Svět energetiky se ocitá v bodě, který může zásadně ovlivnit nejen průmysl, ale i každodenní život běžných lidí. Ropa už nepůsobí jako komodita, jejíž budoucnost lze poměrně spolehlivě odhadovat. Podle nových analýz se ropný sektor vzdaluje období stabilního růstu a vstupuje do mnohem nejistější etapy, v níž budou větší roli hrát cenové výkyvy, geopolitická rizika a postupný pokles významu fosilních paliv.
Neznamená to, že by měl ropný průmysl ze dne na den zkolabovat. Pravděpodobnější je dlouhé a neklidné období, během něhož bude ropa dál důležitá, ale zároveň stále méně spolehlivá. Právě tato kombinace může mít výrazný dopad na světovou ekonomiku i na automobilový průmysl.
Energetický trh je pod stále větším tlakem
Současné napětí na trhu s ropou nelze vysvětlit jen běžným střídáním nabídky a poptávky. Do situace vstupuje hned několik vážných faktorů najednou. Patří mezi ně geopolitické konflikty v citlivých regionech, rizika spojená s klíčovými námořními trasami i zranitelnost dopravní a energetické infrastruktury.
Významnou roli hraje například oblast Hormuzského průlivu, kterou prochází velká část světového obchodu s ropou. Jakékoli narušení podobných tras může rychle ovlivnit dostupnost suroviny a následně i její cenu. Energetický systém se tak stává citlivějším na krize, které mohou přijít náhle a s velmi širokými dopady.
Producenti ropy mění strategii
Změnu nálady lze pozorovat i u zemí, které na ropě dlouhodobě stavěly svou ekonomickou sílu. Pokud se velcí producenti začínají chovat tak, jako by největší éra ropy neměla trvat věčně, je to důležitý signál pro celý trh.
Smysl jejich nové strategie je poměrně jednoduchý. Vytěžit a prodat co nejvíce zásob v době, kdy je po ropě stále dostatečná poptávka. Takový přístup ukazuje, že i státy s obrovskými zásobami si uvědomují, že budoucí hodnota této suroviny už nemusí být tak jistá jako dříve.
Tentokrát nejde jen o politickou krizi
Ropné šoky ze 70. let byly do značné míry výsledkem politických rozhodnutí a náhlých omezení dodávek. Dnešní situace je jiná. Ropu neoslabuje pouze politika, ale také hluboká technologická proměna, která se už rozběhla a jen těžko ji lze zastavit.
Rozvoj elektromobility, obnovitelných zdrojů energie a elektrifikace dopravy postupně snižuje závislost světa na ropě. Tento proces neprobíhá všude stejně rychle, ale jeho směr je zřejmý. Čím více se budou rozšiřovat elektrická auta, bateriová úložiště a čistší způsoby výroby energie, tím slabší bude dlouhodobá pozice ropy na trhu.
Přechod nebude klidný ani jednoduchý
To ovšem neznamená, že nás čeká hladká a bezproblémová změna. Právě naopak. Ropný sektor může v příštích letech procházet obdobím výrazné nestability. Výpadky dodávek, prudké zdražování i náhlé cenové propady mohou být častější než dříve.
Situaci navíc komplikuje pokles investic do hledání nových ložisek a rozvoje těžby. Pokud firmy i státy omezují dlouhodobé investice do ropného průmyslu, vysílají tím jasný signál, že v něm už nevidí stejnou budoucnost jako v minulých dekádách. Výsledkem může být trh, který zůstane důležitý, ale bude stále méně předvídatelný.
Elektromobilita přestává být jen ekologickým tématem
Pro automobilky i zákazníky z toho plyne zásadní závěr. Přechod na elektromobilitu už nelze vnímat pouze jako otázku emisí, politických nařízení nebo ekologického přesvědčení. Stává se také otázkou ekonomické stability a energetické bezpečnosti.
Doprava závislá na ropě bude stále více vystavená cenovým šokům a krizím, které běžný řidič nemůže nijak ovlivnit. Elektrifikace naopak nabízí možnost opřít se o širší mix zdrojů energie a snížit závislost na jediné strategické surovině. Právě to může být v budoucnu stejně důležité jako samotné snižování emisí.
Ropa nezmizí, ale její role se mění
Ropa bude ve světové ekonomice hrát významnou roli ještě dlouho. Není realistické očekávat, že během několika let úplně zmizí z dopravy, průmyslu nebo logistiky. Zároveň však přestává být symbolem jistoty, na kterém lze bez obav stavět další desetiletí.
Největší změnou proto nemusí být okamžitý konec ropy, ale ztráta důvěry v její stabilitu. Jakmile firmy, státy i spotřebitelé začnou vnímat ropný systém jako příliš rizikový, může se přechod k elektrickým a udržitelnějším řešením výrazně zrychlit. A právě tento okamžik může být skutečným zlomem pro celý automobilový i energetický svět.
Zdroj: The Petroleum System Is Entering Its Volatile Decline Phase – CleanTechnica
Hezká pohádka na dobrou noc….
ESG?
A jak to tedy je, jste předpokládám odborník na baterie a elektroauta
50-ti litrová nádrž s naftou váží asi 60 kg.
Kdybychom chtěli uložit do LiIon baterie stejné množství energie, vážila by 1,3 tuny.
O ceně ani nemluvím.
To se CATL bude muset hodně snažit…
Množství energie v naftě vypovídá o dost smutné (a dávno známé) neefektivitě spalovacích motorů. Protože v 50litrech nafty je cca 500kWh energie. Ale samozřejmě na samotnou jízdu jí spalovací auto využije mnohem méně. Takže z ní využije 35-40% takže využije v lepším případě z 500kWh pouze 200kWh. V kontextu toho, že průměrný nájezd OA v Evropě je někde kolem 50km denně, je mantra 1000km nájezdu dost mimo, ale pokud bychom na ní trvali, tak dle aktuálního vývoje lze očekávat baterie o kapacitě 200kWh někdy po roce 2030 i když vzhledem k rychlosti nabíjení a normálnímu používání EV asi nikdy taková kapacita u běžného OA nutná nebude.
Bohužel, získávání energie z tepla spalování čehokoliv je vždy těžce ztrátové – obelstít Carnotův cyklus se zatím nikomu nepodařilo. Ale používat to jako argument o nehospodárnosti je trochu mimo. Energie uložená ve fosilních palivech je totiž řádově levnější, než elektrická energie nacpaná do baterie a vyrobená z čehokoli, často i z fosilních paliv.
50 litrů nádrž je přibližně 500 kwh energie. Na to ujede nafťák cca 1 000 km. Na stejné množství energie ujede elektromobil 2 500 – 3000 km.
Je to pouze otázka času.
Je to tak
Tak technicky vzato pokud si odvezu třeba přebytečných 30kWh, tak mam na cca 10 hodin provozu 3kW bitcoin mineru. A je mi jedno, že pojede jen 10 hodin denně, pokud je to zdarma….. Zvrácenej svět.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
To je mozne a i pravdive, ale podle elektrohujeru baterie prezije auto 😀 …. A nikde neni receno, ze to auto cele platil. POZOR – pokud zvazim dotace, klidne baterii zlikviduji. Sveho casu u nas takto vychazela dacia spring po dotacich tak, ze se vyplatilo vyndat baterii a pouzit ji k fve a v aute nechat bydlet slepice. Treba to maji ve Svedsku stejne a kazdej pracujici chudak prispiva ze svych dani temhle smejdum na auta.
Degradace baterií je otázka chemie a degradace v čase. Nabíjení a vybíjení s dobrou BMS spíš baterii udržuje v dobré kondici. Dnešním LFP bateriím ani nevadí nabíjení do 100%
Je víc než pravděpodobné, že na cestě z laboratoře do reálného provozu se objeví ještě nejeden problém.
Mimochodem, délka dojezdu není jediný faktor ke kterému nutno přihlížet. 50 L nafty natankuju, zaplatím a jedu dál za 5 minut. Kolik trvá nabíjení nové zázračné baterie? Kolik nabíjecích míst je potřeba aby se nahradila jedna benzinová pumpa s osmi stojany když se vezme v potaz doba nabíjení/doba tankování?
pokud řešíte rychlost nabíjení, je jisté, že o elektromobilech nic nevíte. Totéž platí o dojezdu.
Kdyby jste o tom něco věděl, věděl by jste, že potřebujete vědět, kde budete nabíjet na ježdění kolem komína. V práci je to ideální a proto to Švédské řešení.
Kolik GW elektráren se musí v EU postavit, když se přejde jen na elektřinu.
Autem se nejezdí jen do práce ale i dlouhé pracovní cesty. Takže stanice určitě pokud chtěji přejít úplně a nemluvě pak o nákladní dopravě. Pokud vezmeme v úvahu VODÍK tak zase kolik GW elektráren se pro jeho výrobu musí postavit.
Tak že větrníky a solar je malinko málo – geotermální vrt 10-20km v plenkách v USA.
Fůzní reaktor v plenkách ve Francii. Můj odhad je ne rok2050 ale 2100.
Na plný přechod. Spalováky se budou muset nechat déle jinak to nepůjde.
Nejde spoléhat na technologie které zatím nefungují.
Věřím, že pak Číňani vyrobí i tyto baterie do současných vozů TESLA. Musk stále slibuje ale Tesla už nemá léta žádnou novou technologii a naprosto s bateriemi zaostává. tak to pak KONEČNĚ budu s vozem Tesla rád jezdit. Ono dojezd současné prakticky nové TESLA Y na dálnici je katastrofických cca 300 km navíc při jízdě POMALU tedy 120 km/hod.
Tyhle zprávy jsou na internetu přinejmenším jednou za měsíc. A pořád nic…
Ide aj o to, že cez den sú prebytky zelenej elektriny. Týmto spôsobom by sa zužitkovali a nenastávala by situácia záporných cien elektriny. Teoreticky v prípade spotových cien, by firmy poskytujúce zdarna nabíjanie EV zamestnancov cez den, by na tom získali.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
CATL a BYD prinesú nove typy bateriek a to na 1200V a 1500V
BYD ide v UK Stavať svoje výkonné nabíjačky na 1500V
V počte cez 1600 ks nove nabijacky nová výstavba do roku 2029
Baterky v aute budú nove druhý
Baterky teraz montovane technologia na 400V baterky je zla volba v autách budu za 3 roky historickou chybou ako chyba motory 3 válce HTP
Tusk se šel oběsit….
Elektromobilitě držím palce, ale už to trvá nějak moc dlouho 🙁
Pavel
Nabíjení v práci zdarma od 1. července rozděluje lidi na dva tábory
Je to jen statistika aby stát zjistil kde zvýšit daně
Stát tímto zjišťuje kolik lidí tankuje ve firmě a neplatí daně.
Já také tankuju elektřinu ve firmě s dovolením majitele a je to velmi výhodné.
Veřejné nabíjení je nehorázně drahé
Nebudu psát konkretní ceny.
Jednoduše jezdím (nabíjím) zdarma protože to co firmě vydělám tak na elektřině je to zanedbatelná částka
Naopak pokud bych měl dobíjet u ČEZ nebo EON tak se nedoplatím.
Po zdražení u nabíjecích stanic je tam vždy volno (také tam nenabíjím)
nejprve je uvedeno osvobozeni od dane a pak do toho michaji elektrinu zdarma, ono to neni zdarma, jenom tam neni dan z prijmu
Jděte už s těmi bateriofágy k čertu! 🙂