Pro majitele elektromobilů, kteří mají na domě vlastní fotovoltaickou elektrárnu, začíná nejvýhodnější část roku. Jarní měsíce totiž přinášejí ideální kombinaci dlouhých dnů, silného slunečního svitu a stále ještě relativně příznivých teplot. Výsledkem jsou vysoké přebytky elektřiny, které lze místo levného prodeje do sítě využít mnohem efektivněji. Například k domácímu nabíjení elektromobilu.

Rozdíl v provozních nákladech může být zásadní. U běžného naftového auta může řidič při ročním nájezdu okolo deseti až dvanácti tisíc kilometrů zaplatit za palivo přibližně 28 tisíc korun. V případě elektromobilu dobíjeného převážně doma z vlastní fotovoltaiky se roční výdaje na energii mohou dostat jen na zlomek této částky. Pokud majitel využívá hlavně domácí nabíjení, mohou provozní náklady klesnout pod deset procent částky, kterou by zaplatil za naftu.

Jen během května dokáže běžná domácí fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 6 kWp vyrobit takové množství přebytečné energie, že po odečtení spotřeby domácnosti může vystačit přibližně na 1 500 až 2 000 kilometrů jízdy. Prakticky tedy na značnou část běžného měsíčního, někdy i několikaměsíčního nájezdu.

Elektřina ze střechy má největší hodnotu doma

Podle Petra Vaněčka, generálního ředitele společnosti AURES Holdings, která provozuje sítě AAA AUTO a Mototechna, dává propojení elektromobilu a domácí fotovoltaiky největší smysl právě tehdy, když se vyrobená elektřina spotřebuje přímo v domácnosti nebo v autě. V takovém případě se na ni nevztahují distribuční poplatky, daň z elektřiny ani DPH. Jakmile přebytečná energie odejde do veřejné sítě, její ekonomická hodnota pro majitele výrazně klesá.

Elektromobil se tak v jarním období může chovat jako další domácí baterie. Nejde přitom jen o technickou zajímavost, ale hlavně o velmi praktický způsob, jak zvýšit energetickou soběstačnost domu a zároveň výrazně snížit náklady na každodenní dopravu.

V zimě fotovoltaika většinou pomáhá spíše se snížením účtů za běžný provoz domácnosti. S příchodem jara se ale situace mění. Květen a první polovina června patří pro solární panely k nejlepším obdobím roku. Dny jsou dlouhé, slunce svítí intenzivně a panely zároveň netrpí tak vysokými teplotami jako uprostřed léta. Právě vysoké letní teploty totiž mohou účinnost křemíkových panelů mírně snižovat.

U domácí elektrárny o výkonu 6 kWp lze v květnu počítat zhruba s výrobou 720 až 840 kWh elektřiny. To je množství, které při rozumné spotřebě dokáže pokrýt nejen provoz domácnosti, ale také významnou část potřeb běžného elektromobilu.

Přebytek elektřiny je výhodnější uložit do auta než prodat

Spotřeba rodinných domů se samozřejmě liší podle velikosti domu, počtu obyvatel i způsobu vytápění. Pokud domácnost elektřinou netopí a neohřívá vodu, může se roční spotřeba pohybovat například okolo 2 400 kWh. U běžných rodinných domů se ale dnes často počítá spíše s rozpětím od 4 000 do 9 000 kWh ročně. Pro modelový výpočet lze použít střední hodnotu 6 500 kWh za rok.

Při takové spotřebě připadá na květen přibližně 540 kWh. Pokud fotovoltaika vyrobí 720 až 840 kWh, zůstává po odečtení provozu domácnosti přebytek zhruba 180 až 300 kWh. Majitel má v zásadě dvě možnosti. Buď tuto elektřinu pošle do sítě, kde za ni vzhledem k nízkým výkupním cenám získá jen několik stokorun, nebo ji využije k nabíjení vlastního auta.

Právě druhá možnost je ekonomicky výrazně zajímavější. Výkupní cena se může pohybovat přibližně okolo padesáti haléřů za kilowatthodinu, zatímco energie uložená do baterie elektromobilu nahradí dražší palivo nebo elektřinu nakoupenou ze sítě. U rodinného elektromobilu typu Škoda Enyaq s akumulátorem o kapacitě 59 kWh znamená přebytek 180 až 300 kWh zhruba tři až pět plných nabití.

Při běžné spotřebě elektromobilu to může odpovídat zhruba 1 500 až 2 000 kilometrům jízdy. Je nutné počítat se ztrátami při nabíjení, které se podle konkrétního auta a podmínek pohybují přibližně okolo pěti procent. U některých modelů prodávaných v síti AURES Holdings byla naměřena ztráta dokonce jen dvě procenta. I po započtení těchto ztrát ale zůstává výhoda domácího solárního nabíjení velmi výrazná.

Při ročním nájezdu 12 tisíc kilometrů, tedy přibližně tisíc kilometrů měsíčně, může fotovoltaika v nejslunnější části roku pokrýt velkou část běžné potřeby auta. V některých měsících dokonce s výraznou rezervou.

Záporné ceny elektřiny mohou být další výhodou

Jaro přináší ještě jeden zajímavý efekt. V obdobích, kdy hodně svítí slunce a zároveň fouká vítr, může být v síti přebytek elektřiny. Na spotovém trhu pak mohou ceny klesnout až do záporných hodnot. Pro majitele elektromobilu s chytrým řízením nabíjení to může být další příležitost, jak snížit náklady.

V praxi to znamená, že vůz lze nabíjet právě ve chvíli, kdy je elektřina mimořádně levná, případně za určitých podmínek dokonce ve chvíli, kdy odběr energie přináší zákazníkovi finanční zvýhodnění. Neplatí to ale automaticky pro každého. Rozhodující je konkrétní tarif a obchodník s elektřinou. Ne každá společnost totiž zákazníka při záporných cenách skutečně odměňuje.

Náklady mohou spadnout na desetinu proti naftě

Při ročním nájezdu 12 tisíc kilometrů se rozdíl mezi elektromobilem dobíjeným doma a moderním naftovým autem ukazuje velmi zřetelně. Pokud vezmeme naftový vůz se spotřebou 5,5 litru na 100 kilometrů a cenu nafty přibližně 42 korun za litr, vycházejí roční náklady na palivo na 27 720 korun.

U elektromobilu propojeného s vlastní fotovoltaikou může být výpočet výrazně příznivější. Od března do října lze vůz ve velké míře dobíjet z vlastní výroby. V chladnější části roku pak může majitel využívat například noční tarif D27d s konečnou cenou okolo 3,75 Kč za kWh.

Po započtení vyšší zimní spotřeby, ale také obvykle vyšších letních nájezdů během dovolených, mohou roční náklady na elektřinu pro 12 tisíc kilometrů vyjít přibližně na 2 400 korun. To je méně než desetina částky, kterou by řidič zaplatil za naftu.

Rychlonabíjení na dovolené celkový účet zvýší, ale rozdíl zůstává velký

Aby byl výpočet férový, je potřeba připočítat také rychlonabíjení na delších cestách. To bývá několikanásobně dražší než domácí dobíjení. Cena závisí na konkrétní síti, tarifu i zemi, ve které řidič nabíjí.

Například cesta do Chorvatska a zpět může při využití veřejných rychlonabíjecích stanic vyjít zhruba na 2 000 až 6 000 korun. I pokud se tato částka připočte k ročním domácím nákladům, může se celkový účet dostat přibližně na 8 400 korun. To je stále méně než třetina nákladů na palivo u srovnatelného moderního naftového vozu.

Ojeté elektromobily už nejsou nedostupné

Elektromobily už dávno nejsou výhradně drahou novinkou pro úzkou skupinu zákazníků. Zvlášť na trhu s ojetými vozy se nabídka rychle rozšířila a ceny se dostaly na úroveň, která je pro mnoho zájemců srovnatelná s konvenčními auty.

U ojetých elektromobilů navíc často platí, že největší cenový pokles mají za sebou už během prvních dvou až tří let. Poté se jejich hodnota vyvíjí podobně jako u vozů se spalovacími motory. Podle Petra Vaněčka lze dnes pořídit i rodinně použitelný elektromobil velikosti Škody Octavia, například Teslu Model 3, za méně než 450 tisíc korun.

Na trhu jsou k dispozici desítky různých typů elektromobilů. Liší se velikostí karoserie, kapacitou trakční baterie, dojezdem i cenovou hladinou. Nabídka už tak nepokrývá jen drahé prémiové modely, ale také praktičtější a dostupnější vozy pro běžné každodenní používání.

Obavy z baterií jsou často větší než reálné riziko

Jednou z nejčastějších obav při nákupu ojetého elektromobilu zůstává stav a životnost trakčního akumulátoru. Moderní data ale ukazují, že u současných baterií s aktivním tepelným managementem bývá degradace výrazně pomalejší, než se mnozí zájemci obávají.

Studie uvádějí průměrný pokles kapacity okolo 2,3 procenta ročně. I po nájezdu 120 tisíc kilometrů si tak většina elektromobilů zachovává více než 90 procent původní kapacity baterie. K tomu se přidává fakt, že většina automobilek poskytuje na trakční akumulátor záruku osm let nebo do nájezdu 160 tisíc kilometrů.

Certifikace baterie zvyšuje jistotu při nákupu

Protože stav akumulátoru patří u elektromobilu k nejdůležitějším faktorům určujícím jeho hodnotu, zavedla společnost AURES Holdings jako standard certifikaci stavu baterií. Využívá k tomu testování od rakouské společnosti Aviloo, které hodnotí takzvaný SoH, tedy State of Health.

Takový test má kupujícímu ukázat, v jaké kondici se baterie skutečně nachází. Snižuje tím riziko nákupu naslepo a pomáhá přesněji určit reálnou hodnotu konkrétního vozu.

Elektromobil s fotovoltaikou může být velmi silná kombinace

K nižším nákladům na energii je potřeba připočítat i další výhody elektromobilů. Patří mezi ně jednodušší servis, méně mechanických dílů podléhajících opotřebení, levnější technická kontrola, nulové dálniční poplatky a v některých městech také zvýhodněné parkování.

Pro majitele rodinných domů s vlastní fotovoltaikou tak může bateriový elektromobil představovat mimořádně zajímavé řešení. Nejde jen o ekologičtější způsob dopravy, ale také o způsob, jak lépe využít vlastní vyrobenou elektřinu, snížit závislost na dodavatelích energie a dlouhodobě omezit provozní výdaje.