Nabíjení elektrického auta nebo plug in hybridu není složitá věda, přesto se kolem něj stále opakuje několik zlozvyků, které dokážou cestování zbytečně prodloužit, prodražit a v krajním případě i zbytečně zatěžovat baterii. Rozdíl mezi pohodovou cestou a dlouhým čekáním u stojanu často nespočívá v samotném autě, ale v tom, jakým způsobem jej majitel nabíjí.

Správně zvolený typ nabíjení, dobré plánování a pár jednoduchých návyků pomůže nejen zkrátit zastávky na cestách, ale také udržet akumulátor v dobré kondici po delší dobu.

Doma je nejlepší nabíjet pomalu a bezpečně

Nejšetrnějším a zpravidla také nejlevnějším řešením je nabíjení doma nebo v práci. Využívá se při něm střídavý proud, tedy AC nabíjení. Pro každodenní provoz je to ideální varianta, protože baterii zatěžuje méně než časté rychlonabíjení a zároveň umožňuje využít levnější elektřinu, například během nízkého tarifu.

Pro pravidelné domácí dobíjení se ale rozhodně vyplatí pořídit wallbox. Domácí nabíjecí stanice je ve srovnání s běžnou zásuvkou rychlejší, bezpečnější a praktičtější. Umí pracovat s vyšším výkonem, bývá vybavena ochranami proti přetížení a u modernějších typů nechybí ani chytré funkce.

Majitel si tak může nastavit nabíjení na dobu, kdy je elektřina levnější, sledovat spotřebu v mobilní aplikaci nebo nabíjení povolit jen konkrétním uživatelům. To se hodí například v bytových domech, firemních garážích nebo všude tam, kde je potřeba odděleně evidovat spotřebu jednotlivých řidičů.

Obyčejná zásuvka není řešení na každý den

Nabíjení z klasické domácí zásuvky sice možné je, ale mělo by zůstat spíše nouzovým řešením. Běžná zásuvka není konstruována na dlouhodobou vysokou zátěž, kterou nabíjení auta představuje. Při nevhodném zapojení, staré elektroinstalaci nebo opakovaném používání může dojít k přehřívání, přetížení sítě nebo poškození zásuvky.

Toyota Urban Cruiser

Ani chytrý nabíjecí kabel z toho nedělá ideální variantu pro každodenní použití. Hodí se spíše pro výjimečné situace, například na návštěvě nebo na místě, kde není jiná možnost. Pro pravidelné domácí nabíjení je wallbox výrazně jistější volbou.

Veřejné nabíječky vybírejte podle situace

Při cestování mimo domov se vyplatí používat aplikace provozovatelů dobíjecích sítí, případně aplikaci samotné automobilky. Řidič v nich najde nejen nejbližší stanice, ale často také jejich výkon, dostupnost a aktuální obsazenost. Nabíjecí body lze vyhledávat také přes Google Mapy, zvlášť pokud si v nastavení zvolíte elektromobil jako výchozí vůz.

Veřejné stanice se obecně dělí na pomalejší AC nabíječky a rychlé DC nabíječky. AC stojany pracují se střídavým proudem a obvykle nabízejí výkon okolo 11 až 22 kW. Hodí se hlavně tam, kde auto stejně delší dobu stojí. Typicky u obchodního centra, v práci, u hotelu nebo na parkovišti během schůzky. Pro plug in hybridy je to většinou nejlogičtější veřejná varianta.

Rychlonabíjení má smysl hlavně na cestách

DC nabíječky používají stejnosměrný proud a jsou určeny hlavně pro situace, kdy potřebujete doplnit energii rychle a pokračovat dál. Jejich výkon začíná zhruba na desítkách kilowattů a u výkonnějších stanic může být mnohem vyšší. Právě tyto stojany dávají největší smysl při delších trasách, kdy nechcete trávit u nabíječky víc času, než je nutné.

Použití veřejné nabíječky je dnes poměrně jednoduché. Připojíte kabel, spustíte nabíjení kartou, čipem nebo přes mobilní aplikaci a následně můžete průběh sledovat na displeji stojanu, v autě nebo v telefonu.

Pravidelným uživatelům veřejných nabíječek se vyplatí sjednat si tarif u některého z poskytovatelů. Nabíjení je pak pohodlnější a často také levnější. Jednorázová platba přes QR kód na stojanu sice bývá dostupná, ale zejména u pomalejšího AC nabíjení může vyjít dráž.

Kabel typu 2 mějte vždy v autě

U veřejných AC stanic se často počítá s tím, že si řidič přiveze vlastní kabel. Na stojanu bývá jen zásuvka, nikoli pevně připojený kabel. Proto se vyplatí vozit s sebou kabel typu 2, který je u evropských elektromobilů a plug in hybridů běžným standardem.

U DC rychlonabíječek je situace jiná. Ty mají kabel součástí stojanu, takže vlastní kabel nepotřebujete. Právě proto je dobré vědět, jaký typ stanice chcete použít, ještě než k ní přijedete.

Nejlepší rozmezí pro baterii je 20 až 80 procent

Pro každodenní provoz se obecně doporučuje držet baterii zhruba mezi 20 a 80 procenty kapacity. Není nutné nabíjet do plna po každé jízdě a stejně tak není ideální pravidelně nechávat akumulátor vybít téměř na nulu. Plných 100 procent má smysl hlavně před delší cestou, kdy víte, že dojezd opravdu využijete.

Na trase je ale lepší jiná strategie. Vyrazit můžete s plně nabitou baterií, ale při dalších zastávkách se obvykle vyplatí dobíjet jen do přibližně 80 procent. Nad touto hranicí totiž rychlost nabíjení výrazně klesá. Auto začne nabíjecí výkon omezovat kvůli ochraně baterie, stabilizaci článků a snížení rizika přehřívání.

Čekání na posledních 20 procent se často nevyplatí

Na výkonné rychlonabíječce může doplnění energie přibližně z 10 na 80 procent trvat kolem půl hodiny. Jenže cesta z 80 na 100 procent už bývá mnohem pomalejší. V některých případech může zabrat další hodinu i déle. Z pohledu celkového času na cestě se proto často vyplatí odjet dříve a udělat další kratší zastávku později.

Na dlouhé trase to může znamenat výrazný rozdíl. Pokud má vůz reálný dojezd okolo 350 kilometrů a řidič jede trasu dlouhou 1000 kilometrů, nabíjení až do plna při každé zastávce může celkový čas u stojanů zbytečně natáhnout. Když se místo toho nabíjí jen do 80 procent, může být potřeba jedna zastávka navíc, ale celkový čas strávený nabíjením bude podstatně kratší.

U rychlonabíječek navíc někteří provozovatelé znevýhodňují dlouhé stání po dosažení vysokého stavu nabití. Smyslem je motivovat řidiče, aby stojan neblokovali ve chvíli, kdy už se jejich auto nabíjí velmi pomalu.

Nabíjecí místo není parkoviště

Důležitá je také ohleduplnost k ostatním. Nabíjecí místo by mělo sloužit k nabíjení, ne k dlouhodobému parkování. Jakmile je vůz nabitý, je vhodné jej co nejdříve přeparkovat. Pomůžete tím dalším řidičům, kteří potřebují energii doplnit, a zároveň přispějete k plynulejšímu fungování celé dobíjecí infrastruktury.

Elektromobilita není jen o kapacitě baterie a výkonu nabíječky. Stejně důležité je vědět, kdy nabíjet doma, kdy zvolit veřejnou AC stanici, kdy sáhnout po rychlém DC nabíjení a proč se na cestách nevyplatí čekat na poslední procenta. Právě tyto zdánlivé drobnosti rozhodují o tom, jestli bude cesta elektromobilem plynulá, nebo zbytečně zdlouhavá.