Mnozí řidiči se domnívají, že největším žroutem energie v elektromobilu je klimatizace. Je to ale opravdu tak? Nová rozsáhlá analýza ukazuje, že realita je úplně jinde a pravda o elektromobilech je mnohem složitější, než by se mohlo zdát.
Skutečný zabiják dojezdu: rychlost a fyzika
Skutečný zabiják dojezdu se totiž skrývá v rychlosti jízdy a ve fyzice, kterou nedokážete žádným způsobem změnit ani ji jednoduše obejít. Společnost Geotab prozkoumala údaje z více než tří milionů reálných jízd elektrických aut. Výsledek je jednoznačný: s tím, jak roste rychlost, dojezd prudce klesá.
Proč to tak je: odpor vzduchu roste dramaticky
Hlavním viníkem je dramaticky rostoucí odpor vzduchu. Jde o faktor, který se při vyšších rychlostech stává dominantním. Nejvýrazněji se to projevuje za teplého počasí kolem 30 stupňů Celsia a při rychlostech mezi 80 a 130 km/h.
Konkrétní čísla: jak rychlost ukousne desítky kilometrů
U elektrické dodávky s baterií 65 kWh vzniká překvapivý rozdíl z hlediska dojezdu. Stačí jen změnit rychlost, jakou se pohybuje po silnici. Při 80 km/h můžete počítat s přibližně 230 kilometry dojezdu. Když zrychlíte na 97 km/h, dojezd klesá zhruba na 195 kilometrů. Následně se sníží už jen na 166 kilometrů, když přidáte na 112 km/h. Při rychlosti 128 km/h vám zůstane už jen 142 kilometrů, které můžete s autem ujet.
Shrnutí dopadu: skoro 40 % pryč
Když to shrneme, pravda o elektromobilech vypadá následovně: mezi rychlostí 80 km/h a 128 km/h nastává propad vzdálenosti, kterou auto zvládne na jedno nabití, téměř o 40 %. Podobný efekt se přitom vyskytuje i u limuzín, i když v o něco mírnější podobě. Pokles provozního dojezdu u tohoto druhu vozidel představuje přibližně 28 % – například ze 446 kilometrů na 322 kilometrů.
Kvadratika bez slitování: dvojnásobná rychlost, čtyřnásobný odpor
Odpor vzduchu se nezvyšuje lineárně, ale kvadraticky. Dvojnásobná rychlost znamená až čtyřnásobný odpor. Přeloženo do lidské řeči: auto musí vynaložit mnohem více energie jen na to, aby si udrželo konstantní rychlost.
A co tedy klimatizace? Záleží, kde jezdíte
Jaký vliv má na provoz elektromobilů už zmíněná klimatizace? Jde spíš o méně podstatný aspekt. Výzkum, ze kterého lze odvodit pravdu o elektromobilech, ukázal, že chlazení interiéru nepředstavuje tak velký problém, jak si mnozí myslí. Největší vliv má při nízkých rychlostech – například ve městě během veder. Za takových podmínek je odpor vzduchu minimální, a o to větší vliv mají jiné faktory; regulace teploty kabiny tehdy znamená pro elektromobil větší zátěž.
Na dálnici rozhoduje hlavně tempo
Na dálnici se však vliv klimatizace výrazně snižuje ve srovnání s energií potřebnou k udržení rychlé jízdy. Experti proto vydali jasnou radu: pokud máte elektromobil, jezděte rozvážněji a pomaleji. Můžete tak ujet desítky kilometrů navíc bez potřeby nabíjení.
Doporučení od expertů: zpomalit a dojedete dál
„Mnozí se bojí zapnout klimatizaci kvůli obavě, že přijdou o drahocenné kilometry,“ vysvětluje Charlotte Argue ze společnosti Geotab. „Údaje ale mluví jasně – největší ztráty nastávají při vysoké rychlosti. Už jen zpomalení o 16 až 24 km/h může zvýšit dojezd o více než 20 %, v závislosti na typu vozidla,“ doplnila.
Dojezd není pevné číslo: ovlivní ho spousta věcí
Ačkoli moderní elektromobily disponují stále většími bateriemi a většina každodenních tras je pro ně bezproblémová, pravda o elektromobilech je taková, že jejich dojezd zůstane vždy dynamickým parametrem. Ovlivňuje ho velké množství faktorů, jako je teplota okolí, profil trasy, dopravní podmínky a samozřejmě váš styl jízdy.
Nejlevnější recept: ubrat a nemyslet si, že 160 je normál
I když samotná klimatizace potřebuje energii, aby mohla fungovat, pokud nejezdíte výhradně ve městě v extrémních vedrech, nemá takový vliv, který by vám snížil dojezd o desítky procent. Pokud chcete využít kapacitu baterie co nejefektivněji, nejjednodušší řešení je zároveň i nejlevnější – jen se určitě nebude líbit silničním pirátům. Je potřeba ubrat „plyn“ a smířit se s tím, že na dálnici nepojedete 160 kilometrů za hodinu, což je tak jako tak zakázané. Zbytečně vysoká rychlost bývá mnohdy chybou, která kazí používání auta na elektrický pohon.
Zdroj: Geotab
Hezká pohádka na dobrou noc….
ESG?
A jak to tedy je, jste předpokládám odborník na baterie a elektroauta
50-ti litrová nádrž s naftou váží asi 60 kg.
Kdybychom chtěli uložit do LiIon baterie stejné množství energie, vážila by 1,3 tuny.
O ceně ani nemluvím.
To se CATL bude muset hodně snažit…
Množství energie v naftě vypovídá o dost smutné (a dávno známé) neefektivitě spalovacích motorů. Protože v 50litrech nafty je cca 500kWh energie. Ale samozřejmě na samotnou jízdu jí spalovací auto využije mnohem méně. Takže z ní využije 35-40% takže využije v lepším případě z 500kWh pouze 200kWh. V kontextu toho, že průměrný nájezd OA v Evropě je někde kolem 50km denně, je mantra 1000km nájezdu dost mimo, ale pokud bychom na ní trvali, tak dle aktuálního vývoje lze očekávat baterie o kapacitě 200kWh někdy po roce 2030 i když vzhledem k rychlosti nabíjení a normálnímu používání EV asi nikdy taková kapacita u běžného OA nutná nebude.
Bohužel, získávání energie z tepla spalování čehokoliv je vždy těžce ztrátové – obelstít Carnotův cyklus se zatím nikomu nepodařilo. Ale používat to jako argument o nehospodárnosti je trochu mimo. Energie uložená ve fosilních palivech je totiž řádově levnější, než elektrická energie nacpaná do baterie a vyrobená z čehokoli, často i z fosilních paliv.
50 litrů nádrž je přibližně 500 kwh energie. Na to ujede nafťák cca 1 000 km. Na stejné množství energie ujede elektromobil 2 500 – 3000 km.
Je to pouze otázka času.
Je to tak
Tak technicky vzato pokud si odvezu třeba přebytečných 30kWh, tak mam na cca 10 hodin provozu 3kW bitcoin mineru. A je mi jedno, že pojede jen 10 hodin denně, pokud je to zdarma….. Zvrácenej svět.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
To je mozne a i pravdive, ale podle elektrohujeru baterie prezije auto 😀 …. A nikde neni receno, ze to auto cele platil. POZOR – pokud zvazim dotace, klidne baterii zlikviduji. Sveho casu u nas takto vychazela dacia spring po dotacich tak, ze se vyplatilo vyndat baterii a pouzit ji k fve a v aute nechat bydlet slepice. Treba to maji ve Svedsku stejne a kazdej pracujici chudak prispiva ze svych dani temhle smejdum na auta.
Degradace baterií je otázka chemie a degradace v čase. Nabíjení a vybíjení s dobrou BMS spíš baterii udržuje v dobré kondici. Dnešním LFP bateriím ani nevadí nabíjení do 100%
Je víc než pravděpodobné, že na cestě z laboratoře do reálného provozu se objeví ještě nejeden problém.
Mimochodem, délka dojezdu není jediný faktor ke kterému nutno přihlížet. 50 L nafty natankuju, zaplatím a jedu dál za 5 minut. Kolik trvá nabíjení nové zázračné baterie? Kolik nabíjecích míst je potřeba aby se nahradila jedna benzinová pumpa s osmi stojany když se vezme v potaz doba nabíjení/doba tankování?
pokud řešíte rychlost nabíjení, je jisté, že o elektromobilech nic nevíte. Totéž platí o dojezdu.
Kdyby jste o tom něco věděl, věděl by jste, že potřebujete vědět, kde budete nabíjet na ježdění kolem komína. V práci je to ideální a proto to Švédské řešení.
Kolik GW elektráren se musí v EU postavit, když se přejde jen na elektřinu.
Autem se nejezdí jen do práce ale i dlouhé pracovní cesty. Takže stanice určitě pokud chtěji přejít úplně a nemluvě pak o nákladní dopravě. Pokud vezmeme v úvahu VODÍK tak zase kolik GW elektráren se pro jeho výrobu musí postavit.
Tak že větrníky a solar je malinko málo – geotermální vrt 10-20km v plenkách v USA.
Fůzní reaktor v plenkách ve Francii. Můj odhad je ne rok2050 ale 2100.
Na plný přechod. Spalováky se budou muset nechat déle jinak to nepůjde.
Nejde spoléhat na technologie které zatím nefungují.
Věřím, že pak Číňani vyrobí i tyto baterie do současných vozů TESLA. Musk stále slibuje ale Tesla už nemá léta žádnou novou technologii a naprosto s bateriemi zaostává. tak to pak KONEČNĚ budu s vozem Tesla rád jezdit. Ono dojezd současné prakticky nové TESLA Y na dálnici je katastrofických cca 300 km navíc při jízdě POMALU tedy 120 km/hod.
Tyhle zprávy jsou na internetu přinejmenším jednou za měsíc. A pořád nic…
Ide aj o to, že cez den sú prebytky zelenej elektriny. Týmto spôsobom by sa zužitkovali a nenastávala by situácia záporných cien elektriny. Teoreticky v prípade spotových cien, by firmy poskytujúce zdarna nabíjanie EV zamestnancov cez den, by na tom získali.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
CATL a BYD prinesú nove typy bateriek a to na 1200V a 1500V
BYD ide v UK Stavať svoje výkonné nabíjačky na 1500V
V počte cez 1600 ks nove nabijacky nová výstavba do roku 2029
Baterky v aute budú nove druhý
Baterky teraz montovane technologia na 400V baterky je zla volba v autách budu za 3 roky historickou chybou ako chyba motory 3 válce HTP
Tusk se šel oběsit….
Elektromobilitě držím palce, ale už to trvá nějak moc dlouho 🙁
Pavel
Nabíjení v práci zdarma od 1. července rozděluje lidi na dva tábory
Je to jen statistika aby stát zjistil kde zvýšit daně
Stát tímto zjišťuje kolik lidí tankuje ve firmě a neplatí daně.
Já také tankuju elektřinu ve firmě s dovolením majitele a je to velmi výhodné.
Veřejné nabíjení je nehorázně drahé
Nebudu psát konkretní ceny.
Jednoduše jezdím (nabíjím) zdarma protože to co firmě vydělám tak na elektřině je to zanedbatelná částka
Naopak pokud bych měl dobíjet u ČEZ nebo EON tak se nedoplatím.
Po zdražení u nabíjecích stanic je tam vždy volno (také tam nenabíjím)
nejprve je uvedeno osvobozeni od dane a pak do toho michaji elektrinu zdarma, ono to neni zdarma, jenom tam neni dan z prijmu
Jděte už s těmi bateriofágy k čertu! 🙂