Čínské automobilky už dávno nejsou jen levnou alternativou k zavedeným značkám. Stále častěji míří do prémiových segmentů, kde chtějí soupeřit s evropskou elitou nejen cenou, ale hlavně technologiemi. Jedním z nejambicióznějších příkladů je značka Denza, která se chystá výrazněji vstoupit na evropský trh včetně toho českého.
Jméno Denza sice pro mnoho evropských zákazníků zatím nebude příliš známé, nejde však o mladou značku bez historie. Vznikla už v roce 2010 jako společný projekt čínského koncernu BYD a německého Mercedesu-Benz. Dnes je Denza součástí širší strategie BYD, který se snaží prosadit nejen mezi dostupnějšími elektromobily, ale také ve vyšších třídách, kde zákazníci očekávají luxus, výkon, komfort a velmi vyspělou techniku.
Automobilka už oznámila, že chce do konce roku 2026 vybudovat v Evropě síť 150 prodejních míst ve 30 zemích. To jasně naznačuje, že nejde o opatrné testování trhu, ale o promyšlený vstup do segmentu, v němž tradičně dominují německé, britské nebo švédské značky.
Velký evropský start s tváří Jamese Bonda
Evropská premiéra značky byla oznámena v Paříži a Denza ji spojila také s výraznou marketingovou kampaní. Její tváří se stal britský herec Daniel Craig, který má jako globální ambasador pomoci značce získat důvěru evropského publika.
Výběr známé osobnosti není náhodný. Denza potřebuje v Evropě překonat určitou nedůvěru, která se u části zákazníků stále pojí s čínskými vozy. Craig má značce dodat image elegance, jistoty a mezinárodní prestiže. Podstatnější než samotný marketing je však technika, kterou chce automobilka ukázat, že dokáže nabídnout víc než jen atraktivní výbavu a zajímavou cenu.
BYD se prostřednictvím značky Denza snaží prezentovat hlavně svůj pokrok v oblasti baterií, elektrických pohonů a rychlého nabíjení. Právě tyto oblasti mají být hlavní zbraní proti zavedeným prémiovým výrobcům.
Baterie Blade Battery slibuje dlouhý dojezd i extrémně rychlé nabíjení
Základem nových modelů má být druhá generace baterie Blade Battery. Ta využívá konstrukci článků, která má zlepšovat energetickou hustotu a zároveň přispívat k vyšší bezpečnosti. Podle čínské metodiky CLTC výrobce uvádí dojezd až 1000 kilometrů na jedno nabití.
V evropských podmínkách podle přísnější metodiky WLTP bude výsledná hodnota pravděpodobně nižší, přesto půjde o velmi zajímavé číslo. I kdyby se reálný evropský dojezd pohyboval výrazně pod čínskou hodnotou, Denza chce dát jasně najevo, že její elektromobily nemají být pouze městskými nebo příměstskými vozy, ale plnohodnotnými auty pro dlouhé trasy.
Ještě větší pozornost však přitahuje nabíjení. Maximální nabíjecí výkon má dosahovat až 1500 kW. V ideálních podmínkách by tak vůz mohl doplnit energii z 10 na 97 procent přibližně za devět minut. To je hodnota, která výrazně přesahuje současné standardy běžně dostupných elektromobilů.
Denza navíc tvrdí, že rychlé nabíjení má fungovat i za velmi nízkých teplot. Díky pokročilému tepelnému managementu má být možné při teplotě minus 30 stupňů Celsia dobít baterii z 20 na 97 procent údajně za 12 minut. Pokud se podobné hodnoty potvrdí i v běžném provozu a na vhodné infrastruktuře, mohlo by jít o jeden z největších argumentů značky.
Denza Z9GT jako technologická výkladní skříň
Hlavním modelem pro evropský trh se má stát Denza Z9GT. Jde o vůz s karoserií typu shooting brake, který kombinuje praktičnost prostornějšího vozu s dynamickým vzhledem sportovního kombi. Technicky stojí na platformě e³ a využívá tři nezávislé elektromotory.
Toto řešení neslouží jen k dosažení vysokého výkonu. Tři samostatné elektromotory umožňují velmi přesně rozdělovat točivý moment mezi jednotlivá kola. Výsledkem má být lepší trakce, vyšší stabilita a jistější chování v zatáčkách. Denza tím míří nejen na zákazníky hledající luxus, ale také na řidiče, kteří od výkonného elektromobilu očekávají skutečně aktivní jízdní projev.

Výkon celé soustavy dosahuje až 850 kW. Přední elektromotor nabízí 310 kW, zatímco zadní náprava využívá dva elektromotory, z nichž každý má výkon 270 kW. Díky tomu zvládne Z9GT zrychlení z 0 na 100 km/h za 2,7 sekundy. Maximální rychlost činí 270 km/h.
Velká baterie a také plug in hybridní varianta
Čistě elektrická verze modelu Z9GT má používat baterii Blade s kapacitou 122,5 kWh. Dojezd podle metodiky WLTP by se mohl pohybovat přibližně kolem 630 kilometrů, což by z vozu dělalo velmi schopný cestovní elektromobil.
Denza se však v Evropě nechce spoléhat pouze na čistě elektrický pohon. Model Z9GT bude dostupný také jako Super Hybrid DM, tedy plug in hybrid kombinující spalovací motor s trakční baterií. Tato verze má nabídnout kombinovaný dojezd 805 kilometrů, což může oslovit zákazníky, kteří zatím nechtějí přejít výhradně na elektromobil, ale zároveň chtějí jezdit část tras na elektřinu.
O komfort se má starat vzduchový podvozek DiSus-A. Akustický zážitek uvnitř vozu pak doplňuje technologie francouzské společnosti Devialet, která je známá především ve světě prémiového audia. Denza se tím snaží ukázat, že nepůjde jen o rychlé auto s velkou baterií, ale o komplexně pojatý luxusní model.
Denza D9 cílí na zákazníky hledající luxusní MPV
Druhým modelem připravovaným pro Evropu je Denza D9. Ten míří do segmentu luxusních MPV, který se v posledních letech proměnil. Klasická velkoprostorová auta z evropské nabídky postupně ustupovala, zatímco poptávka po komfortních vozech pro rodiny, firemní přepravu nebo VIP klientelu úplně nezmizela.
Denza D9 se snaží tuto mezeru využít. Nabízí velký vnitřní prostor, sedmimístné uspořádání a důraz na druhou řadu sedadel, která má být hlavním lákadlem interiéru. Vůz využívá plug in hybridní technologii DM-i, která umožňuje ujet až 210 kilometrů čistě na elektřinu. Celkový dojezd má dosahovat 950 kilometrů.

Verze se dvěma motory nabízí výkon 275 kW a točivý moment 470 Nm. Baterie Blade má v tomto případě kapacitu 103,4 kWh a má zajistit elektrický dojezd přibližně 500 kilometrů. Zrychlení z 0 na 100 km/h trvá 6,9 sekundy, což je na velké luxusní MPV velmi solidní hodnota.
Interiér postavený kolem druhé řady sedadel
Největší pozornost u modelu D9 přitahuje kabina. Vůz je koncipován jako sedmimístný, ale hlavní komfort je soustředěn do druhé řady. Ta nabízí samostatná křesla s možností nastavení sklonu až do 152 stupňů. Nechybí masážní funkce ani samostatné ovládání prostřednictvím dotykových panelů umístěných v opěrkách.
Denza k tomu přidává několik obrazovek a šestizónové rozpoznávání hlasu. Cílem je vytvořit prostředí, které bude připomínat spíše mobilní salonek než běžné rodinné auto. Právě tím může D9 oslovit nejen náročné rodiny, ale také hotely, přepravní služby nebo firmy hledající reprezentativní vůz pro klienty.
Síla BYD stojí na vlastní výrobě klíčových komponentů
Za nástupem značky Denza stojí širší výhoda koncernu BYD. Ten patří mezi automobilky, které výrazně těží z takzvané vertikální integrace. Jinými slovy, velkou část důležitých komponentů si vyvíjí a vyrábí sám.
Nejde jen o baterie. BYD má vlastní elektromotory, řídicí elektroniku, čipy i polovodiče. Díky tomu není tolik závislý na externích dodavatelích a může pružněji reagovat na vývoj trhu i technologické změny. Zároveň má větší kontrolu nad výrobními náklady, což může být v boji s evropskou konkurencí velmi silná zbraň.
Pro Denzu je tato technická základna zásadní. Prémiový zákazník totiž nebude hodnotit pouze cenu, ale i kvalitu, spolehlivost, servisní zázemí, značkovou image a dlouhodobou důvěryhodnost. Právě v těchto oblastech budou mít čínské značky v Evropě stále co dokazovat.
Evropa ukáže, zda je připravena na čínské prémiové vozy
Denza vstupuje na evropský trh v době, kdy se situace rychle mění. Elektromobily už nejsou okrajovou záležitostí a čínské automobilky postupně získávají sebevědomí i technologickou vyspělost. Přesto je prémiový segment velmi náročný. Zákazníci v něm často nekupují jen technické parametry, ale také příběh značky, tradici a pocit výjimečnosti.
Právě to bude pro Denzu největší výzva. Papírově má co nabídnout. Rychlé nabíjení, dlouhý dojezd, vysoký výkon, luxusní interiér i silné zázemí koncernu BYD. Teprve reálné prodeje však ukážou, zda evropský zákazník přijme čínskou prémiovou značku jako skutečnou alternativu k zavedeným jménům.
Potenciál tu rozhodně je. O úspěchu ale nerozhodnou jen technické údaje, nýbrž také kvalita provedení, servisní síť, důvěra zákazníků a schopnost přesvědčit Evropu, že prémiové auto už nemusí nutně pocházet jen ze starého kontinentu.


Hezká pohádka na dobrou noc….
ESG?
A jak to tedy je, jste předpokládám odborník na baterie a elektroauta
50-ti litrová nádrž s naftou váží asi 60 kg.
Kdybychom chtěli uložit do LiIon baterie stejné množství energie, vážila by 1,3 tuny.
O ceně ani nemluvím.
To se CATL bude muset hodně snažit…
Množství energie v naftě vypovídá o dost smutné (a dávno známé) neefektivitě spalovacích motorů. Protože v 50litrech nafty je cca 500kWh energie. Ale samozřejmě na samotnou jízdu jí spalovací auto využije mnohem méně. Takže z ní využije 35-40% takže využije v lepším případě z 500kWh pouze 200kWh. V kontextu toho, že průměrný nájezd OA v Evropě je někde kolem 50km denně, je mantra 1000km nájezdu dost mimo, ale pokud bychom na ní trvali, tak dle aktuálního vývoje lze očekávat baterie o kapacitě 200kWh někdy po roce 2030 i když vzhledem k rychlosti nabíjení a normálnímu používání EV asi nikdy taková kapacita u běžného OA nutná nebude.
Bohužel, získávání energie z tepla spalování čehokoliv je vždy těžce ztrátové – obelstít Carnotův cyklus se zatím nikomu nepodařilo. Ale používat to jako argument o nehospodárnosti je trochu mimo. Energie uložená ve fosilních palivech je totiž řádově levnější, než elektrická energie nacpaná do baterie a vyrobená z čehokoli, často i z fosilních paliv.
50 litrů nádrž je přibližně 500 kwh energie. Na to ujede nafťák cca 1 000 km. Na stejné množství energie ujede elektromobil 2 500 – 3000 km.
Je to pouze otázka času.
Je to tak
Tak technicky vzato pokud si odvezu třeba přebytečných 30kWh, tak mam na cca 10 hodin provozu 3kW bitcoin mineru. A je mi jedno, že pojede jen 10 hodin denně, pokud je to zdarma….. Zvrácenej svět.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
To je mozne a i pravdive, ale podle elektrohujeru baterie prezije auto 😀 …. A nikde neni receno, ze to auto cele platil. POZOR – pokud zvazim dotace, klidne baterii zlikviduji. Sveho casu u nas takto vychazela dacia spring po dotacich tak, ze se vyplatilo vyndat baterii a pouzit ji k fve a v aute nechat bydlet slepice. Treba to maji ve Svedsku stejne a kazdej pracujici chudak prispiva ze svych dani temhle smejdum na auta.
Degradace baterií je otázka chemie a degradace v čase. Nabíjení a vybíjení s dobrou BMS spíš baterii udržuje v dobré kondici. Dnešním LFP bateriím ani nevadí nabíjení do 100%
Je víc než pravděpodobné, že na cestě z laboratoře do reálného provozu se objeví ještě nejeden problém.
Mimochodem, délka dojezdu není jediný faktor ke kterému nutno přihlížet. 50 L nafty natankuju, zaplatím a jedu dál za 5 minut. Kolik trvá nabíjení nové zázračné baterie? Kolik nabíjecích míst je potřeba aby se nahradila jedna benzinová pumpa s osmi stojany když se vezme v potaz doba nabíjení/doba tankování?
pokud řešíte rychlost nabíjení, je jisté, že o elektromobilech nic nevíte. Totéž platí o dojezdu.
Kdyby jste o tom něco věděl, věděl by jste, že potřebujete vědět, kde budete nabíjet na ježdění kolem komína. V práci je to ideální a proto to Švédské řešení.
Kolik GW elektráren se musí v EU postavit, když se přejde jen na elektřinu.
Autem se nejezdí jen do práce ale i dlouhé pracovní cesty. Takže stanice určitě pokud chtěji přejít úplně a nemluvě pak o nákladní dopravě. Pokud vezmeme v úvahu VODÍK tak zase kolik GW elektráren se pro jeho výrobu musí postavit.
Tak že větrníky a solar je malinko málo – geotermální vrt 10-20km v plenkách v USA.
Fůzní reaktor v plenkách ve Francii. Můj odhad je ne rok2050 ale 2100.
Na plný přechod. Spalováky se budou muset nechat déle jinak to nepůjde.
Nejde spoléhat na technologie které zatím nefungují.
Věřím, že pak Číňani vyrobí i tyto baterie do současných vozů TESLA. Musk stále slibuje ale Tesla už nemá léta žádnou novou technologii a naprosto s bateriemi zaostává. tak to pak KONEČNĚ budu s vozem Tesla rád jezdit. Ono dojezd současné prakticky nové TESLA Y na dálnici je katastrofických cca 300 km navíc při jízdě POMALU tedy 120 km/hod.
Tyhle zprávy jsou na internetu přinejmenším jednou za měsíc. A pořád nic…
Ide aj o to, že cez den sú prebytky zelenej elektriny. Týmto spôsobom by sa zužitkovali a nenastávala by situácia záporných cien elektriny. Teoreticky v prípade spotových cien, by firmy poskytujúce zdarna nabíjanie EV zamestnancov cez den, by na tom získali.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
CATL a BYD prinesú nove typy bateriek a to na 1200V a 1500V
BYD ide v UK Stavať svoje výkonné nabíjačky na 1500V
V počte cez 1600 ks nove nabijacky nová výstavba do roku 2029
Baterky v aute budú nove druhý
Baterky teraz montovane technologia na 400V baterky je zla volba v autách budu za 3 roky historickou chybou ako chyba motory 3 válce HTP
Tusk se šel oběsit….
Elektromobilitě držím palce, ale už to trvá nějak moc dlouho 🙁
Pavel
Nabíjení v práci zdarma od 1. července rozděluje lidi na dva tábory
Je to jen statistika aby stát zjistil kde zvýšit daně
Stát tímto zjišťuje kolik lidí tankuje ve firmě a neplatí daně.
Já také tankuju elektřinu ve firmě s dovolením majitele a je to velmi výhodné.
Veřejné nabíjení je nehorázně drahé
Nebudu psát konkretní ceny.
Jednoduše jezdím (nabíjím) zdarma protože to co firmě vydělám tak na elektřině je to zanedbatelná částka
Naopak pokud bych měl dobíjet u ČEZ nebo EON tak se nedoplatím.
Po zdražení u nabíjecích stanic je tam vždy volno (také tam nenabíjím)
nejprve je uvedeno osvobozeni od dane a pak do toho michaji elektrinu zdarma, ono to neni zdarma, jenom tam neni dan z prijmu
Jděte už s těmi bateriofágy k čertu! 🙂