Nový problém: Elektromobily prodraží garáže až o třetinu, kvůli požárům

Autor:

Elektrická auta čelí novým bezpečnostním problémům. Zvýšená četnost požárů u těchto vozidel nutí k zavedení nových bezpečnostních opatření týkajících se stavby garáží, jak ve veřejných parkovacích domech, tak v bytových objektech.

Zatím neexistují statistiky potvrzující, že elektrická auta hoří častěji než běžná auta na benzín či naftu. Pokud však ke vzplanutí dojde, průběh požáru je mnohem intenzivnější, jak co do teploty, tak času. Hašení elektrického vozu je složitější úkol, zejména pokud hoří ve veřejném parkovacím domě, kde hasiči nemají snadný přístup se svou hasící technikou. Elektrický vůz totiž nejenže musí být uhašen, ale také vytažen ven a ponořen do vodní nádrže, protože lithium-iontová baterie může způsobit sekundární požáry i několik hodin nebo dokonce dní po hlavním požáru. Některá města v Evropě již zakázala parkování elektrických aut v podzemních garážích, stejně jako aut spalujících LPG.

Nyní je na řadě legislativa, která upraví podmínky pro výstavbu samotných parkovacích míst. To však nebude levná záležitost, jak ukazuje příklad sousední České republiky. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (GR HZS) spolu s ministerstvem vnitra připravuje změnu nařízení, ve kterém by byla protipožární opatření právně definována. Nová opatření výrazně zvýší náklady na výstavbu garáží. Parkovací místa v komerčních nemovitostech mohou být dražší až o 2 800 eur a v bytových domech až o třetinu. Vzhledem k tomu, že v českých právních předpisech zatím nejsou stanoveny specifické podmínky požární bezpečnosti pro vozidla s elektrickým pohonem, hasiči by chtěli právně zakotvit takzvané aktvní a pasivní prvky požární ochrany.

Mezi aktvní prvky patří povinnost specifické elektrické požární signalizace, systém aktivního hašení, jako jsou například zabudovaná vodní hašicí zařízení a zařízení na odvod dýmu a tepla. Mezi pasivní prvky patří dostatečná požární odolnost stavebních konstrukcí. Dnes jsou tyto prvky doporučené metodikou. „V rámci projednávané změny právního předpisu ministerstva vnitra byl proces změny pozastaven a byla zřízena pracovní skupina, kterou řídí GR HZS. Členy strategické pracovní skupiny jsou vybraná ministerstva. V průběhu října bude následovat další jednání pracovní skupiny a na přelomu října a listopadu má dojít k jednání na ministerské úrovni,“ uvedl mluvčí GR HZS Jiří Fröhlich.

Opatření doporučená metodikou již dnes někteří vývojáři zavádějí do svých projektů. Současně umisťují elektrické nabíječky mimo únikových cest a v případě ohrožení požárem je možné je na dálku vypnout. Parkovací místa určená pro elektrická auta jsou umístěna blízko východů, aby je hasiči mohli snadno odvézt ven a ponořit do vodních nádrží, pokud by vzplála. Parkovací stání pro elektrická auta se stávají standardem ve všech moderních kancelářských budovách a jejich podíl postupně roste společně s podílem elektrických aut zejména ve firemních flotilách.

„V Česku nyní tvoří elektroauta méně než dvě procenta vozového parku, ale musíme při stavbě budov uvažovat v horizontu desítek let,“ uvedl mluvčí společnosti Penta Real Estate Martin Lánský. Penta doporučená protipožární opatření zavedla v nové kanceláři Masaryčka a také v rezidenčním projektu Nová Waltrovka. Lánský dodal, že počet vyhrazených míst v jejich garážích tvoří momentálně jednu třetinu. Problémová je podle něj dále bezpečnostní požadavek na rozšíření parkovacích míst na 3,5 metru, tedy stejně jako u parkovacích míst pro invalidy. Tato a další opatření se poté projeví v prodejních cenách parkovacích míst.

2 Replies to “Autonomní sen se Tesle drolí pod rukama. Starší vozy potřebují víc než jen update”

  1. ddd napsal:

    Ale jeden blok Temelína má elektrický výkon 1000 MW, takže by dovedl utáhnout jen 100 takovýchhle dobíjecích stanic.

    • Jakub napsal:

      Nestrašte, stačí si to umět spočítat. Při výkonu jednoho bloku 1000MW (1GW) je denní výroba 24 GWh (24 000 000kWh). To v přepočtu vychází na cca 120 milionů kilometrů ujetých elektromobilem s mírně nadprůměrnou spotřebou 20kWh/100km (dá se jezdit i za 14). Stejných 120 milionů km ujetých benzínovým vozidlem se spotřebou 7l/100km odpovídá spotřebě kolem 8 milionů litrů benzínu. Tedy jeden blok temelína, pokud by byl využit čistě pro elektromobilitu, vyrobí denně ekvivalent 8 milionů litrů benzínu

      Denní spotřeba benzínu v ČR je ale jen asi milion litrů denně. Tedy i kdyby jsme všechna benzínová auta nahradili elektromobily pokryje to 1/8 výkonu bloku Temelína. U nafty je situace horší, té se spotřebuje o dost víc, cca 2,7 milionů litrů denně. Myslím že se dá bezpečně říct, že jeden jaderný blok by nám v pohodě pokryl v podstatě kompletní elektrifikaci vozového parku. Problémy jsou někde jinde – a to jak zajistit že se 100% výkonu využije – poptávka po nabíjení se totiž v průběhu dne mění. Ale i to má své řešení, zejména ve finanční motivaci (dynamické ceny elektřiny) které umožní nabít levněji pokud mi nevadí že to nebude hned (což často nevadí – pokud auto zaparkuji u nabíječky před domem a odjíždím zítra je mi úplně jedno jestli se nabije hned, a nebo v noci)

      Uvedených 10MW není na nabíjení jednoho vozidla (a i kdyby bylo.. takové vozidlo by se nabilo za pár desítek vteřin.. větší výkon -> rychlejší nabití) ale pro celou instalaci která dokáže vozidel nabíjet přes sto najednou (dle článku)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *