Údaj o dojezdu patří při výběru elektromobilu k vůbec nejdůležitějším číslům. Výrobci se rádi chlubí stovkami kilometrů na jedno nabití, jenže laboratorní hodnota uvedená v katalogu nemusí odpovídat tomu, co řidič zažije na skutečné silnici.
Srovnávací test dvanácti elektromobilů proto zvolil jednoduchý postup. Všechny vozy vyrazily s plně nabitou baterií a pokračovaly v jízdě až do okamžiku, kdy ukazatel kapacity klesl na 5 procent. Výsledky ukázaly nejen výrazné rozdíly mezi jednotlivými modely, ale také poměrně velkou propast mezi údaji WLTP a skutečností.
Nešlo o laboratorní měření
Testování probíhalo na 68 kilometrů dlouhém římském okruhu Grande Raccordo Anulare. Jde o komunikaci, na které se střídají rychlé úseky s hustým provozem, zpomalováním, kolonami a opakovanými rozjezdy.
Právě takové prostředí je pro měření spotřeby zajímavější než plynulá jízda za ideálních podmínek. Elektromobily totiž v každodenním provozu málokdy jezdí stále stejnou rychlostí a bez okolních vlivů.
Mohlo by vás zajímat
Řidiči používali běžný jízdní režim. Klimatizace byla ve všech vozech nastavená na 22 stupňů Celsia. Automobily měly srovnatelně nastavenou rekuperaci, letní pneumatiky a zkontrolovaný tlak. Cílem nebylo dosáhnout co nejnižší spotřeby za každou cenu. Test měl ukázat, jak se auta chovají při normálním používání.
Proti sobě nastoupily malé i velké elektromobily
Organizátoři rozdělili testované vozy do dvou kategorií. První skupinu tvořily menší elektromobily určené především do města a okolí. Patřily sem BYD Dolphin Surf, Fiat Grande Panda, Ford Puma Gen E, Leapmotor T03 a Renault 4 E Tech.
Druhou skupinu tvořily větší modely s objemnějšími bateriemi a předpoklady pro delší cestování. Testu se zúčastnily BMW iX3, Kia EV5, Mazda 6e, Mercedes Benz CLA, Smart číslo 5, Tesla Model Y a Volvo ES90.
Srovnávat městský elektromobil s velkým cestovním vozem samozřejmě nelze pouze podle absolutního dojezdu. Velmi dobře se však dá posoudit, jak účinně každý model využívá energii uloženou v baterii.
Nejnižší spotřebu měly dva naprosto odlišné vozy
Nejúspornějšími automobily celého testu se staly Mercedes Benz CLA a Ford Puma Gen E. Oba modely dosáhly spotřeby 14,0 kWh na 100 kilometrů. Výsledek je zajímavý především proto, že jde o konstrukčně velmi rozdílná auta. Mercedes sází na nízkou karoserii, propracovanou aerodynamiku a techniku zaměřenou na maximální účinnost. Ford je kompaktní crossover, který musí překonávat větší odpor vzduchu.
Třetí místo obsadil malý Leapmotor T03 se spotřebou 14,5 kWh na 100 kilometrů. Následovala Tesla Model Y s hodnotou 14,8 kWh a BYD Dolphin Surf s výsledkem 15,3 kWh.
Přehled naměřené spotřeby
| Pořadí | Model | Spotřeba |
|---|---|---|
| 1. | Mercedes Benz CLA | 14,0 kWh na 100 km |
| 2. | Ford Puma Gen E | 14,0 kWh na 100 km |
| 3. | Leapmotor T03 | 14,5 kWh na 100 km |
| 4. | Tesla Model Y | 14,8 kWh na 100 km |
| 5. | BYD Dolphin Surf | 15,3 kWh na 100 km |
| 6. | Renault 4 E Tech | 16,6 kWh na 100 km |
| 7. | BMW iX3 | 17,6 kWh na 100 km |
| 8. | Mazda 6e | 17,7 kWh na 100 km |
| 9. | Fiat Grande Panda | 18,0 kWh na 100 km |
| 10. | Smart číslo 5 | 18,1 kWh na 100 km |
| 11. | Volvo ES90 | 18,7 kWh na 100 km |
| 12. | Kia EV5 | 19,3 kWh na 100 km |
Nejvyšší spotřebu zaznamenala Kia EV5. Jejích 19,3 kWh na 100 kilometrů nemusí být vzhledem k rozměrům vozu katastrofálním výsledkem, vedle nejúspornějších konkurentů však vynikne rozdíl poměrně výrazně.
Mezi spotřebou nejlepšího a nejhoršího automobilu vznikl rozdíl téměř 38 procent. Ten se projeví nejen na délce dojezdu, ale také na množství elektřiny potřebné k pravidelnému nabíjení.
Největší vzdálenost zvládlo BMW
V absolutním dojezdu zvítězilo BMW iX3. Na jedno nabití dokázalo ujet 586 kilometrů, než kapacita baterie klesla na stanovených 5 procent. Výsledku pomohla především baterie s kapacitou 108,7 kWh. BMW sice nepatřilo mezi nejúspornější účastníky testu, velká zásoba energie mu však umožnila ujet nejdelší vzdálenost.
Jen těsně za ním skončil Mercedes Benz CLA s dojezdem 577 kilometrů. Jeho výsledek je působivý především kvůli tomu, že nespoléhá pouze na mimořádně velkou baterii. Velkou část úspěchu přinesla nízká spotřeba a aerodynamicky účinná karoserie. Třetí místo získala Tesla Model Y, která ujela 495 kilometrů. I ona potvrdila, že rozměrnější elektromobil nemusí automaticky patřit mezi energeticky nejnáročnější vozy.
Malá Panda ujela 231 kilometrů
Na opačném konci pořadí skončil Fiat Grande Panda s dojezdem 231 kilometrů. Samotné číslo může působit nepřesvědčivě, je však potřeba zohlednit zaměření automobilu. Grande Panda je menší elektromobil s relativně skromnou baterií. Je určená především pro každodenní dojíždění, městský provoz a kratší trasy. V takovém režimu může její dojezd většině uživatelů stačit. Pro pravidelné dálniční cestování nebo dlouhou rodinnou dovolenou už však bude nutné počítat s častějšími zastávkami u nabíjecích stanic.
Hodnota WLTP byla v průměru o více než pětinu optimističtější Jedním z nejdůležitějších výsledků testu je průměrný rozdíl mezi skutečně naměřeným dojezdem a oficiální hodnotou WLTP.
Reálný dojezd byl v průměru o 23,3 procenta nižší. Automobil, u kterého výrobce uvádí 500 kilometrů, by při podobných podmínkách mohl ve skutečnosti zvládnout přibližně 380 kilometrů.
Neznamená to, že by metodika WLTP byla úplně bezcenná. Umožňuje porovnávat jednotlivá auta podle stejných pravidel. Problém nastává ve chvíli, kdy zákazník považuje laboratorní údaj za vzdálenost, kterou vůz spolehlivě ujede za všech okolností. Dojezd může výrazně zkrátit dálniční rychlost, chladné počasí, protivítr, déšť, převýšení, zatížený automobil, topení nebo intenzivní používání klimatizace.
O výsledku už nerozhoduje pouze velikost baterie
Vývoj elektromobilů ukazuje, že velká baterie sama o sobě nestačí. Vůz může převážet obrovské množství energie, ale pokud s ní neumí účinně hospodařit, výsledný dojezd nemusí odpovídat očekávání. Stále významnější roli má aerodynamika. Odpor vzduchu roste se zvyšující se rychlostí velmi výrazně, a proto se kvalita tvarování karoserie nejvíce projeví právě na dálnici.
Mercedes Benz CLA ukázal, jak velkou výhodu může přinést nízká karoserie a pečlivá práce s prouděním vzduchu. Přestože neměl největší baterii v testu, jeho dojezd se téměř vyrovnal BMW iX3.
Software může zachránit desítky kilometrů
Výslednou spotřebu neovlivňuje pouze elektromotor a velikost baterie. Důležitý je také způsob řízení celého pohonného systému. Moderní elektromobily průběžně rozhodují, jak efektivně využít dostupnou energii. Řídí teplotu baterie, výkon klimatizace, rekuperaci při zpomalování i distribuci síly mezi jednotlivými nápravami.
Rozdíly v softwaru a elektronice mohou v konečném výsledku znamenat desítky kilometrů dojezdu. Dva automobily s podobně velkou baterií proto nemusí ujet ani zdaleka stejnou vzdálenost.
Lze to přirovnat k hospodaření s rodinným rozpočtem. Někdo dokáže pohodlně fungovat s příjmem 24 000 korun měsíčně, zatímco jinému nestačí ani 121 000 korun. Nezáleží pouze na tom, kolik prostředků má člověk k dispozici, ale také na tom, jak s nimi nakládá. Přepočet vychází z kurzu přibližně 24,2 koruny za jedno euro.
Ve městě není maximální dojezd nejdůležitější
Zákazník hledající městský elektromobil by se neměl soustředit pouze na nejvyšší možné číslo dojezdu. Důležitější může být nízká spotřeba, rozumná hmotnost, rychlost nabíjení, jednoduché parkování a pořizovací cena.
Modely jako Leapmotor T03, BYD Dolphin Surf nebo Fiat Grande Panda nemají ambici překonávat evropské státy bez zastavení. Jejich úkolem je zvládat každodenní cesty do práce, školy, obchodu a zpět domů. Velká baterie by městskému automobilu přidala hmotnost, zvýšila cenu a po většinu času by zůstávala nevyužitá.
Pro dálkové cestování je potřeba sledovat více údajů
U elektromobilu určeného na delší trasy je situace odlišná. Zákazník by měl hodnotit kapacitu baterie, skutečnou spotřebu, rychlost nabíjení a průběh nabíjecího výkonu.
Dlouhý dojezd ještě automaticky neznamená pohodlné cestování. Pokud se automobil u rychlé nabíječky zdrží příliš dlouho, může být v praxi méně použitelný než vůz s kratším dojezdem, který energii doplní rychleji. Samotný test však ukázal, že BMW iX3 a Mercedes Benz CLA dokážou nabídnout dostatečnou rezervu i pro delší dálniční přesuny.
Katalogové číslo je potřeba brát s rezervou
Výsledky neznamenají, že elektromobily nedokážou slibovaný dojezd nikdy dosáhnout. Za příznivého počasí, při klidné jízdě a nižší rychlosti se mohou některé modely údajům WLTP výrazně přiblížit.
Řidič by však neměl plánovat cestu s představou, že katalogová hodnota platí bez ohledu na podmínky. Bezpečnější je počítat s určitou rezervou a před delší jízdou si ověřit výsledky nezávislých testů.
Rozdíl mezi očekávaným a skutečným dojezdem je totiž nejméně příjemný právě ve chvíli, kdy zbývá několik procent baterie, venku je noc, nejbližší nabíječka je daleko a na zadních sedadlech začínají být nervózní děti.
Mohlo by vás zajímat
Elektromobil nemusí být špatným autem. Problémem může být pouze nerealistické očekávání vytvořené údajem, který vznikl za podmínek značně odlišných od každodenního provozu.
Napsat komentář