Podle americké studie obsahuje prostředí v okolí rychlonabíjecích stanic pro elektromobily zhruba dvojnásobné množství jemných prachových částic oproti běžným městským oblastem. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Los Angeles přinesli nové poznatky, které mohou hrát klíčovou roli při hodnocení ekologických přínosů elektromobility. Rozsáhlá měření totiž ukázala, že v okolí rychlonabíječek se nachází zhruba dvojnásobek prachových částic ve srovnání s typickými městskými lokalitami. Tyto částice o průměru 2,5 mikrometru a menší dokážou pronikat hluboko do plic a krevního oběhu, čímž představují zdravotní riziko pro lidi vystavené jejich vdechování.
Vědci analyzovali padesát lokalit s rychlonabíjecími stanicemi v oblasti Los Angeles. Naměřili, že koncentrace částic PM2,5 v jejich bezprostřední blízkosti dosahovaly hodnot mezi 7,3 a 39 mikrogramy na metr krychlový, zatímco v běžných městských prostředích bez těchto zařízení se pohybovaly pouze mezi 3,6 a 12,4 mikrogramy. Průměrná hodnota u rychlonabíječek byla přibližně 15 mikrogramů, ale zaznamenány byly i krátkodobé špičky přesahující 200 mikrogramů na metr krychlový. Pro srovnání – koncentrace u čerpacích stanic se pohybovaly kolem 12 mikrogramů a v oblastech s hustým provozem mezi 10 a 11 mikrogramy.
Podle autorů studie je příčinou tohoto jevu technický problém spojený s konstrukcí nabíjecích stojanů. Ventilační systémy, které zajišťují chlazení nabíjecí elektroniky, totiž při provozu rozvíří usazený prach, částice z pneumatik nebo brzd a vracejí je zpět do ovzduší. Tento jev se označuje jako resuspenze částic a má lokální charakter – už ve vzdálenosti několika desítek metrů od stanice koncentrace výrazně klesají a na vzdálenost stovek metrů se prakticky neliší od běžného městského prostředí.
Závěry zároveň ukazují, že řidiči a pasažéři elektromobilů jsou těmto částicím vystaveni hlavně během nabíjení, kdy se pohybují přímo u stojanu. Vědci proto doporučují omezit pobyt v těsné blízkosti nabíječky a raději vyčkávat uvnitř vozu nebo dále od zdroje emisí.
Autoři výzkumu zdůrazňují, že navzdory těmto zjištěním zůstávají elektromobily z hlediska celkového dopadu na ovzduší výrazně čistší alternativou než vozy se spalovacími motory. Problém zvýšeného množství jemných částic u rychlonabíjecích stanic lze podle nich navíc řešit poměrně jednoduše – například úpravou konstrukce nabíjecích stojanů, použitím filtrů ve ventilačních systémech nebo vhodnějším umístěním stanic mimo citlivé lokality, jako jsou školy či zdravotnická zařízení.
Odkaz na studii: Electric vehicles improve air quality for everyone but have less impact in more polluted areas | UCLA
