Podle statistik norské odtahové služby vychází zima paradoxně lépe pro bateriové elektromobily: šance, že ráno skutečně odjedete, je u nich vyšší než u aut se spalovacím motorem. Nejde přitom o žádné kouzlo – klíčovým slabým článkem jsou u obou typů aut baterie, jen u spalovacích hrají v mrazu mnohem kritičtější roli. Připomínáme, že Norsko má největší podíl EV v Evropě a zimy jsou tam pořádné. Statistika z této země má tedy velkou vypovídací hodnotu.
Zimní debaty a opakované strašení
Kdykoli se otevře téma elektromobilů v zimě, odpůrci často vytáhnou stejné scénáře. Typicky se mluví o tom, že člověk v elektromobilu zmrzne v koloně, případně že auto „v zimě nefunguje“. Jenže velká část těchhle tvrzení už byla v praxi opakovaně vyvrácena – a postupně se ukazuje, že právě v zimních podmínkách umí být elektromobily až překvapivě spolehlivé.
Dojezd klesá, to je fakt. Ale neplatí to jen pro EV
Ano, v zimě elektromobily jezdí kratší vzdálenosti než v létě. Nízká teplota snižuje využitelnou kapacitu trakční baterie a zároveň roste spotřeba kvůli vytápění kabiny. Z dostupných údajů vychází, že průměrný pokles dojezdu v zimě je zhruba kolem 15 % oproti „normálu“.
Jenže ani spalovací auta nejsou v zimě bez ztrát – také jim stoupá spotřeba paliva, a tím pádem v reálu klesá dojezd na nádrž. Rozdíl je spíš v tom, že u spalováku to řidič často tolik neřeší, protože natankuje během dvou minut.
Statistiky z odtahovky: startovací potíže častěji trápí spalováky
Zajímavější než samotný dojezd je ale spolehlivost. Norská odtahová služba Viking uvádí, že případy, kdy je problém „vůbec nastartovat“, připadaly jen z 13 % na elektromobily. Zbylých 87 % tvořila auta se spalovacím motorem.
Je fér dodat i kontext: v Norsku dominují elektromobily mezi novými prodeji (pět ze šesti nových aut jsou elektrická) a zároveň spalovací auta v průměru bývají starší. A stáří je přesně faktor, který baterii a zimní starty výrazně zhoršuje.
Slabina není trakční baterie EV, ale 12V baterka u spalováků
Elektromobil je konstrukčně jednodušší. Aby se rozjel, v zásadě „jen“ převádí elektrickou energii na mechanický pohyb – bez startéru, bez roztočení motoru, bez složitého řetězce kroků.
Spalovací vůz naopak musí nejdřív použít elektřinu z baterie na práci startéru, roztočit motor a teprve potom začne přeměňovat energii z paliva na pohyb. Ten první krok je v mrazu často kámen úrazu: baterie má omezenou kapacitu, chlad ji oslabuje a u starších kusů se může stát, že na start jednoduše „nedá“.
U elektromobilu tyhle starosti typicky odpadají – i modely typu Volkswagen ID.7, zmiňované s dojezdem až kolem 700 kilometrů a moderními asistenty, obvykle nastartují i v silném mrazu, protože k tomu nepotřebují tak energeticky náročný startovací proces.
Odkaz na studii: Klart dårligst i sprengkulden: – Helt ekstremt (tv2.no)
