Horkým kandidátem na vítězství v náročném testu elektromobilů v drsných zimních podmínkách byla Tesla 3 Long Range. A ze začátku to tak i vypadalo, nakonec však nezvítězila.

Norská automobilová federace (NAF) si opět vzala na paškál nové elektromobily a změřila jejich dojezd v chladném počasí. Jak víme, zima totiž elektromobilům příliš nesvědčí. Jednak kvůli bateriím a také proto, že velkou část energie z akumulátoru musejí vynaložit na vytápění kabiny. Jelikož elektromotory mají účinnost nad 90 % a téměř žádné odpadní teplo, nemají jinou možnost, než použít odporové topení. To má velmi negativní dopad na dojezd kvůli vysoké spotřebě elektrické energie. Oficiálně uváděné hodnoty dojezdu často nedosáhnou ani v létě, natož v období, kdy teploty klesají pod bod mrazu. Jak ale ukázal test NAF, někteří výrobci si s provozem v zimě dokážou poradit lépe než jiní.

Flotilu 24 elektromobilů prověřovali zástupci NAF v oblasti Enden. Jezdilo se při teplotách od minus šesti do plus sedmi stupňů Celsia. Na začátku dne se elektromobily musely vypořádat s mrznoucím deštěm a stály také asi hodinu v koloně nedaleko Gjoviku. Test probíhá na trase, která zahrnuje městské, dálniční i venkovské úseky. Vozidla během jízdy překonávají převýšení přibližně 1 000 metrů. Dojezd se měří až do úplného vybití, a proto v týmu nechybí ani pojízdná nabíječka ze starých akumulátorů. Horkým kandidátem na vítězství byla letos modernizovaná Tesla 3 (Highland) Long Range se zadním náhonem. Zpočátku to skutečně vypadalo, že vyhraje. Nakonec ale bylo vše jinak, protože délku trasy ověřovala NAF i pomocí GPS.

Ukázalo se, že počítadlo kilometrů v Tesle není přesné. Na každých 100 kilometrů přičte dalších 4,7. Jak to tedy dopadlo? Absolutním vítězem je letos švédský Polestar 3, přestože Tesla deklarovala až 548 km. Po korekci však vyšlo najevo, že Polestar 3 ujel přesně 531 km, zatímco Tesla 3 o 300 metrů méně. První místo jí tedy uniklo opravdu „o chlup“. U Polestaru je třeba ocenit i to, že jeho odchylka od deklarovaného dojezdu byla jen 5 %, zatímco u Tesly až 25 %. Špičkového dojezdu dosáhly také  vozy Porsche Taycan a nová Kia EV3 – shodně zvládly 499 kilometrů. To je opravdu skvělý výsledek, zejména u nesrovnatelně levnější EV3. Odchylka od deklarovaného dojezdu podle WLTP byla přijatelných 15 %.

Na opačné straně žebříčku najdeme Peugeot e-3008, jehož baterie se vybila po 347 kilometrech, což bylo o 136 méně, než uvádí výrobce. Jeho odchylka činila 32 %. Ani čínský Voyah Dream nemá čím se chlubit – dosáhl nejen nejhoršího dojezdu, pouhých 344 kilometrů, ale i velké odchylky 29 %. Slabé výsledky měly také Smart #3, Peugeot e-5008, Mini Countryman či Volvo EX30. NAF přesto konstatuje, že elektromobily se neustále zlepšují. „Výrobci automobilů posouvají hranice dojezdu a výkonu s každým novým modelem, přičemž vítězství Polestaru 3 stanovilo nový standard pro elektrická vozidla v náročných zimních podmínkách,“ uvádí NAF ve své zprávě.

Více než dojezd však o efektivitě elektromobilů vypovídá spotřeba energie. Je logické, že výhodu v dojezdu mají elektromobily s velkou baterií. Pokud ale máte nízkou spotřebu, lze dělat zázraky i s menším a levnějším akumulátorem. V tomto ohledu je králem čínský BYD Seal U s reálnou spotřebou jen 11,1 kWh na 100 kilometrů, před BYD Tang, dalším čínským elektromobilem Nio EL8 a Teslou 3 se spotřebou rovných 14 kWh. Naopak nejhorší byly Lotus Emeya (22,4 kWh), Voyah Dream (27,2 kWh) a Mercedes-Benz G (30,1 kWh). Těmto neefektivním vozům nepomůže k slušnému dojezdu ani obří baterie, jednoduše proto, že energií přímo plýtvají.