Pokud má elektromobilita oslovit širší veřejnost, musí být dostupná také lidem, kteří nemají vlastní garáž nebo příjezdovou cestu s nabíječkou. Podle prezidentky německého svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müller právě tady leží jedna z hlavních překážek dalšího rozvoje. Samotné zákazy podle ní podporu řidičů nezískají. Současně upozorňuje, že proměna automobilového průmyslu ohrožuje pracovní místa a stále větší část nových investic odchází za německé hranice.
V debatě o budoucnosti automobilů se často řeší termíny, emisní pravidla a konec prodeje nových vozů se spalovacími motory. Hildegard Müller však v rozhovoru pro portál T-Online zdůraznila především každodenní zkušenost motoristů. Rozhovor následně zpracoval automobilový portál ecomento.de.
Mohlo by vás zajímat
Šéfka VDA doporučuje každému, kdo dosud s elektromobilem nejel, aby si jej alespoň jednou vyzkoušel. Podle jejích zkušeností bývají lidé po jízdě zpravidla nadšení. Získat si veřejnost prostřednictvím osobní zkušenosti a dobrých podmínek pro používání auta podle ní dává větší smysl než spoléhat na politické zákazy.
Müller proto prosazuje zachování prostoru pro různé technologie. Vedle elektrického pohonu do něj zahrnuje také spalovací motory využívající klimaticky neutrální paliva. Součástí změny má být i rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Bez vlastní nabíječky je rozhodování složitější
Zásadní rozdíl podle Müller spočívá v tom, kde lidé bydlí. Majitel rodinného domu má obvykle podstatně lepší možnosti, jak si zajistit domácí nabíjení. Obyvatel nájemního bytu takovou možnost často nemá, přestože právě v nájemních bytech podle šéfky VDA žije většina lidí v Německu.
Tomu podle ní odpovídá i současné složení uživatelů elektromobilů. Elektrická auta si pořizují především lidé z rodinných domů, kteří mohou výhody domácího nabíjení využívat. Má-li se okruh zákazníků rozšířit, musí být pohodlné nabíjení dostupné také těm, kteří vlastní nabíječku nemají kam umístit.
Podobný problém se objevuje i v nákladní dopravě, byť v jiném měřítku. Dopravce může být připraven pořídit elektrické nákladní vozy, jejich nasazení však vyžaduje odpovídající nabíjecí zázemí. Dlouhé čekání na připojení k elektrické síti pak může celý nákup odložit nebo zabrzdit.
Müller proto požaduje, aby rozvoj elektrické sítě předcházel budoucí poptávce. Potřebná infrastruktura má být připravena včas, aby se na ni nemuselo čekat až ve chvíli, kdy chtějí domácnosti nebo firmy přejít na elektrický pohon.
Automobilky se připravily na rychlejší změnu
Výrobci automobilů podle prezidentky VDA očekávali výraznější nástup elektromobility, než jaký nyní zažívají. Tomuto předpokladu přizpůsobili své výrobní kapacity a investovali do jejich přestavby. Část těchto kapacit ale dnes zůstává nevyužitá, protože skutečný zájem zákazníků původním očekáváním neodpovídá.
Müller v této souvislosti kritizuje politickou nerozhodnost v Berlíně i Bruselu. Podle ní sice zaznělo uznání, že rozsah regulace představuje pro podniky značnou zátěž, v praxi však dál přibývají nové povinnosti.
Dlouhodobé spory kolem zákazu prodeje nových spalovacích automobilů tak pokračují. Z českého pohledu je přitom důležité i to, jaké podmínky budou mít řidiči a firmy pro přechod na jiné druhy pohonu. Samotný termín změny totiž neřeší dostupnost nabíjení ani připravenost potřebné infrastruktury.
V ohrožení je více pracovních míst, než se čekalo
Vedle slabšího využití výrobních kapacit upozorňuje Müller také na dopady proměny automobilového průmyslu na zaměstnanost. Elektrický vůz potřebuje méně součástek než automobil se spalovacím motorem. Tento rozdíl se promítá především do činnosti dodavatelů a může zasáhnout celé regiony závislé na automobilové výrobě.
Nové pracovní příležitosti přitom podle ní nenahrazují zanikající místa ve stejném počtu. Navíc stále častěji vznikají mimo Německo, takže německý průmysl nemůže automaticky počítat s tím, že ztráty vyrovná rozvoj nových technologií.
Svaz VDA nyní odhaduje, že transformace v období od roku 2019 do roku 2035 připraví Německo přibližně o 225 000 pracovních míst. Původní propočet přitom hovořil o zániku 190 000 pozic. Ani současný odhad podle Müller nemusí být konečný. Pokud budou další investice odcházet do zahraničí, může se počet zrušených míst ještě zvýšit.
Obrovské investice narážejí na drahé podnikání
Automobilový průmysl přitom do své budoucnosti směřuje značné prostředky. Podle údajů, které Müller uvedla, jde do výzkumu, vývoje a digitalizace v přepočtu přibližně 7,82 bilionu korun. Dalších zhruba 5,37 bilionu korun představují investice do výstavby nových závodů a přestavby těch stávajících.
O tom, kde se tyto peníze nakonec promítnou do nových technologií a pracovních míst, však rozhodují také podmínky pro podnikání. Německo podle šéfky VDA v evropském srovnání zatěžují vysoké náklady na práci, rozsáhlá byrokracie, daně a drahé energie.
Důsledkem je podle ní situace, kdy se více než 70 % středně velkých firem necítí být schopno v Německu investovat. Obavy o zaměstnanost tak nesouvisejí pouze s konstrukčními rozdíly mezi elektrickým a spalovacím autem. Podstatné je také to, zda podniky najdou dostatečně příznivé podmínky pro další rozvoj doma, nebo dají přednost jiné zemi.
Čínské značky sílí, uzavření trhu ale řešením není
Müller se vyjádřila také k rostoucímu vlivu čínských automobilek. Připomněla, že jejich podíl na evropském trhu v červenci dosáhl 11,2 %. Současně ale upozornila, že němečtí výrobci mají na domácím trhu s elektromobily stále silnou pozici. Podle jejích údajů pochází sedm z deseti elektrických aut prodaných v Německu právě od domácích značek.
Ani situaci v Číně nepovažuje za jednoznačný příběh úspěchu. Na tamním trhu podle ní působí přibližně 400 automobilových značek, přičemž nejméně 98 % z nich nevykazuje zisk.
Přesto Müller odmítá uzavření evropského trhu před zahraniční konkurencí. Za potřebnou naopak považuje debatu o férovosti soutěže a podmínkách, za kterých jednotliví výrobci podnikají. Význam této otázky navíc roste s tím, jak čínské automobilky rozšiřují své plány na výrobu přímo v Evropě.
AfD podle Müller ohrožuje budoucnost průmyslu
Výraznou část kritiky věnovala prezidentka VDA také německé straně AfD. Její postoje považuje za nepřátelské vůči elektromobilitě, výzkumu i obnovitelným zdrojům energie. Zvlášť závažné by podle ní byly případné kroky směřující k odchodu Německa z eurozóny nebo Evropské unie. Německý automobilový průmysl je výrazně orientovaný na vývoz a takový vývoj by jej podle Müller poškodil.
Mohlo by vás zajímat
Výhrady má ale i k současné německé vládě. Problém podle ní nespočívá v tom, že by situaci nebrala vážně. Chybí jí především odvaha přijmout odpovídající rozhodnutí a vyvodit z dosavadních zjištění konkrétní důsledky.
aby byla dostupná musí být všechny nabíječky jednotné žádné tzv rezervace předplatné ….. prostě dojedu napíchnu zaplatím a jedu když můžou být samoobslužné čerpačky můžou být i nabíječky né mít někde něco registrované a předplacené a u druhé platím o polovinu více takový systém mohl vymyslet akorát dement