Debata o skutečné ekologičnosti elektromobilů neutichá ani po letech. Jedním z nejčastějších argumentů jejich odpůrců je, že elektrická auta sice nemají výfuk, ale emise pouze přesouvají jinam, například do uhelných nebo plynových elektráren. Nový rozsáhlý výzkum ale ukazuje, že ani při započítání výroby elektřiny tento argument ve většině případů neobstojí.
Studie vedená americkým Massachusetts Institute of Technology a publikovaná v odborném časopise Environmental Research Letters porovnávala celkové emise elektromobilů a vozů se spalovacími motory napříč Spojenými státy. Autoři přitom neřešili jen samotnou jízdu, ale celý provozní kontext včetně rozdílného energetického mixu jednotlivých oblastí.
Rozdíl běžně dosahuje desítek procent
Z výsledků vyplývá, že elektrická auta produkují ve většině sledovaných oblastí přibližně o 40 až 60 procent méně emisí skleníkových plynů než srovnatelná auta se spalovacím motorem.
V regionech, kde se elektřina vyrábí převážně z nízkoemisních nebo obnovitelných zdrojů, může být rozdíl ještě mnohem výraznější. V nejlepších případech dosahuje úspora emisí až 82 procent.
Mohlo by vás zajímat
Podstatné přitom je, že výzkumníci nenašli na území Spojených států oblast, kde by měl srovnatelný elektromobil během svého životního cyklu vyšší emisní stopu než benzinové nebo naftové auto.
To platí dokonce i pro státy, jejichž energetika je stále silně závislá na fosilních palivech.
Ani elektřina z uhlí nemusí znamenat horší výsledek
Na první pohled může působit zvláštně, že elektromobil vychází lépe i tam, kde část elektřiny pochází z uhlí nebo zemního plynu. Důvodem je především rozdíl v účinnosti.
Velké elektrárny dokážou vyrábět energii ve výrazně efektivnějším režimu než malé spalovací motory v osobních autech. Elektromotor navíc využívá dodanou energii mnohem účinněji než benzinový nebo naftový agregát.
Výsledná výhoda elektromobilu se proto nesmaže ani v oblastech s méně čistým energetickým mixem. Pouze není tak výrazná jako v regionech s vysokým podílem obnovitelných nebo jiných nízkoemisních zdrojů.
Největší rozdíl vzniká ve městě
Elektromobilita podle studie těží zejména z městského provozu. Právě ten je pro klasické spalovací auto z hlediska účinnosti jedním z nejméně vhodných prostředí.
Časté rozjezdy, studené starty, dlouhé stání na semaforech a pomalé popojíždění v kolonách znamenají vysoké energetické ztráty. Spalovací motor navíc při mnoha těchto situacích stále spotřebovává palivo, i když se vůz prakticky nepohybuje.
Podle údajů amerického ministerstva energetiky se v městském provozu využije k samotnému pohybu automobilu jen přibližně 14 až 20 procent energie obsažené v benzinu. Velká část zbytku se ztratí především ve formě tepla.
Elektromotor funguje úplně jinak. Při stání se netočí a energii nespotřebovává, pokud nepočítáme palubní systémy, vytápění nebo klimatizaci.
Velkou roli hraje rekuperace
Další zásadní výhodou elektromobilů je schopnost získávat část energie zpět při zpomalování.
U běžného auta se kinetická energie při brzdění mění převážně v teplo v brzdovém systému. Elektromobil ji však může prostřednictvím rekuperace částečně vrátit do baterie a následně ji znovu využít při další akceleraci.
Právě v městském provozu, kde se neustále střídá rozjíždění a zpomalování, je tento efekt nejvýraznější.
Při započítání rekuperace může podle citovaných údajů účinnost elektromobilu ve vhodných podmínkách přesahovat 90 procent.
Ne každý provoz přináší stejnou úsporu
Míra ekologické výhody elektromobilu se však výrazně mění podle toho, jak a kde auto jezdí.
Největší rozdíl vzniká typicky v hustém městském provozu s častým brzděním a rozjezdy. Naopak při ustálené dálniční jízdě je rozdíl menší, protože spalovací motor se v takových podmínkách dostává blíže ke svému optimálnímu režimu.
Význam má také počasí. Elektromobilům obecně více vyhovuje mírné až teplejší klima. V silných mrazech roste spotřeba energie na vytápění kabiny a zároveň může klesnout účinnost baterie.
Důležitá je rovněž velikost vozidla. Nahrazení velkého benzinového SUV podobně velkým elektromobilem obvykle přinese větší emisní úsporu než výměna velmi lehkého a úsporného městského auta.
Podobně platí, že čím více kilometrů auto ročně ujede, tím rychleji se může projevit provozní výhoda elektrického pohonu.
Plug in hybridy fungují jen tehdy, když se opravdu nabíjejí
Výzkum se nezaměřoval pouze na čisté elektromobily, ale také na plug in hybridy.
Ty mohou podle výsledků ve městech dosáhnout přibližně 80 až 90 procent emisního přínosu plně elektrického auta. Má to ale zásadní podmínku. Řidič musí vůz pravidelně nabíjet a skutečně využívat jeho elektrický dojezd.
Právě zde se ukazuje slabina některých plug in hybridů v reálném provozu.
Pokud majitel auto prakticky nenabíjí, elektromotor a baterie se mění spíše v dodatečnou zátěž. Vůz pak převáží stovky kilogramů techniky navíc, ale většinu času používá spalovací motor.
Výsledkem může být výrazně vyšší spotřeba paliva, než jakou naznačují laboratorní hodnoty.
Problémem začínají být hlavně stále větší auta
Studie zároveň upozorňuje na méně diskutovaný problém současného automobilového trhu. Tím je neustálé zvětšování a zvyšování hmotnosti nových vozidel.
Ani elektrický pohon totiž nedokáže obejít základní fyzikální zákony. Čím je auto větší, těžší a méně aerodynamické, tím více energie potřebuje ke svému pohybu.
Masivní SUV tak mají vyšší energetické nároky bez ohledu na to, zda spalují benzin, naftu nebo využívají elektřinu.
Právě trend stále větších a těžších vozidel může podle výzkumníků zpomalovat snižování emisí v dopravě, přestože se samotné pohony postupně stávají účinnějšími.
S čistší elektřinou se výhoda ještě zvětší
Pro elektromobily je důležité ještě jedno specifikum. Jejich emisní stopa není po celou dobu životnosti stejná.
Pokud se energetický mix země v následujících letech změní a elektřina bude stále více pocházet z obnovitelných nebo jiných nízkoemisních zdrojů, automaticky se sníží také provozní emise již existujících elektromobilů.
Spalovací auto podobnou možnost nemá. Pokud jezdí na benzin nebo naftu, jeho základní princip se během životnosti nijak zásadně nezmění.
Mohlo by vás zajímat
Právě proto lze očekávat, že s postupným čištěním energetiky se rozdíl mezi elektromobily a klasickými spalovacími vozy bude v dalších letech ještě zvětšovat.
586 km je max? Hm, já na jedno nalití nádrže dám 1100 km. Hm, vyplatí se krám na baterky nebo poctivej spalovák?
Já ten krám na baterky jednou nabiji a těch 1100 km udělám za 8 stovek. Za kolik Vy?
nejlepší argument
Za 800 to nedáte a navíc tu slevu jistě nemáte zadarmo. Pán s ropákem vám navíc přispívá prostřednictvím spotřební daně na silnici po které jezdíte. Můžete mu poděkovat.
a to si asi vozíš v autě bažanta, co…? a umožní Ti taky tvoje auto natankovat nádrž kdekoli v nákupáku během nákupu nebo musíš nesmyslně jezdit někam na nějaké místo (říkejme tomu třeba pumpa), kam nemáš žádný důvod jet a jedeš tam jenom kvůli doplnění paliva do auta? A navíc tam musíš občas čekat až si někdo koupí cigarety a udělají mu kafe nebo párek v rohlíku…?
Pokud máte na auto za milion a půl a víc, máte i na pohonné hmoty, vy argumente.