Levné elektromobily děsí servisem. Stačí jediná porucha a proděláte kalhoty

Autor:

Foto: Dacia. Zdroj: EV Clinic

Dostupné elektromobily lákají hlavně příznivou pořizovací cenou, a právě tím si získávají široký okruh zájemců. Jenže s odstupem několika let se může původně výhodná koupě proměnit v nepříjemný finanční problém. Jakmile dojde na větší servisní zásah, zejména na výměnu trakční baterie, částky často překročí nejen očekávání majitele, ale i samotnou zůstatkovou hodnotu vozu.

Jedním z hlavních argumentů ve prospěch elektromobilů bývají nízké servisní náklady. Elektrický pohon má méně mechanických částí, nevyžaduje tolik běžné údržby a v ideálním případě by měl do servisu zamířit podstatně méně často než auto se spalovacím motorem. Právě tady se ale ukazuje i druhá strana celé věci.

Menší potřeba servisu přinesla i nečekaný problém

S menším množstvím pravidelných oprav přišel i vedlejší efekt, o kterém se zpočátku příliš nemluvilo. Opravy elektromobilů se v řadě případů přestávají ekonomicky vyplácet. Podle dat společnosti EV Clinic, která se v Evropě specializuje na servis elektrických a hybridních vozidel, bývají ceny náhradních dílů u elektromobilů nastavené velmi neúměrně. Paradoxně tak mohou právě cenově dostupnější značky vycházet při větších opravách nejdráž.

Trakční baterie často stojí víc, než by majitel čekal

Největší obavy tradičně vyvolává trakční baterie. Její výměna může podle značky, modelu a kapacity vyjít přibližně od 96 900 Kč až po více než 726 600 Kč. A jakmile je nutné baterii skutečně nahradit, jde o zásah, který může zásadně změnit ekonomiku provozu celého auta.

Právě to je jeden z důvodů, proč se část lidí zdráhá pořídit ojetý elektromobil. Po skončení záruky totiž zůstává ve vzduchu otázka, zda případná výměna baterie nebude stát více, než kolik má auto v danou chvíli reálnou hodnotu. A to je problém, který se netýká jen luxusních modelů, ale i těch nejlevnějších.

Vysoké ceny se netýkají jen baterií

Přehnaně drahé přitom nemusí být pouze akumulátory. Podobně nepříjemně mohou překvapit i další klíčové komponenty, včetně elektromotorů. To je o to zvláštnější, že právě elektromotor bývá považován za technicky jednodušší a méně poruchový celek než klasický benzinový agregát. Ve výsledku ale cenu náhradního dílu často neurčuje jen technická složitost nebo výkon, ale především samotná značka.

Když oprava spolkne velkou část hodnoty vozu

Dobře to ukazuje třeba MG 4 Luxury s baterií o kapacitě 64 kWh. Výměna akumulátoru zde vychází na 83 procent ceny nového auta. U BMW i4 eDrive40 se cena nové baterie pohybuje téměř na úrovni 775 000 Kč. V absolutním vyjádření je to mimořádně vysoká částka, i když jde zároveň o dražší vůz s pořizovací cenou přes 1 574 300 Kč. Přesto by samotná baterie představovala zhruba polovinu ceny nového automobilu.

Ještě výrazněji vynikne problém u levnějších modelů. U Dacie Spring stojí baterie více než 232 500 Kč, tedy přibližně 8 671 Kč za jednu kWh. V případě Peugeotu E 208 je to dokonce přes 419 000 Kč, což odpovídá asi 9 349 Kč za kWh. Zvlášť tvrdě to dopadá právě na Spring, protože nové auto stojí jen něco málo přes 435 960 Kč. V takovém případě se jakákoli větší oprava velmi rychle dostává na hranu ekonomického smyslu.

Tesla a Polestar ukazují, že to může jít i levněji

Zajímavé je, že ne všechny značky mají ceny nastavené stejně. U Tesly Model 3 stojí základní baterie s využitelnou kapacitou 57,5 kWh přibližně 203 400 Kč. Přitom jde o akumulátor, který má zhruba o deset kWh vyšší kapacitu než baterie v Peugeotu E 208. Přesto vychází asi na polovinu jeho ceny a dokonce levněji než výrazně menší 27kWh baterie v Dacii.

Podobně vyznívá i Polestar 2. Jeho 77kWh baterie by vyšla zhruba na 327 000 Kč. Pořád jde o vysokou sumu, ale ve srovnání s 81kWh baterií pro BMW i4 je přibližně o 40 procent nižší. Část rozdílu lze vysvětlit tím, že Polestar využívá akumulátor typu LFP, zatímco BMW používá dražší chemii NMC. Ani to ale úplně nemaže dojem, že cenové rozdíly mezi jednotlivými výrobci jsou mimořádně výrazné.

Elektromotory umějí překvapit stejně nepříjemně

Podobný paradox platí i pro elektromotory. Přestože bývají konstrukčně jednodušší a obecně méně náchylné k poruchám než spalovací motory, jejich cena může být šokující. Například motor pro Peugeot e 208 stojí přibližně 255 100 Kč. To je téměř pětinásobek ceny motoru pro Teslu Model 3 s pohonem zadních kol z roku 2024, který vychází asi na 54 900 Kč. Motor do Dacie Spring pak stojí kolem 173 200 Kč, tedy téměř trojnásobek částky, kterou si účtuje Tesla.

Další náklady přidává práce servisu

Ani tím ale účet nekončí. U vozů se zadním elektromotorem se objevují podobně výrazné rozdíly. Zadní motor pro Hyundai Ioniq 5 vychází téměř na 169 500 Kč, zatímco u Mercedesu EQS stojí méně než 82 300 Kč a u Tesly Model 3 přibližně 55 600 Kč.

K ceně samotných dílů je navíc nutné připočítat práci servisu, která se může výrazně lišit podle konkrétní země i značky. Právě zde se ukazuje další nevýhoda. Elektromobily mívají často vyšší hodinovou sazbu práce než srovnatelná auta se spalovacím motorem. Ve výsledku tak může být i zdánlivě jednodušší oprava výrazně dražší, než by majitel čekal.

Elektromobil jako bazarová koupě není bez rizika

Celý problém tak nespočívá v tom, že by elektromobily byly ze své podstaty nespolehlivé. Potíž je spíš v tom, že některé jejich klíčové díly mají po záruce cenu, která je vzhledem k hodnotě auta jen obtížně obhajitelná. U nového vozu to nemusí být zásadní téma, ale u staršího elektromobilu už jde o otázku, která může rozhodnout, jestli se oprava ještě vyplatí, nebo už ne.

2 Replies to “Nejen elektromobily: Také hybridy mají v zimě vyšší spotřebu. A někdy víc, než byste čekali”

  1. Kachim napsal:

    Tak do toho jdu, NEBUDU VŮBEC ŘEŠIT: cenu jak nového vozu tak i když ho budu chtít prodat (tzv zůstatková cena), stejně tak i povinné ručení + havarijní, náhradní díly, počet servisních prodejen (ono ČR není jen Praha, víme???)

    Baterii elektromobilu dokázala dobít z 10 na 70 procent za čtyři minuty a 22 sekund – to je něco na způsob „najedl jsem se, ale pořád mám hlad“??? To mi připomnělo pohádku s Werichem „Sůl nad zlato“ – jez do polosyta, pij do polopita – to je to Vaše „BATERIE DOBITA“???

  2. Martin napsal:

    Takže hypotéza: nějaká čínská automobilka zainvestuje vznik několika tisíc rychlo-dobíječek po Evropě. Budou tedy existovat stojany pro RYCHLO a stojany pro POMALO nabíjení. Auta s pomalým příjmem budou mít zakázány přístup na ty RYCHLO nabíječky – vždyť by je zbytečně blokovaly. Je to asi tak, jako by nové automobily na benzin/naftu měla vyčleněna své stojany a ostatní museli na jiné. Zajímavé ale asi realizovatelné. Beze mne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *