Celé generace automobilových nadšenců si spojují jméno Mustang s velkými osmiválci, oblaky dýmu a svobodou. Budou si generace po nás tohle jméno spojovat s elektrickým crossoverem? Něž se vůbec pustíme k autu samotnému, pojďme vyndat toho největšího kostlivce ze skříně. Spojení cválajícího koně, jména Mustang, elektromobilu a karoserie crossoveru. Svatokrádež, že ano. Přidat ještě legendární označení „Mach“ byla už jen třešnička na dortu.
Naprosto chápu, proč to tolik lidí vytočilo do červena. Ale věřte mi, existuje i jiný pohled na věc. Ten vyžaduje trochu odstup a chladnou hlavu. Mustang Mach-e tu totiž není kvůli tomu, aby nahradil legendární GT. Je tu, aby ho doplnil, a aby společně odstartovali novou éru Mustangu jako samostatné značky. Pokud jste tedy velký fanda brandu, můžete mít Mustang GT na víkendové radovánky, a Mache-e pro rodinu a běžné denní ježdění. Přítomnost auta bez lokálních emisí taky pomůže velkému osmiválci vybalancovat emise na značku, a prodlouží mu život.
Další důvod, proč Ford sáhl po tomto jménu, nepřekvapí. Elektromobilita je stále ještě relativně v plenkách, a výrobci musí využít všech es, aby ji mezi zákazníky rozšiřovali. A Ford nemá ve svém repertoáru silnější jméno než právě Mustang. A ihned při představení se to ukázalo jako skvělý tah, protože celý internet žil týdny zprávami o elektrickém crossoveru od Mustangu – skvělá reklama zdarma. Třetí (a určitě ne poslední) důvod jsou samozřejmě peníze. Ford chtěl udělat nejlepší elektromobil na světě, nejen další šedou myš, která se ztratí v záplavě konkurence. A to vyžaduje velké investice, velké baterie, silné motory – a to se samozřejmě odrazí na finální ceně. A umíte si představit, jaké marketingové peklo by bylo prodávat Ford za 1,5 milionu. Věřte mi, že lidi radši takový balík vyndají za zvučnější „Mustang“. Kolem a kolem je dle mého ta hysterie zbytečná. Osmiválcové GT nikdo nikomu nebere, Mustang teď můžete mít na zábavu i rodinné výlety, a jako samostatná značka teď bude Mustang stát mnohem pevněji na vlastních nohách – jasná win-win situace.

Co se týče designu, je to chůze po tenkém ledě. Celý projekt je tak kontroverzní, že bude nejspíš vždy obarven emocemi. Proto bude nejlepší, když si pojdete galerii a uděláte si názor sami. Mám-li ale mluvit za sebe, vlastně mi to nepřijde zlé. Mach-e design Mustangu nijak nevykrádá, jen se inspiruje. Dlouhá kapota s výraznými prolisy, svalnaté blatníky, zadní třetina připomíná shooting brake na základě klasického GT. Silueta působí díky klesající střeše dynamicky. Střecha je navíc lakovaná na černo, což auto opticky snižuje. Mach-e tak naživo nepůsobí tak zavalitým dojmem, jako spousta aut dané kategorie. Kombinace jemných linek a svalů u něj tak vlastně docela funguje.
Mustang Mach-e taky přináší jednu novinku – skvělou denní použitelnost. Karoserie crossoveru přeci jen přináší o něco více variability než velké kupé. Například kufr pojme v základu přes 400 litrů, po složení sedadel dokonce 1600. Ložná plocha je rovná, nákladová hrana nízká a celý prostor je velice dobře využitelný. Pokud by vám ani to nestačilo, je zde ještě přední kufr o kapacitě 80 litrů.

Skvěle je na tom i s místem vzadu. Mustang Mach-e měří na délku 4,7 metru, což je v podstatě stejně jako Škoda Kodiaq, ale oproti Škodovce nabízí s rozvorem 2984 milimetrů o 20 centimetrů více. S místem na nohy tedy v žádném případě nemám se svými 190 centimetry problém. Díky obří panoramatické střeše je dostatek místa i nad hlavou. Sedačky jsou komfortní, dobře drží tělo, ven je vidět dobře. Bez problémů si zde umím představit i cestu dvou dospělých.
Ve chvíli, kdy přesednete dopředu, skončí veškeré podobnosti s Mustangem GT. Zatímco exteriér je jasně inspirovaný, interiér se veze na moderní vlně minimalismu. Vesměs tu tak moc není o čem mluvit. Palubní desku tvoří soundbar od Bang & Olufsen, na kterém je přichycen tablet s úhlopříčkou 15,5 palce. Obří tablet uprostřed palubní desky v sobě jen těžko skryje inspiraci Teslou. Kde by se ale naopak mohla inspirovat zase Tesla, je druhý displej před řidičem. Na něm se ukazují nejdůležitější jízdní data. Má dobré zobrazení, nijak neruší, a především pomáhá udržovat vaše oči na vozovce. Menší displej ale nelze nijak upravovat. Veškeré ovládací prvky jsou sdruženy v centrálním panelu. Snad jen kromě zajímavě řešeného fyzického ovladače pro hlasitost. Na obřím displeji běží zcela nový systém vyvinutý Fordem. Ten je velice dobře přizpůsoben dotykovému ovládání, a má neuvěřitelné množství nastavení.

Na plné seznámení s ním si zarezervujte celé dopoledne. Já do toho dnes moc nechci zabředávat. Grafická a funkční stránka systému je vynikající. Plynulost ale dost kolísá. Zatímco někdy systém běhá rychlostí blesku, jindy se trhá i scrollování v menu. Jde ale jen o software, takže jeden update to může celé vyřešit. Mustang Mach-e se navíc aktualizuje vzdáleně, takže kvůli tomu nemusíte do servisu. Auto lze taky spojit s chytrým telefonem, a skrze aplikaci ho máte neustále pod kontrolou. Kde se nachází, jak je nabité, můžete ho dopřed vyhřát, vychladit, můžete ho dokonce na dálku odemknout i nastartovat. Mobilní telefon vám obecně může sloužit jako klíč. Auto navíc na dálku pomocí Bluetooth zjistí, kdo k němu jde, a podle toho nastaví uživatelský profil. Co bychom bez takových moderních vychytávek dělali.
Pokud jde o zpracování a materiály, tak nemám větších výtek. Všechno lícuje, auto je na omak „měkké“ a příjemné. S místem je to taky naprosto v pořádku. Posaz je tak akorát, zbytečně z auta netrčíte, výhled všemi směry je dobrý – směrem dopředu je navíc okořeněný boulemi na kapotě. Uvnitř je taky velké množství odkládacích ploch a přihrádek. Je vidět, že si Ford dal na autě hodně záležet. Snad jen sedačky mohly mít výraznější boční vedení. Tahle americká křesílka nedokážou sekundovat schopnostem auta v zatáčkách, ale k tomu za chvíli.

Mustang Mach-e se k nám dostane v několika verzích. K dispozici budou zadokolky i čtyřkolky. U obou varianty vždy se dvěmi velikostmi baterií (76 kWh a 99 kWh, využitelná kapacita vždy o 10% menší) a dvěma výkony. Základní model bude zadokolka s výkonem 269 koní a dojezdem 610 km (WLTP). Nicméně s větší baterií výkon povyroste na 294 koní – obě verze shodně 430 Nm, sprint na stovku zabere kolem šesti sekund. Základní čtyřkolka nabídne 269 koní a 580 Nm. Testovaný vůz byl zatím v nejsilnější verzi, tedy čtyřkolka s větší baterií. Ten nabízí 351 koní a 580 Nm, sprint na stovku zabere 5,1 sekundy. Dojezd této verze je dle WLTP 540 kilometrů. Ceny se budou pohybovat v rozpětí 1.3-1.8 milionu. V průběhu roku ale dorazí ještě vrcholná verze GT s výkonem 487 koní, 870 Nm, a stovku zvládne za 3,7 sekundy.
Teď ale zpět k testovanému autu. Čtyřkolka s velkou baterií váží nemalých 2182 kilo. Výkon motoru je ale víc než dostatečný. I v ECO režimu má spoustu elánu. V nejvýkonnějším režimu „Unbridled“ jde opravdu o střelu. Vše se samozřejmě odehrává bez jakékoliv prodlevy, zcela plynule, a za doprovodu ticha – však ty elektromobilní klišé znáte. V nastavení je možnost zapnout si syntetický zvuk motoru, který má připomínat osmiválec … což tedy nepřipomíná, ale zajímavý je. Popravdě jsem ho nechával zapnutý, protože bez něj jsem měl pocit, že něco chybí. Samotné režimy jsou nastaveny velice dobře. Mezi každým je velký rozdíl v chování auta. Spotřebu si zatím nedovolím soudit, protože jsme na sebe měli jen den, namísto klasického týdne. Nicméně po společném dni se ustálila na naprosto skvělých 17 kWh/100 km. Což by odpovídalo dojezdu 520 kilometrů na jedno nabití.

V cestě byla zahrnuto město, okresky, dálnice a spousta dynamického ježdění. Mám tedy tušení, že Mach-e bude patřit k přeborníkům v dojezdu. Když už vám ale šťáva dojde, nezdržíte se dlouho. Vozy s menší baterií dobíjí maximálně 115 kW, ale ty s větší zvládnou až 150 kW. V reálu tak dokáže auto dobít 50 % baterie za 20 minut. To tedy odpovídá dojezdu víc než 200 kilometrů. Do 80 % si počkáte minut asi 40. V obou případech jde o skvělý výsledek. Škoda je jen, že dobíjení posledních 20 % je softwarově omezené na 12 kW kvůli ochraně baterie. Zbylých 20 % tak trvá skoro stejně dlouho jako prvních 80. Taková ochrana mi přijde zbytečná, když má auto buffer 10 kWh, který dovolí baterce dýchat i těsně před maximem. Doufám, že Ford po čase rychlost navýší.
Teď se pojďme zaměřit na to nejdůležitější. Jak vlastně Mustang Mach-e jezdí. Auto s tímhle znáčkem může uspět jen když si ho dokáže obhájit na silnici. Jde tedy jen o dojení slavné značky? První kilometry jsem samozřejmě trávil po městě. A tady jsem tušil, že bude skvělý. Snadno dostupný výkon, absolutní ticho a díky velkému rejdu manévrovatelnost o dvě třídy menšího auta. I se svými rozměry umí bez problémů fungovat jako městská nákupní taška. Naprosto ukázkově fungoval taky podvozek. Neozývaly se od něj žádné rány, perfektně filtroval nerovnosti – nenašel jsem jedinou věc, která by se dala kritizovat. Taky přitahoval spoustu pozornosti všude, kde jsem se objevil.

Z města jsem si to zamířil na dálnici vstříc oblíbeným okreskám. Pohoda a klid na palubě jsou úžasné. Auto je skvěle odhlučněno, nabízí parádní směrovou stabilitu, a všudypřítomný dostatek výkonu. Doufám, že se mi k němu podaří dostat i na delší čas, abych pořádně otestoval spotřebu právě na dálnici, ale věřím, že se dokáže bez problémů přiblížit 400 kilometrům i zde. A s takovým rádiusem už bych se nebál vyrazit ani k moři. Skvělé také je, že navigace automaticky do cesty zahrnuje i dobíjecí stanice, a dokonce vám ukáže kolik času na nich strávíte. Odpadá tak složité plánování před cestou.
Ale na dlouhé výlety nebyl čas, takže hurá na okresky. Přepínám Mach-e do sportovního režimu – který se z nějakého důvodu jmenuje Unbridled – vypínám stabilizaci i protiprokluz (není skvělé, že jsou auta, která nám to stále dovolí?!), a vyrážím. Akcelerace je parádní. Není tak drtivá, aby vám vyrazila dech, ale rozhodně jde o rychlé auto. Taky se mi líbí výkonová křivka. Auto na vás neplivne všechen výkon naráz, ale velice intenzivně graduje. Už v prvních zatáčkách mě překvapuje, jak hravě tenhle drobek působí. Po chvilce seznamování si dovolím trochu hrubší zacházení na výjezdu ze zatáčky, a světe div se! Auto nemá ani nejmenší sklon k nedotáčivosti a namísto toho plynule přechází do přetáčivosti.

Všechno navíc probíhá čitelně a pomalu. Auto ke mně dostává dostatek informací, takže se s ním po chvilce sladím, a užívám si krásně řiditelných powerslidů. To jsem v žádném případě nečekal. Hlavně ne u verze s pohonem všech kol. Chování čtyřkolky mi ve sportovním režimu připomíná xDrive od BMW. Je znát, že preferuje zadní nápravu, a přední kola slouží spíš jako taková pojistka, a udávají směr. V zatáčce si tak můžete s autem hrát pomocí plynu a podle potřeby si ho stočit do oblouku. Podvozek zůstává i v tomto režimu dostatečně komfortní, skvěle dýchá s vozovkou a perfektně zvládá držet všechna kola v kontaktu s asfaltem i na rozbité silnici. Nedochází tak k žádné nervozitě a odskokům. Auto je neobyčejně stabilní a velice vstřícné k řidiči. Musím přiznat, že naladění podvozku je opravdu úžasné. Jízdním vlastnostem skvěle sekundují výborné brzdy.
Řízení je potom velice přesné a tak akorát rychlé. Možná by nemuselo být tak přeposilované, ale překvapivě se mu daří dostávat k řidiči něco z dění pod koly. Ve finále je tak Mustang Mach-e až nečekaně zábavný. Vlastně mě ani nenapadá jiný elektromobil, který by mě tak moc bavil. Když se vyblbnete, stačí zase změnit režim, a z divočáka máte krotkého rodinného beránka. Fordu se podařilo neobyčejně dobře propojit dvě zcela odlišné osobnosti do jednoho auta.

Ford Mustang Mach-e bude budit hodně emocí. A je to pochopitelné. Na druhou stranu se toho tolik neděje. Jde jen o doplněk k Mustangu, ne jeho náhradu. A jak by mě to mohlo štvát, když je ten doplněk tak skvělý. Při denním používání je komfortní, praktický, nenucený, levný na provoz – prostě všechno, co si od daily přejete. Nemusíte se bát dlouhých cest, protože dojezdem patří k nejlepším na světě. A když na vás přijde chuť blbnout, dokáže vás až nečekaně skvěle pobavit. Tady je potřeba dát všechny předsudky stranou, protože Mustang Mach-e je vynikající auto, a jestli vás nepřesvědčí, že ta elektromobilita není až takový průšvih, tak už nevím co.
Plusy
– Přitahuje pozornost
– Prostorný interiér
– Jízdní vlastnosti
– Reálný dojezd
– Rychlost dobíjení do 80%
Minusy
– Občas pomalý systém
– Omezení dobíjení nad 80 %


Hezká pohádka na dobrou noc….
ESG?
A jak to tedy je, jste předpokládám odborník na baterie a elektroauta
50-ti litrová nádrž s naftou váží asi 60 kg.
Kdybychom chtěli uložit do LiIon baterie stejné množství energie, vážila by 1,3 tuny.
O ceně ani nemluvím.
To se CATL bude muset hodně snažit…
Množství energie v naftě vypovídá o dost smutné (a dávno známé) neefektivitě spalovacích motorů. Protože v 50litrech nafty je cca 500kWh energie. Ale samozřejmě na samotnou jízdu jí spalovací auto využije mnohem méně. Takže z ní využije 35-40% takže využije v lepším případě z 500kWh pouze 200kWh. V kontextu toho, že průměrný nájezd OA v Evropě je někde kolem 50km denně, je mantra 1000km nájezdu dost mimo, ale pokud bychom na ní trvali, tak dle aktuálního vývoje lze očekávat baterie o kapacitě 200kWh někdy po roce 2030 i když vzhledem k rychlosti nabíjení a normálnímu používání EV asi nikdy taková kapacita u běžného OA nutná nebude.
Bohužel, získávání energie z tepla spalování čehokoliv je vždy těžce ztrátové – obelstít Carnotův cyklus se zatím nikomu nepodařilo. Ale používat to jako argument o nehospodárnosti je trochu mimo. Energie uložená ve fosilních palivech je totiž řádově levnější, než elektrická energie nacpaná do baterie a vyrobená z čehokoli, často i z fosilních paliv.
Ano. Mate pravdu. Ale dokud nebudeme 90% energie pro EV brat z fotovoltaik, tak jsou zde pouzite argumenty nesmyslne. Tu efektivni elektrinu preci vyrabime neefektivne z tech fosilnich zdroju.
50 litrů nádrž je přibližně 500 kwh energie. Na to ujede nafťák cca 1 000 km. Na stejné množství energie ujede elektromobil 2 500 – 3000 km.
ona ta elektřina se taky někde vyrabí.
Ano, u mně na střeše, sama od sebe a každý den 🙂
Je to pouze otázka času.
Je to tak
Tak technicky vzato pokud si odvezu třeba přebytečných 30kWh, tak mam na cca 10 hodin provozu 3kW bitcoin mineru. A je mi jedno, že pojede jen 10 hodin denně, pokud je to zdarma….. Zvrácenej svět.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
To je mozne a i pravdive, ale podle elektrohujeru baterie prezije auto 😀 …. A nikde neni receno, ze to auto cele platil. POZOR – pokud zvazim dotace, klidne baterii zlikviduji. Sveho casu u nas takto vychazela dacia spring po dotacich tak, ze se vyplatilo vyndat baterii a pouzit ji k fve a v aute nechat bydlet slepice. Treba to maji ve Svedsku stejne a kazdej pracujici chudak prispiva ze svych dani temhle smejdum na auta.
Degradace baterií je otázka chemie a degradace v čase. Nabíjení a vybíjení s dobrou BMS spíš baterii udržuje v dobré kondici. Dnešním LFP bateriím ani nevadí nabíjení do 100%
Je víc než pravděpodobné, že na cestě z laboratoře do reálného provozu se objeví ještě nejeden problém.
Mimochodem, délka dojezdu není jediný faktor ke kterému nutno přihlížet. 50 L nafty natankuju, zaplatím a jedu dál za 5 minut. Kolik trvá nabíjení nové zázračné baterie? Kolik nabíjecích míst je potřeba aby se nahradila jedna benzinová pumpa s osmi stojany když se vezme v potaz doba nabíjení/doba tankování?
pokud řešíte rychlost nabíjení, je jisté, že o elektromobilech nic nevíte. Totéž platí o dojezdu.
Kdyby jste o tom něco věděl, věděl by jste, že potřebujete vědět, kde budete nabíjet na ježdění kolem komína. V práci je to ideální a proto to Švédské řešení.
Kolik GW elektráren se musí v EU postavit, když se přejde jen na elektřinu.
Autem se nejezdí jen do práce ale i dlouhé pracovní cesty. Takže stanice určitě pokud chtěji přejít úplně a nemluvě pak o nákladní dopravě. Pokud vezmeme v úvahu VODÍK tak zase kolik GW elektráren se pro jeho výrobu musí postavit.
Tak že větrníky a solar je malinko málo – geotermální vrt 10-20km v plenkách v USA.
Fůzní reaktor v plenkách ve Francii. Můj odhad je ne rok2050 ale 2100.
Na plný přechod. Spalováky se budou muset nechat déle jinak to nepůjde.
Nejde spoléhat na technologie které zatím nefungují.
Věřím, že pak Číňani vyrobí i tyto baterie do současných vozů TESLA. Musk stále slibuje ale Tesla už nemá léta žádnou novou technologii a naprosto s bateriemi zaostává. tak to pak KONEČNĚ budu s vozem Tesla rád jezdit. Ono dojezd současné prakticky nové TESLA Y na dálnici je katastrofických cca 300 km navíc při jízdě POMALU tedy 120 km/hod.
Tyhle zprávy jsou na internetu přinejmenším jednou za měsíc. A pořád nic…
Ide aj o to, že cez den sú prebytky zelenej elektriny. Týmto spôsobom by sa zužitkovali a nenastávala by situácia záporných cien elektriny. Teoreticky v prípade spotových cien, by firmy poskytujúce zdarna nabíjanie EV zamestnancov cez den, by na tom získali.
Nosiť si domov 30kwh každý den, zodpovedá cca 170 km na EV. Za rok je to cca 250 pracovnych dní, za rok to znamena degradáciu batérie o ďalších cca 40000 km, + cca 20000 najazdených. Nikto normálny nebude svoje EV používať ako power banku.
CATL a BYD prinesú nove typy bateriek a to na 1200V a 1500V
BYD ide v UK Stavať svoje výkonné nabíjačky na 1500V
V počte cez 1600 ks nove nabijacky nová výstavba do roku 2029
Baterky v aute budú nove druhý
Baterky teraz montovane technologia na 400V baterky je zla volba v autách budu za 3 roky historickou chybou ako chyba motory 3 válce HTP
Tusk se šel oběsit….
Elektromobilitě držím palce, ale už to trvá nějak moc dlouho 🙁
Pavel
Nabíjení v práci zdarma od 1. července rozděluje lidi na dva tábory
Je to jen statistika aby stát zjistil kde zvýšit daně
Stát tímto zjišťuje kolik lidí tankuje ve firmě a neplatí daně.
Já také tankuju elektřinu ve firmě s dovolením majitele a je to velmi výhodné.
Veřejné nabíjení je nehorázně drahé
Nebudu psát konkretní ceny.
Jednoduše jezdím (nabíjím) zdarma protože to co firmě vydělám tak na elektřině je to zanedbatelná částka
Naopak pokud bych měl dobíjet u ČEZ nebo EON tak se nedoplatím.
Po zdražení u nabíjecích stanic je tam vždy volno (také tam nenabíjím)
nejprve je uvedeno osvobozeni od dane a pak do toho michaji elektrinu zdarma, ono to neni zdarma, jenom tam neni dan z prijmu
Jděte už s těmi bateriofágy k čertu! 🙂
….jenže každá baterie stárne a potřebuje napájet…..až se na to vrhnou všichni tak cena půjde vzhůru…..a co by dělal střední východ když by netlačil paliva dolů…..při velkém rozšíření bude problém s přetížením sítě a počtem zásuvek…….takže …..uvidíme….
A nyní se přesvědčíme, zda je přítomen sodík!
Každý ať si jezdí na co chce, třeba na uhlí, ale ať zaplatí daně. Já jako majitel auta na benzín zaplatím státu při průměru 20 tis.km ročně zhruba 16 000 Kč na spotřební dani za benzín, celkem za fosilní paliva z dopravy vybere stát cca 80 mld.Kč, které používá i na výstavbu a údržbu silniční sítě, Z tohoto pohledu je každý elektromobil PARAZIT, který užívá zdarma něco, na co fosiláci tvrdě a desetiletí platí. Navíc doposud žádný evropský elektromobil nebyl ziskový a je dotován z výroby fosilních aut, např, VW měl ztrátu na každém malém elektroautomobilu 20 tis. euro, což do budoucna je neudržitelné .Přitom podíl os.dopravy na tvorbě CO2 je celosvětově 6%, ,výroba elektřiny 19%, takže to vůbec nedává smysl, přitom zásob ropy celosvětově je zhruba na 5 tis. let při využití stávajících zdrojů.