly autu jako budoucnosti dopravy. S přítelkyní to oslavily, paní Benzová dolila benzín pro zpáteční cestu a odjela. Rychle se to rozkřiklo a na zpáteční cestě už musela paní Benzová odpovídat na dotazy zvědavých novinářů a jeden starosta města jí dokonce jmenoval čestnou občankou svého města. Spalovací auta potřebovala téměř 100 let vývoje a teprve zdokonalení motorů a nové prvky jako ABS a automatická převodovka dostaly auta na současnou úroveň. Když budeme předpokládat, že elektromobily reálně vstoupily na scénu kolem roku 2015, tak za jedenáct let už překonávají spalovací motory. Už jezdí elektromobily s bateriemi v pevné fázi, asistenti řidičů se implementují daleko snadněji než u spalovacích motorů, auto má menší proozní náklady a prodeje i v Evropě v době ropné kriza už překonávají rekordy. Navíc automobilky dlouhodobě spoléhaly na kartelovou dohodu s ropnými těžeři a prakticky vůbec nevyvíjely splalovací motory. Naopak výrobci elektromobilů způsobiliy i revoluci ve spalovacích motorech plugin hybridů a dosáhly dříve nevídanou účinnost spalovacího motoru 43%.A na závěr bych připomněl citát Alberta Einsteina. „Nové věci se neprosazují tak, že přesvědčí své odpůrce, ale tak že odpůrci odejdou do penze a další generace je považuje za samozřejmé“
V počátcích automobilismu byla většina aut na elektrický pohon, spalovací auta se ale vyvíjela rychleji a elektromobily skončily na nepraktické baterii, to se změnilo nástupem li-ion baterií. Dnes jsou oba pohony na trhu vedle sebe a každý má své výhody a nevýhody, protlačovat ale něco silou žádné technologii nikdy neprospělo. Chápu zákaz spalovacích vozů ve velkých městech ale spalováky by mohly jezdit po silnicích ještě dlouhé desítky let. Dnes stejně nikdo neví, jak bude doprava vypadat za dalších 100 let, je dost možné, že (sdílená, autonomní, …) auta ošéfují dopravu jen v okolí uzlů nadzvukových hyperloopů, které obstarají dopravu na delší vzdálenosti po státu, kontinentu, nebo planetě. Auta (a letadla) pak budou mít podobné využití, jako dnes motorky, které v drtivé většině slouží především k zábavě.