Mazda CX-6e je nádherné elektrické SUV s dojezdem 484 km. Uvnitř luxusního interiéru má obří displej

Autor:

Foto: Mazda. Zdroj: Mazda

Mazda na mezinárodním autosalonu v Bruselu představila své nové plně elektrické SUV s názvem CX-6e. Opět jde o spolupráci s čínskými partnery. První elektromobil, který bude postaven na platformě vyvinuté samotnou Mazdou, dorazí na silnice pravděpodobně až v roce 2028.

Technika, baterie a parametry

Mazda CX-6e vychází z konceptu Arata, představeného už na šanghajském autosalonu v roce 2024. Sériový model je vybaven LFP baterií s kapacitou 78 kWh a elektromotorem o výkonu 258 koní. Točivý moment 290 Nm se přenáší výhradně na zadní kola. Mazda uvádí dojezd tohoto vozu na úrovni 484 kilometrů. Pohon zadní nápravy zajišťuje jednostupňová převodovka. Mazda CX-6e zrychlí z 0 na 100 km/h za 7,9 sekundy a dosahuje maximální rychlosti 185 km/h.

Nabíjení

Díky maximálnímu nabíjecímu výkonu 195 kW je možné baterii nabít v rozsahu 10–80 % za 24 minut. Palubní nabíječka podporuje třífázové nabíjení střídavým proudem o výkonu 11 kW.

Interiér, ovládání a konektivita

Podobně jako u modelu Mazda 6e sází i SUV CX-6e v kabině na ovládání hlasem a velkou dotykovou obrazovku. Ta má v případě CX-6e úhlopříčku až 26 palců. Displej doplňuje velký head-up displej, který zobrazuje i navigační pokyny, zatímco ovládání gesty umožňuje rychle vybrat předem uložené trasy nebo přehrát oblíbenou hudbu bez dotyku rukou. Kromě bezdrátového CarPlay a Android Auto má Mazda CX-6e také vlastní speciální aplikaci s mnoha funkcemi dálkového ovládání, včetně sdílení klíče a správy nabití baterie.

Bezpečnost a asistenti

Už v základu bude Mazda CX-6e vybavena devíti airbagy, soustavou kamer s vysokým rozlišením, radarem a ultrazvukovými senzory pro lepší přehled. Kompletní sada asistenčních systémů řidiče včetně inteligentního brzdového asistenta, asistenta udržování v jízdním pruhu a systému monitorování mrtvého úhlu má zajistit jistotu na každé cestě a poskytnout ochranu i klid pro řidiče i cestující.

Prostor a praktičnost

I když Mazda působí jako designové auto, není třeba se bát, že by jí chyběly praktické vlastnosti. Díky rozvoru o délce 2 902 mm by měla nabídnout dostatek místa na všech sedadlech. Zavazadlový prostor s objemem 468 litrů lze po sklopení zadních sedadel zvětšit na 1 434 litrů.

Barvy a výbavy

Mazda pro CX-6e připravila paletu sedmi barev exteriéru, které oživují tvarované a plynulé plochy karoserie. Novinkou je odstín Nightfall Violet, který se podle světla mění mezi zářivě fialovým leskem a téměř černými stíny. Interiér bude k dispozici ve třech výrazných barevných variantách: teplá béžová nebo černá Maztex u verzí Takumi, případně dvoubarevná ametystová a bílá Maztex u verze Takumi Plus. Mazda CX-6e se k evropským prodejcům dostane v průběhu léta tohoto roku.

Vlastní platforma Mazdy až v roce 2028

Elektromobil Mazdy z vlastního vývoje, postavený na zcela nové škálovatelné architektuře, měl být původně představen už v roce 2025, ale server Auto Express nyní uvádí, že se na trh nedostane dříve než v roce 2028. Zástupce generálního ředitele pro výzkum a vývoj Mazda Europe Christian Schultze pro Auto Express řekl, že vývoj škálovatelné elektrické architektury provázelo několik výzev. Technologie pro plně elektrická vozidla se podle něj neustále vyvíjí, což komplikuje dlouhodobé plánování. Pro Mazdu jako menšího výrobce mimo velkou automobilovou skupinu byla problémem také omezená dostupnost zdrojů a odborných kapacit.

Kombinace vlastního vývoje a partnerství

I proto se Mazda rozhodla pro kombinaci vlastního vývoje a partnerských řešení. Využití platformy EPA1 od čínské společnosti Changan sice omezuje úplnou volnost v designu a rozměrech vozidel, značce však poskytuje přesně to řešení, které v současnosti potřebuje. Schultze zároveň upozornil, že příliš rychlý vývoj elektromobilů má i své nevýhody, protože některé konkurenční architektury se ukázaly jako příliš drahé a těžké. Mazda si proto dává více času, aby připravila co nejlepší řešení.

Co přijde dál

Automobilka tvrdí, že na jedné nové škálovatelné platformě dokáže efektivně postavit elektromobily různých velikostí, podobně jako Volvo či koncern Volkswagen. První model na této architektuře zatím nebyl oficiálně potvrzen, očekává se však elektrické SUV, které nebude přímo konkurovat právě představenému CX-6e. Šéf produktového plánování Mazdy v Evropě Moritz Oswald zdůraznil, že klíčem je orientace na zákazníka. Mazda si chce udržet věrné klienty a zároveň oslovit nové, přičemž i nové elektrické modely mají zůstat „pravými Mazdami“. Podle něj je současné portfolio modelů CX-5, CX-60 a CX-6e sice velikostně blízké, ale míří na odlišné zákazníky a podobný přístup bude platit i u dalších chystaných elektromobilů značky Mazda.

26 Replies to “Test Volkswagen ID.3 GTX FIRE+ICE: elektrický hatchback, který se rozhodl nebýt nenápadný”

  1. Fiala Jaroslav napsal:

    Hezká pohádka na dobrou noc….

  2. Antonín Kounovský napsal:

    50-ti litrová nádrž s naftou váží asi 60 kg.
    Kdybychom chtěli uložit do LiIon baterie stejné množství energie, vážila by 1,3 tuny.
    O ceně ani nemluvím.
    To se CATL bude muset hodně snažit…

    • Michal Pavlas napsal:

      Množství energie v naftě vypovídá o dost smutné (a dávno známé) neefektivitě spalovacích motorů. Protože v 50litrech nafty je cca 500kWh energie. Ale samozřejmě na samotnou jízdu jí spalovací auto využije mnohem méně. Takže z ní využije 35-40% takže využije v lepším případě z 500kWh pouze 200kWh. V kontextu toho, že průměrný nájezd OA v Evropě je někde kolem 50km denně, je mantra 1000km nájezdu dost mimo, ale pokud bychom na ní trvali, tak dle aktuálního vývoje lze očekávat baterie o kapacitě 200kWh někdy po roce 2030 i když vzhledem k rychlosti nabíjení a normálnímu používání EV asi nikdy taková kapacita u běžného OA nutná nebude.

      • Ivan napsal:

        Bohužel, získávání energie z tepla spalování čehokoliv je vždy těžce ztrátové – obelstít Carnotův cyklus se zatím nikomu nepodařilo. Ale používat to jako argument o nehospodárnosti je trochu mimo. Energie uložená ve fosilních palivech je totiž řádově levnější, než elektrická energie nacpaná do baterie a vyrobená z čehokoli, často i z fosilních paliv.

    • Libor napsal:

      50 litrů nádrž je přibližně 500 kwh energie. Na to ujede nafťák cca 1 000 km. Na stejné množství energie ujede elektromobil 2 500 – 3000 km.

  3. Vladimír Tížek napsal:

    Je to pouze otázka času.

  4. Pajda napsal:

    Tak technicky vzato pokud si odvezu třeba přebytečných 30kWh, tak mam na cca 10 hodin provozu 3kW bitcoin mineru. A je mi jedno, že pojede jen 10 hodin denně, pokud je to zdarma….. Zvrácenej svět.

    • Marek napsal:

      Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.

      • Pajda napsal:

        To je mozne a i pravdive, ale podle elektrohujeru baterie prezije auto 😀 …. A nikde neni receno, ze to auto cele platil. POZOR – pokud zvazim dotace, klidne baterii zlikviduji. Sveho casu u nas takto vychazela dacia spring po dotacich tak, ze se vyplatilo vyndat baterii a pouzit ji k fve a v aute nechat bydlet slepice. Treba to maji ve Svedsku stejne a kazdej pracujici chudak prispiva ze svych dani temhle smejdum na auta.

      • Michal Pavlas napsal:

        Degradace baterií je otázka chemie a degradace v čase. Nabíjení a vybíjení s dobrou BMS spíš baterii udržuje v dobré kondici. Dnešním LFP bateriím ani nevadí nabíjení do 100%

  5. monocerus napsal:

    Je víc než pravděpodobné, že na cestě z laboratoře do reálného provozu se objeví ještě nejeden problém.
    Mimochodem, délka dojezdu není jediný faktor ke kterému nutno přihlížet. 50 L nafty natankuju, zaplatím a jedu dál za 5 minut. Kolik trvá nabíjení nové zázračné baterie? Kolik nabíjecích míst je potřeba aby se nahradila jedna benzinová pumpa s osmi stojany když se vezme v potaz doba nabíjení/doba tankování?

    • Ivo napsal:

      pokud řešíte rychlost nabíjení, je jisté, že o elektromobilech nic nevíte. Totéž platí o dojezdu.
      Kdyby jste o tom něco věděl, věděl by jste, že potřebujete vědět, kde budete nabíjet na ježdění kolem komína. V práci je to ideální a proto to Švédské řešení.

      • Ondřej napsal:

        Kolik GW elektráren se musí v EU postavit, když se přejde jen na elektřinu.
        Autem se nejezdí jen do práce ale i dlouhé pracovní cesty. Takže stanice určitě pokud chtěji přejít úplně a nemluvě pak o nákladní dopravě. Pokud vezmeme v úvahu VODÍK tak zase kolik GW elektráren se pro jeho výrobu musí postavit.
        Tak že větrníky a solar je malinko málo – geotermální vrt 10-20km v plenkách v USA.
        Fůzní reaktor v plenkách ve Francii. Můj odhad je ne rok2050 ale 2100.
        Na plný přechod. Spalováky se budou muset nechat déle jinak to nepůjde.
        Nejde spoléhat na technologie které zatím nefungují.

  6. Stanislav Hlavaty napsal:

    Věřím, že pak Číňani vyrobí i tyto baterie do současných vozů TESLA. Musk stále slibuje ale Tesla už nemá léta žádnou novou technologii a naprosto s bateriemi zaostává. tak to pak KONEČNĚ budu s vozem Tesla rád jezdit. Ono dojezd současné prakticky nové TESLA Y na dálnici je katastrofických cca 300 km navíc při jízdě POMALU tedy 120 km/hod.

  7. Pb napsal:

    Tyhle zprávy jsou na internetu přinejmenším jednou za měsíc. A pořád nic…

  8. Marek napsal:

    Ide aj o to, že cez den sú prebytky zelenej elektriny. Týmto spôsobom by sa zužitkovali a nenastávala by situácia záporných cien elektriny. Teoreticky v prípade spotových cien, by firmy poskytujúce zdarna nabíjanie EV zamestnancov cez den, by na tom získali.

  9. Marek napsal:

    Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.

  10. Kosto napsal:

    CATL a BYD prinesú nove typy bateriek a to na 1200V a 1500V
    BYD ide v UK Stavať svoje výkonné nabíjačky na 1500V
    V počte cez 1600 ks nove nabijacky nová výstavba do roku 2029
    Baterky v aute budú nove druhý
    Baterky teraz montovane technologia na 400V baterky je zla volba v autách budu za 3 roky historickou chybou ako chyba motory 3 válce HTP

  11. Josef Malinsky napsal:

    Tusk se šel oběsit….

  12. Pavel Čížek napsal:

    Elektromobilitě držím palce, ale už to trvá nějak moc dlouho 🙁
    Pavel

  13. jiriv napsal:

    Nabíjení v práci zdarma od 1. července rozděluje lidi na dva tábory

    Je to jen statistika aby stát zjistil kde zvýšit daně
    Stát tímto zjišťuje kolik lidí tankuje ve firmě a neplatí daně.
    Já také tankuju elektřinu ve firmě s dovolením majitele a je to velmi výhodné.
    Veřejné nabíjení je nehorázně drahé
    Nebudu psát konkretní ceny.
    Jednoduše jezdím (nabíjím) zdarma protože to co firmě vydělám tak na elektřině je to zanedbatelná částka
    Naopak pokud bych měl dobíjet u ČEZ nebo EON tak se nedoplatím.
    Po zdražení u nabíjecích stanic je tam vždy volno (také tam nenabíjím)

  14. Dusan napsal:

    nejprve je uvedeno osvobozeni od dane a pak do toho michaji elektrinu zdarma, ono to neni zdarma, jenom tam neni dan z prijmu

  15. Miroslav napsal:

    Jděte už s těmi bateriofágy k čertu! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *