Po krátkém seznámení s předprodukčním Leapmotorem B05, který jsem měl možnost vyzkoušet jako jeden z prvních v Česku ještě s italskými registračními značkami, přišel na řadu další model téhle čínské značky. Tentokrát šlo o už zajetý Leapmotor B10, se kterým jsem vyrazil na delší trasu do Ostravy a zpět.
Cílem nebylo jen zjistit, jak se s autem jezdí ve městě nebo na okreskách. Zajímalo mě hlavně to, jak si elektrické SUV poradí s dálničním tempem, jak často bude nutné nabíjet a jestli se v něm dá v krajním případě i přespat. Odpověď na poslední otázku přišla trochu neplánovaně, ale o to zajímavější zkušenost to byla.
Modrá karoserie a slib, který platí pro jinou verzi
Testovaný vůz přijel v modrém bezpříplatkovém odstínu Starry Night. Na první pohled působil zajímavě i díky polepu s údajem o dojezdu až 900 kilometrů. To by u elektrického SUV v této cenové kategorii samozřejmě znělo skvěle, jenže v tomto případě šlo o reklamní sdělení vztahující se k hybridnímu provedení.

Můj vůz byl čistý elektromobil. Konkrétně šlo o verzi s největší dostupnou baterií PROMAX o kapacitě 67,1 kWh. Podle oficiálních údajů má takové provedení nabídnout dojezd až 434 kilometrů. Na papíře to nevypadá špatně, ale praxe samozřejmě závisí hlavně na stylu jízdy a typu trasy.
Interiér téměř bez tlačítek
Po usednutí za volant je jasné, že Leapmotor vsadil na hodně minimalistické pojetí kabiny. Před řidičem toho příliš není. Hlavní roli hraje volant a velký centrální displej infotainmentu s úhlopříčkou 14,6 palce. Právě přes něj se ovládá drtivá většina funkcí.
Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se v systému zorientoval. Některé položky nejsou tam, kde by je člověk intuitivně čekal, a při prvních kilometrech jsem musel občas hledat. Po zhruba 250 kilometrech už jsem si ale na logiku ovládání začal zvykat.

Přes displej se nastavují například vnější zpětná zrcátka, clona panoramatické střechy, elektrické víko zavazadlového prostoru, jízdní asistenty, nabíjení, klimatizace nebo větrání sedadel. Funkcí je tedy dost, jen je potřeba přijmout fakt, že téměř všechno vede přes obrazovku.
Menší komplikací může být jazyk. Infotainment je v angličtině. Mně osobně to nevadilo, ale část řidičů by u auta prodávaného na českém trhu mohla české prostředí postrádat.
Vzdušná kabina, která působí trochu chladně
Testovaný kus měl interiér čalouněný světle šedou ekokůží. Celek působí čistě, uhlazeně a moderně, jenže zároveň také dost jednotvárně. Na můj vkus je kabina až příliš sterilní a chybí jí trochu osobitosti.
Na druhou stranu se jí nedá upřít vzdušnost. Světlé materiály, velké prosklení a jednoduchá palubní deska vytvářejí pocit prostoru. Posed je pohodlný a celkově se uvnitř cestuje příjemně.

Příjemně mě překvapila zadní část interiéru. Místa pro nohy je opravdu hodně a i delší cesta by pro cestující vzadu nemusela být utrpením. Zavazadlový prostor nabídne základní objem 430 litrů, po sklopení zadních opěradel se dostanete na 1300 litrů.
Nouzové spaní zvládne překvapivě dobře
Během ostravské zastávky nastala situace, kterou bych jako součást testu původně neplánoval. Po zavírací době jednoho baru na mě kolegové při odjezdu na hotel jednoduše zapomněli. A protože se nabízela možnost vyzkoušet auto trochu jinak, rozhodl jsem se zjistit, zda se v B10 dá přespat.
A dá. Po sklopení zadních sedadel nevznikne mezi kufrem a opěradly nepříjemný schod, takže vznikne poměrně rovná plocha. Se svými 180 centimetry jsem se dovnitř vešel a dokonce mi zůstala ještě určitá rezerva. Není to samozřejmě obytné auto, ale nouzové přespání zvládne Leapmotor B10 překvapivě dobře.
Praktickým detailem je také malý přední zavazadlový prostor. Frunk má objem 25 litrů a hodí se hlavně na uložení nabíjecího kabelu, který tak nemusíte vozit v hlavním kufru.
Mobilní aplikace nebo NFC karta
Zamykání a odemykání auta probíhá dvěma způsoby. Buď přes mobilní aplikaci, nebo pomocí NFC karty. Ta připomíná platební kartu a přikládá se k levému zpětnému zrcátku. Po odemknutí ji následně odložíte na NFC čtečku v interiéru a auto můžete nastartovat.

V teorii je to jednoduché. V praxi mě ale systém několikrát potrápil. Občas karta nereagovala vůbec. Jindy jsem byl příliš rychlý a auto se po odemknutí vzápětí znovu zamklo. Nešlo o nic, co by test zásadně zkazilo, ale po několika opakováních už to začalo být otravné.
Technika působí slibně, jízda už méně
Leapmotor je čínská značka, ve které má výrazný podíl koncern Stellantis. Model B10 používá vzadu víceprvkovou nápravu, váží 1845 kilogramů a rozměrově nejde o žádný přerostlý kolos. Na délku měří 4555 mm, na šířku 1885 mm, na výšku 1655 mm a rozvor činí 2735 mm.
Základní předpoklady tedy nevypadají špatně. Přesto mě jízdní projev auta příliš nenadchl. Často jsem měl pocit, že karoserie v rychlejších pasážích lehce plave a auto má tendenci k nedotáčivosti. Nešlo o vyloženě nebezpečné chování, ale jistota za volantem nebyla taková, jakou bych čekal.
B10 bylo obuté na pneumatikách 225/50 R18 vpředu a 235/50 R18 vzadu. Samotný rozměr není problém, jenže pneumatiky Linglong podle mě autu příliš nepomáhaly. Právě obutí mohlo mít velký podíl na tom, že chování vozu někdy nepůsobilo úplně čitelně.
Na dálnici spotřeba rychle roste
Většinu testu jsem absolvoval na dálnici. Tempo se pohybovalo zhruba kolem 135 km/h a celkově jsem po dálnici najel více než 600 kilometrů. Auto dálniční cestování zvládne, jen je potřeba počítat s výrazně vyšší spotřebou.
Při rychlosti kolem 130 km/h se spotřeba prakticky nedostávala pod 20 kWh na 100 km. Spíše se blížila k hodnotám okolo 25 kWh na 100 km, což už je poměrně dost. Ano, používal jsem klimatizaci a počasí elektrickému autu v takovém režimu zrovna nepomáhalo, ale i tak bych čekal o něco lepší výsledek.

Na trase dlouhé přibližně 800 kilometrů jsem nakonec nabíjel třikrát. Pro městské a příměstské ježdění to nemusí být problém, ale kdo často jezdí delší dálniční trasy, měl by s touto realitou počítat.
Výkon stačí, nástup síly je příjemně plynulý
Elektromotor v testovaném provedení nabízí výkon 160 kW, tedy 215 koní. Na běžné svižné svezení to úplně stačí. Auto nepůsobí vyloženě sportovně, ale reakce na plyn jsou dostatečně rychlé a předjíždění mu nedělá problém.
Pochválit musím naladění nástupu točivého momentu. Síla nepřichází zbytečně hrubě a okamžitě, takže se při prudším sešlápnutí plynu nekoná divoké hrabání ani kvílení pneumatik. Některé elektromobily tímto efektem zbytečně zatěžují pneumatiky i podvozkové díly, zatímco B10 působí v tomto ohledu civilizovaněji.
Ceny a akční zvýhodnění
Leapmotor B10 začíná na částce 775 000 Kč s DPH. Tato cena se ale týká hybridní verze s malou baterií o kapacitě 18,8 kWh. Čistě elektrické provedení startuje na 790 000 Kč s DPH a používá menší baterii o kapacitě 56,2 kWh.
Testovaná varianta s větším akumulátorem PROMAX o kapacitě 67,1 kWh začíná na 820 000 Kč s DPH. Není to vyloženě přemrštěná částka, ale zároveň bych ji neoznačil za nabídku, která by okamžitě smetla konkurenci ze stolu.
Aktuálně však lze využít slevu 85 000 Kč na všechny verze modelu B10 a k tomu ještě výkupní bonus 40 000 Kč. Celkové zvýhodnění tak může dosáhnout 125 000 Kč. Osobně bych ale prodej nebo výkup staršího auta raději řešil individuálně, protože výhodnost takové nabídky vždy závisí na konkrétním voze.
Závěr testu
Leapmotor B10 není špatné auto. Za dané peníze nabídne prostorný interiér, slušnou výbavu, pohodlí a použitelný elektrický pohon. Pro městské a příměstské ježdění může dávat velmi dobrý smysl. Navíc překvapí praktičností, prostorem vzadu i možností nouzového přespání po sklopení sedadel.
Jenže má i slabší stránky. Interiér na mě působil až příliš sterilně, ovládání přes displej vyžaduje zvyk a odemykání pomocí NFC karty mě několikrát nepříjemně vytočilo. Jízdně mě auto také úplně nepřesvědčilo, hlavně kvůli méně jistému chování ve vyšších rychlostech.

Největší otázkou zůstává dálniční spotřeba. Při rychlejším tempu roste poměrně výrazně, což znamená častější nabíjení a vyšší náklady na delších trasách. Leapmotor B10 tak dává největší smysl pro řidiče, kteří hledají prostorné elektrické SUV za rozumné peníze a většinu času se pohybují po městě, příměstských trasách nebo kratších cestách. Na dlouhé dálniční přesuny už bych si jeho pořízení dobře promyslel.


Nesouhlasím s informací, že nabíjení ze zásuvky 230V je nouzové řešení a nejlepší je nabíjení Walboxem.
Mám elektromobil 3 roky a 8měsíců, najeto mám skoro 66 000km. Nemám Walbox, nabíjím jenom z nabíječky 230V /6-8-10-12A. Dostal jsem ji k novému autu. Asi 3 x se mi za celou dobu stalo že jsem litoval že doma nemám rychlejší nabíjení(Walbox). Moje obvyklá otázka u stánků s Walboxem např. na Ampéru byla: a od kolika ampér se dá nabíjet? A odpověď “ proškoleného“ personálu… snad kolika maximálně ne. Vysvětlím. Mám FVE 230V 3,10 kWp. (06 2009). proto rád nabíjím malým výkonem abych co nejvíce nabíjení pokryl vlastní výrobou. Takže typicky přes víkend nabíjím a přes týden jezdím do práce. Když to nestačí tak nabíjím přes noc z D27d spotovou ekologickou elektřinou. Ta zásuvka do které je připojena nabíječka elektromobilu je standartní a v garáži už byla před pořízením auta.