Svět si tleská za přechod k čisté energii, ale mimo naleštěné showroomy běží paralelní příběh, který už tak idylicky nevypadá. Reportáž britské BBC popisuje realitu čínských obcí v sousedství dolů na vzácné zeminy – klíčové suroviny pro baterie, elektromotory i moderní elektroniku. Pod povrchem ekologické revoluce se tak objevují lidské i přírodní škody, které se do reklamních sloganů nevejdou.

Skutečná cena elektromobility: rozvrácené komunity, nemoc a strach

Čína si během krátké doby vybudovala mimořádně silnou pozici ve světové těžbě vzácných zemin. Právě tyhle prvky jsou palivem pro výrobu elektromobilů, chytrých telefonů i větrných turbín. Jenže podle investigativního zjištění BBC jde o dominanci vykoupenou vysokými náklady.

V regionech jako Bayan Obo či Ganzhou se těžba stala synonymem destrukce. Rozsáhlé povrchové doly za sebou nechávají toxické laguny a kalové nádrže, zbytky s radioaktivními příměsemi i prach obsahující těžké kovy. Ten pak končí na okolních polích a v půdě. Obyvatelé v okolí dolů podle reportáže čelí vyššímu výskytu zdravotních problémů – od vážných onemocnění přes vrozené vady až po psychické potíže.

Lidé se přitom dostávají do kruté volby: buď vezmou práci v dolech, aby uživili rodinu, nebo budou dál sledovat, jak se zhoršuje jejich zdraví a zároveň mizí úrodná půda, která je dřív živila.

Reforma na papíře, realita v šedi: nelegální těžba a zametené stopy

BBC zároveň upozorňuje, že ani proklamované reformy a oficiální snaha vlády situaci automaticky neřeší. Vedle legálního průmyslu dál funguje „šedá zóna“ nelegální těžby: licence se mají objevovat na černém trhu, část aktivit se odehrává mimo dohled a novináři naráželi i na snahy zahladit stopy.

Během pátrání mělo dokonce dojít k zadržení policistů a pracovníků soukromých bezpečnostních služeb napojených na těžební firmy ve chvíli, kdy se údajně pokoušeli zničit důkazní materiály.

Dopady, které necestují s pasem: ekologické škody za hranicemi Číny

Problém navíc nezůstává uzamčený v jedné zemi. Rostoucí globální hlad po vzácných zeminách tlačí investory a těžební projekty i do dalších regionů – do Afriky, Jižní Ameriky nebo jihovýchodní Asie. A právě tam často platí mírnější environmentální pravidla, což otevírá nepříjemnou otázku: jak „zelená“ je transformace, když se špína jen přesouvá jinam?

Automobilky mluví o udržitelnosti a nulových emisích, ale dodavatelské řetězce zůstávají pevně spojené s odvětvím, které v některých místech ničí krajinu a drtí životní podmínky lidí.

Evropa hledá únikovou cestu: recyklace, náhrady, ale také čas

Evropská unie si rizika této závislosti uvědomuje a snaží se omezit vazbu na čínské zdroje. Tlačí výzkum recyklace, podporuje hledání alternativních materiálů pro baterie i elektroniku a řeší, jak zvýšit vlastní odolnost. Jenže soběstačnost nepřijde ze dne na den – a poptávka po těchto prvcích zatím dál roste rychleji, než se stíhá měnit realita výroby.

Zelená budoucnost s temným stínem

Elektromobilita má schopnost posunout svět správným směrem, jenže současně odhaluje i nepříjemnou stránku globálního „zelenání“. Pokud má být transformace skutečně ekologická, musí počítat nejen emise ve výfuku (nebo jejich absenci), ale i lidské a environmentální náklady na začátku řetězce – které dnes často platí lidé daleko od evropských silnic a výkladních skříní, zato přímo v epicentru těžby a výroby.

Zdroje: www.bbc.com, www.the-star.co.ke