Lehčí baterie, více uložené energie a rychlejší nabíjení. Právě s těmito přísliby se už léta mluví o akumulátorech s pevným elektrolytem. Jejich cestu do aut ale komplikuje zásadní překážka: nestačí vyrobit funkční prototyp, je potřeba zvládnout také spolehlivou výrobu ve velkém. Tchajwanská společnost ProLogium nyní oznámila, že její technologie Gen 3.5 LCB vstoupila do sériové produkce.
Zprávy o nových bateriích často slibují parametry, které mají změnit budoucnost elektromobilů. Mezi výsledkem z laboratoře a akumulátorem, který lze vyrábět v dostatečném množství a za přijatelných nákladů, však bývá dlouhá cesta. Právě proto je oznámení společnosti ProLogium zajímavé především z výrobního hlediska.
Mohlo by vás zajímat
Firma podle svého vyjádření zahájila v závodě na Tchaj-wanu sériovou výrobu nové generace lithium-keramických článků Gen 3.5 Lithium Ceramic Battery. Technologie využívá architekturu Logithium a navazuje na výrobní platformu, kterou společnost rozvíjí od roku 2012.
Více energie při stejné hmotnosti
Jedním z hlavních parametrů nového článku je energetická hustota. Velkoformátový článek s kapacitou 185,4 Ah dosáhl podle testování TÜV hodnoty 381 Wh/kg. Objemová energetická hustota činí 903 Wh/l.
V praxi tyto údaje popisují, kolik energie článek pojme vzhledem ke své hmotnosti a velikosti. Vyšší energetická hustota dává konstruktérům prostor pro dvě žádoucí změny: mohou při podobné hmotnosti zvýšit kapacitu baterie, nebo se stejnou zásobou energie vytvořit lehčí akumulátor.
Z těchto čísel však ještě nelze odvodit konkrétní dojezd budoucího elektromobilu. Samotné články tvoří pouze část kompletní baterie, která potřebuje také další konstrukční a funkční součásti. Výslednou spotřebu a dojezd navíc ovlivňuje celé vozidlo.
Podobně je nutné přistupovat k rychlosti nabíjení. ProLogium uvádí, že nová generace je navržena pro vysoký výkon a rychlé doplňování energie. Bez údajů o konkrétním automobilu ale nelze tyto vlastnosti převést na počet minut strávených u nabíječky.
Co ukázaly nezávislé zkoušky
Vedle energetické hustoty se testovalo také to, zda článek splňuje požadavky pro zařazení mezi baterie se zcela pevným elektrolytem, označované jako all-solid-state.
Tuto část zkoušek provedla společnost UL Solutions podle metodiky GB/T 43568-2026. Článek byl po dobu šesti hodin vystaven vakuu při teplotě 120 stupňů Celsia. Zaznamenaný úbytek hmotnosti nepřesáhl 0,05 procenta, zatímco uvedený standard stanovuje hranici 0,5 procenta.
ProLogium na základě výsledku uvádí, že Gen 3.5 podmínky této klasifikace splňuje. Příslušný standard byl podle společnosti rovněž předložen Mezinárodní elektrotechnické komisi jako podklad pro mezinárodní standardizaci.
Rozhodující budou zkušenosti z výrobních linek
ProLogium při představování novinky zdůrazňuje, že nezačíná od nuly. Komerční výrobu zahájilo v roce 2013 a od té doby podle vlastních údajů dodalo přes 2,4 milionu článků. Ty našly využití ve spotřební elektronice, specializovaných zařízeních i automobilových aplikacích. Nejde tedy o počet baterií dodaných do sériových elektromobilů.
Postupně se měnil také způsob produkce. Na první linku typu Sheet-by-Sheet navázal v roce 2017 více automatizovaný proces Roll-to-Roll. V roce 2024 pak společnost uvedla do provozu třetí generaci své výrobní platformy v gigawattovém měřítku.
Zkušenosti nasbírané při výrobě a kontrole kvality mají firmě pomoci s dalším zdokonalováním článků i zvyšováním kapacity. U nové bateriové technologie je totiž podstatné nejen to, jakých parametrů dosáhne jednotlivý vzorek, ale také zda je výrobce dokáže opakovaně zajistit v rozsáhlé produkci.
Další generace nemá vyžadovat stavbu linek od začátku
Přestože se nynější oznámení týká Gen 3.5, společnost už pracuje na nástupci. Generace Gen 4 LCB má zachovat architekturu Logithium a využívat plně anorganický superfluidizovaný elektrolyt.
Z pohledu výroby je podstatný především plán využít většinu stávajícího vybavení. Podle ProLogia by přechod na novou generaci vyžadoval úpravu přibližně desetiny současné výrobní linky.
Firma zároveň vyvíjí bezpečnostní systém Active Safety Mechanism. Jeho úkolem má být stabilizace aktivních materiálů elektrod při vysokých teplotách, a tím omezení rizika nekontrolovaného přehřívání článku.
Ambice ProLogia přitom přesahují automobilový průmysl. Lehké a výkonné baterie chce nabídnout také pro drony, další bezpilotní systémy, letectví nebo námořní dopravu. Vedle tchajwanské výroby počítá s rozšířením produkce ve Francii a později také s místními výrobními kapacitami v Severní Americe.
Mohlo by vás zajímat
Zahájení sériové výroby Gen 3.5 tak představuje posun v jedné z nejobtížnějších částí vývoje nových baterií. Teprve jejich nasazení v konkrétních automobilech ale ukáže, jak velkou část slibovaných výhod skutečně pocítí řidiči.
Ano, už jsme slyšeli mnohé, fyzika . Účinnost spal. motoru je cca 32%, el. motoru 92%. Nádrž auta je cca 60 lt. To je 60 kg benzínu, nafty. EV baterie 400-600kg lithia a dalších prvků. Určitě ekonom. výhoda při výrobě. Polovina ceny fosilních paliv jsou daně! Kolik bude stát Kwh? Chodte po zemi!!
Problém počítání účinnosti vozidel BEV je ale jiný. Musí se počítat celkový řetězec výroby (těžby) energie. Když započítán veškeré ztráty v celém řetězci pro spalování a BEV, vyjde elektromobil s horší účinnosti. Nikdo totiž nepočítá ztráty v distribuci el. a hlavně se pomiji účinnost baterie. Řetězec přeměn El. energie na chem. vazbu, pak zpětné chemická vazba na el.energii ( ta se až potom mění na mechanickou -pohyb ), ale každá přeměna musí být řízená elektronikou – tj. pokaždé ucinnik okolo 95 provent
Pokud byste počítal účinnost vyroby až provozu el. auta, včetně distribuce energie, musíte započítat tento retezec i u spalovacího. To je i ucinnost vyroby a dopravy paliv ke spotrebiteli. Spalovak se tim stane ještě mnohem horším i proto, že k výrobě i tezbe paliv je třeba významné množství elektriny.
Jenže celosvětově se cca 60% elektřiny vyrabí z fosilních paliv.
Jenže to je o slepici a vejci.
A pokud si někdo na baráku a na zahradě natahá 30-40kWP panelů, tak mu to bude auto dobíjet i v zimě při průměrné 10 procentní účinnosti oproti letní sezoně.
no tak to máte jednoduché… započítejte energii na těžbu ropy na plošinách, na výrobu tankerů a jejich palivo, na energii pro výrobu paliva z ropy, na výrobu cisternových tahačů a jejich provoz a palivo a pak účinnost spalovacího motoru u spotřebitele a výsledek je jednoznačně ve prospěch BEV…
Byznis je byznis. Obchodník b se měl skloňovat podle vzoru Podvodník. Netěšte se, že cokoliv bude (výrazněji) levnějšího. Ani náhodou.