Výrobci se předhánějí ve velikosti baterií, skutečný dojezd elektromobilu má ale do značné míry v rukou samotný řidič. Zásadní roli hraje rychlost, plynulost jízdy, venkovní teplota i aerodynamika. Některá často doporučovaná opatření naopak přinesou jen zanedbatelný efekt. Německý autoklub ADAC ukázal, na co se vyplatí zaměřit.
Strach z rychle ubývajících procent baterie dokáže změnit chování i jinak klidného řidiče. Rádio ztichne, topení se vypne, vyhřívání sedadel zmizí a rychlost klesne na hodnotu, při které začínají být nervózní všichni ostatní účastníci provozu.
Takové trápení však většinou není potřeba. Pokud chcete prodloužit dojezd elektromobilu, mnohem důležitější než vypínání drobných spotřebičů je způsob, jakým jedete. Největší rozdíl vytváří rychlost, práce s akcelerátorem, vytápění interiéru a všechno, co zhoršuje obtékání vzduchu kolem karoserie.
Největším nepřítelem dojezdu je vysoká rychlost
Ze všech doporučení má právě snížení rychlosti největší praktický význam. Důvodem je aerodynamický odpor, který se s rostoucím tempem nezvyšuje rovnoměrně. Přibližně roste s druhou mocninou rychlosti, takže i zdánlivě malý rozdíl může výrazně změnit spotřebu.
Mohlo by vás zajímat
Podle měření ADAC může zrychlení ze 100 na 120 kilometrů v hodině zvýšit spotřebu přibližně o 26 procent. Takový rozdíl žádným vypnutím rádia, světel nebo vyhřívaného sedadla nevykompenzujete.
To samozřejmě neznamená, že se po dálnici musíte ploužit osmdesátkou a vytvářet za sebou kolonu. Stačí zvolit rozumnější cestovní tempo. Právě to dokáže dojezd prodloužit podstatně účinněji než většina ostatních úsporných opatření.
Plynulost je důležitější než silná rekuperace
Elektromobily umějí při zpomalování část kinetické energie přeměnit na elektřinu a vrátit ji do baterie. Rekuperace je užitečná, není však dokonale účinná. Část energie se při každé přeměně nevyhnutelně ztratí.
Nejúspornější proto není nejprve prudce zrychlit a následně co nejintenzivněji rekuperovat. Lepší je energii vůbec zbytečně nespotřebovat. Vyplatí se sledovat provoz s dostatečným předstihem, včas uvolnit akcelerátor a nechat automobil dojet setrvačností.
Při příjezdu ke křižovatce, kruhovému objezdu nebo železničnímu přejezdu tak není důvod udržovat rychlost až do poslední chvíle. Plynulé zpomalování zpravidla spotřebuje méně energie než pozdní brzdění, i když při něm automobil část elektřiny získá zpět.
Podle ADAC se při následném sjezdu z kopce podaří rekuperovat přibližně 35 až 50 procent energie, kterou vůz předtím spotřeboval během stoupání. Pokud elektromobil umožňuje měnit intenzitu rekuperace, může řidič její sílu přizpůsobit konkrétní situaci. Silnější režim se hodí při skutečném zpomalování, zatímco na volném úseku bývá výhodnější jízda setrvačností.
Vytápění má smysl řešit ještě před odjezdem
Zimní provoz dojezdu elektromobilů příliš nesvědčí. Studená baterie pracuje méně efektivně a současně je nutné vyhřívat kabinu. Právě topení patří mezi největší vedlejší spotřebitele energie. Podle ADAC může během zimy zvýšit celkovou spotřebu přibližně o 20 až 30 procent.
Řidič přitom nemusí cestovat v promrzlém interiéru. Pokud je automobil připojený k domácí nabíječce, lze kabinu vyhřát ještě před odjezdem. Potřebná elektřina se v takovém případě odebere ze sítě místo trakční baterie. Celkové množství spotřebované energie sice zůstane podobné, vůz však vyjede s teplým interiérem a plně nabitou baterií.
Během samotné jízdy je výhodnější zahřívat především řidiče a cestující. Vyhřívání sedadel a volantu potřebuje podstatně méně energie než udržování vysoké teploty v celé kabině. Komfortu se proto není nutné vzdávat, stačí dostupné systémy používat chytřeji.
Předehřev baterie není výhodný za všech okolností
Řada moderních elektromobilů dokáže před příjezdem k rychlonabíjecí stanici zahřát baterii na optimální teplotu. Tím vytvoří podmínky pro dosažení vyššího nabíjecího výkonu a může zkrátit dobu strávenou u stojanu.
Ohřívání baterie však samo o sobě spotřebovává elektřinu. Je proto užitečné hlavně před rychlým nabíjením stejnosměrným proudem. Pokud se řidič k nabíječce nechystá a potřebuje pouze dojet domů s co největší rezervou, může být spuštění předehřevu zbytečné.
Tato funkce neslouží primárně k prodlužování dojezdu. Jejím hlavním úkolem je připravit baterii na co nejrychlejší nabíjení.
Nejrychlejší cesta nemusí být nejúspornější
Běžná navigace zpravidla hledá trasu s nejkratší předpokládanou dobou jízdy. Často proto upřednostní dálnici, i když automobil při vyšší rychlosti spotřebuje podstatně více energie.
Pokud souběžně vede kvalitní silnice první třídy, může být z hlediska spotřeby výhodnější. Rozdíl v době příjezdu přitom nemusí být velký. Stále více elektromobilů proto nabízí navigaci, která při plánování počítá nejen s časem a vzdáleností, ale také se spotřebou a dostupností nabíjecích stanic.
Ani pomalejší trasa ovšem nemusí být automaticky lepší. Jestliže kvůli ní ujedete o několik desítek kilometrů více, výhodu nižší rychlosti snadno ztratíte. Před cestou se proto vyplatí porovnat očekávanou spotřebu, délku trasy i dobu jízdy.
Střešní box ubírá víc kilometrů než těžký náklad
Při cestě na dovolenou se řidiči často obávají především vysoké hmotnosti zavazadel. U elektromobilu však může mít ještě větší vliv zhoršená aerodynamika. Střešní box nebo jízdní kola vytvářejí dodatečný odpor vzduchu, který se projeví hlavně při vyšších rychlostech.
Měření ADAC ukázalo, že střešní box může zvýšit spotřebu přibližně o 14 procent. Nosič se dvěma jízdními koly dokáže spotřebu navýšit dokonce až o 33 procent. Na delší cestě už takový rozdíl může znamenat další zastávku u nabíječky.
Vyšší hmotnost samozřejmě rovněž hraje určitou roli, především při opakovaném rozjíždění a brzdění. Její vliv ale zpravidla zůstává menší než dopad narušeného proudění vzduchu kolem vozu.
Střešní příslušenství by proto mělo na automobilu zůstat pouze tehdy, když ho skutečně potřebujete. Vozit celé léto prázdný box znamená zbytečně platit za vyšší spotřebu.
Podhuštěné pneumatiky zbytečně spotřebovávají energii
Dojezd ovlivňují také pneumatiky, zejména jejich valivý odpor a nahuštění. Při výběru nového obutí lze sáhnout po modelu s nízkým valivým odporem, energetická účinnost však nesmí dostat přednost před bezpečností. Důležitá zůstává především kvalita brzdění a chování pneumatik na mokré vozovce.
ADAC doporučuje pravidelně kontrolovat tlak a držet se spíše u horní hranice rozsahu povoleného výrobcem. Podhuštěné pneumatiky kladou větší odpor, zvyšují spotřebu a mohou se rychleji opotřebovávat.
Překračovat předepsané hodnoty ale není dobrý nápad. Přehuštění může zhoršit jízdní vlastnosti a nepředstavuje bezpečnou cestu k delšímu dojezdu.
Rádio ani vyhřívané sedadlo vás daleko nedovezou
V krizové situaci řidiči někdy začnou vypínat každý elektrický spotřebič v domnění, že tím výrazně prodlouží zbývající dojezd. Ve skutečnosti mají rádio, světla, stěrače nebo vyhřívání sedadel ve srovnání s pohonem automobilu velmi malou spotřebu.
Po zahřátí může vyhřívání jednoho sedadla potřebovat méně než 50 wattů. Podobně nízký příkon mají také některé další palubní systémy. Podle ADAC představují všechny běžné pomocné spotřebiče s výjimkou vytápění kabiny dohromady přibližně 100 wattů.
Při jízdě rychlostí 120 kilometrů v hodině a spotřebě 20 kilowatthodin na 100 kilometrů jde pouze o zanedbatelnou část celkové spotřeby. Vypnutím rádia proto desítky kilometrů navíc nezískáte. Stejně nesmyslné a nebezpečné by bylo omezovat používání světel nebo stěračů.
Největší rozdíl udělá řidič pravou nohou
Delší dojezd nevyžaduje složité triky ani cestování bez jakéhokoliv komfortu. Nejvíce záleží na rozumné rychlosti, předvídavém stylu jízdy a správném používání topení. Při delších cestách se vyplatí zaměřit také na volbu trasy a aerodynamiku vozu.
Mohlo by vás zajímat
Řidič, který plynule pracuje s akcelerátorem a zbytečně nespěchá, může ujet citelně více kilometrů, aniž by se cesta změnila v nepříjemné odříkání. Odměnou navíc není jen větší dojezd. Nižší spotřeba znamená také méně zastávek u nabíjecích stanic a nižší provozní náklady.
Napsat komentář